Tádžická sovětská socialistická republika

Tádžická sovětská socialistická republika, Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон - Respublikai Sovetii Socialistii Tojikiston - Таджикская Советская Социалистическая Республика - Tadžikskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii. Měla rozlohu 143 100 km². V r. 1985 měla 4,5 mil. obyvatel, z toho 58,8 % Tádžikové a 22,9 % Uzbekové, dále Rusové a Kyrgyzové. Hlavní město bylo Dušanbe.

Tádžická SSR hraničila na severu s Kyrgyzskou SSR, na západě s Uzbeckou SSR, na východě s ČLR a na jihu s Afghánistánem.

Tádžická SSR, původně od roku 1924 sovětská autonomní oblast, byla ustavena sovětskou svazovou republikou v roce 1929. Nezávislost získal Tádžikistán po rozpadu SSSR v roce 1991.

Ekonomika

Tádžická SSR byla charakterizována jako země, která se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl těžební (neželezné kovy, rtuť, ropa, zemní plyn, uhlí), energetický (hydroelektrárny), chemický, průmyslových hnojiv, textilní, papíru a celulózy, strojírenský, potravinářský, vinařský, stavebních hmot. +more V zemědělství důležité zavodňování, obděláno 6 % ploch. Pěstování bavlníku, obilnin, rýže, olejnin, tabáku, vinné révy, ovoce a zeleniny. Chov ovcí a koz (3,15 mil. ks v r. 1985), skotu (1,3 mil. ks v r. 1985), prasat, drůbeže a koní. Chov bource morušového.

Stručný historický přehled

6. -4. +more st. př. n. l. součást achaimenovské říše * 329-327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským * 3. -2. st. př. n. l. součást Baktrie * 1. st. př. n. l. - 4. st. n. l. součást říše Kušánů * pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace * 9. -13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu * 13. st. vpád Mongolů * 14. -15. st. součást tímúrovské říše * 16. -19. st. součást bucharského chanátu * 1868 sever připojen k Rusku, Buchara ruským vazalem * listopad 1917-únor 1918 ustavení sovětské moci * 1918-1923 zápas sovětské moci s odpůrci * od 1918 součást Turkestánské ASSR * 1920-1924 Bucharská lidová sovětská republika * 1921-1922 zemědělská a vodní reforma * 27. 10. 1924 Tádžická ASSR v rámci Uzbecké SSR * 1925-1927 zemědělská a vodní reforma * 16. 10. 1929 Tádžická SSR * 5. 12. 1929 svazovou republikou SSSR * 24. 8. 1990 vyhlášena státní suverenita * 9. 9. 1991 vyhlášení nezávislosti * 25. 12. 1991 úplná nezávislost - rozpad SSSR.

Přehled představitelů

Pro období 1918-1925 viz Uzbecká sovětská socialistická republika.

16. 12. 1926-28. 12. 1933 - Nusratulla Maksum Lutfullayev - předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

28. 12. 1933-prosinec 1936 - Shirinsho Shotemor - předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

prosinec 1936-září 1937 - Abdullo Rakhimbayevich Rakhimbayev - předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

září 1937-13. 7. 1938 - Munavar Shagadayev - předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

13. 7. 1938-15. 7. 1938 - N. Ashurov - předseda Nejvyššího sovětu; KPT

15. 7. 1938-29. 7. 1950 - Munavar Shagadayev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

29. 7. 1950-24. 5. 1956 - Nazarsho Dodkhudoyev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

24. 5. 1956-28. 3. 1963 - Mirzo Rakhmatov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

28. 3. 1963-leden 1984 - Makhmadullo Kholovich Kholov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

leden 1984-17. 2. 1984 - Nizoramo Zaripovová a Vladimir Yakovlevich Oplanchuk - úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

17. 2. 1984-12. 4. 1990 - Gaibnasar Pallayevich Pallayev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

12. 4. 1990-30. 11. 1990 - Kakhar Makhkamovich Makhkamov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

30. 11. 1990-31. 8. 1991 - Kakhar Makhkamovich Makhkamov - prezident; KPT

31. 8. 1991-23. 9. 1991 - Kadreddin Aslonovich Aslonov - úřadující prezident; KPT

23. 9. 1991-6. 10. 1991 - Rakhmon Nabiyevich Nabiyev - prezident; bezp.

6. 10. 1991-2. 12. 1991 - Akbarsho Iskandarovich Iskandarov - úřadující prezident; bezp.

2. 12. 1991-25. 12. 1991 (-7.9.1992) - Rakhmon Nabiyevich Nabiyev - prezident; KPT

Administrativní členění

Tádžická SSR se členila na 1 autonomní oblast, 3 oblasti a 45 rajonů.

Autonomní oblast

Oblasti

Odkazy

Související články

Rozpad Sovětského svazu

Externí odkazy

Kategorie:Republiky v Sovětském svazu Kategorie:Dějiny Tádžikistánu