Postsovětské republiky

Postsovětské republiky v abecedním pořadí: 1. Arménie; 2. Ázerbájdžán; 3. Bělorusko; 4. Estonsko; 5. Gruzie; 6. Kazachstán; 7. Kyrgyzstán; 8. Lotyšsko; 9. Litva; 10. Moldavsko; 11. Rusko; 12. Tádžikistán; 13. Turkmenistán; 14. Ukrajina; 15. Uzbekistán Postsovětské republiky, známé pod souhrnným označením jako bývalý Sovětský svaz (: former Soviet Union, FSU), země bývalého Sovětského svazu či bývalé sovětské republiky, tvoří patnáct nezávislých států, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991. S výjimkou pobaltských států, které byly nezávislé před druhou světovou válkou, a tak po získání nezávislosti obnovily své diplomatické předválečné styky, jsou rovněž označovány jako nově nezávislé státy (anglicky: Newly Independent States, NIS).

Státy a geografická uskupení

Patnáct postsovětských republik se klasicky dělí do následujících pěti skupin. Každá z těchto oblastí má své vlastní rysy, díky nejenom geografickým a kulturním faktorům, ale také díky místní historii a vztahy s Ruskem. +more Kromě toho v oblasti existuje množství de facto nezávislých států, které nebyly uznány mezinárodním společenstvím.

Ekonomika

Zhroucení Sovětského svazu proběhlo v důsledku celkové ekonomické stagnace, dokonce recese. Když se zhroutil Gosplan, který záměrně provázal výrobu v jednotlivých sovětských republikách, došlo k narušení vnitrorepublikových vazeb, což vedlo k ještě vážnějšímu rozpadu postsovětských ekonomik.

Většina bývalých sovětských republik začala transformační přechod k tržnímu hospodářství v letech 1990-1991 a snažila se přebudovat a restrukturalizovat své ekonomické systémy, s různými výsledky. Proces spustil prudký ekonomický pokles, při kterém hrubý domácí produkt (HDP) poklesl v letech 1990 až 1995 o více než 40 %. +more Tento pokles v HDP byl ještě intenzivnější než 27% pokles, který zaznamenaly Spojené státy během velké hospodářské krize v letech 1930 až 1934. Restrukturalizace veřejných financí v souladu se zásadami tržní ekonomiky vedla k dramatickým snížením výdajů ve zdravotnictví, školství a dalších sociálních programech, což vedlo k výraznému nárůstu chudoby.

Počáteční pokles byl nakonec zastaven kumulativním efektem tržních reforem a po roce 1995 se ekonomiky postsovětských států začaly uzdravovat a jejich HDP se dostal ze záporných do kladných čísel. K roku 2007 dosáhlo 10 z 15 postovětských republik lepší úrovně HDP, než jakou měly v roce 1991. +more Pouze Moldavsko, Ukrajina, Gruzie, Kyrgyzstán a Tádžikistán mají HDP výrazně pod úrovní z roku 1991.

Změny v hrubém domácím produktu (HDP) v konstantních cenách, 1991-2007

Rok, kdy se zastavil pokles HDP a začal jeho růst.

Regionální organizace

náhled|

Od rozpadu Sovětského svazu vznikla řada regionálních organizací a kooperujících bloků. V této sekci jsou zahrnuty pouze organizace, které sestávají výhradně z postsovětských republik. +more Patnáct postsovětských republik je rozděleno podle spolupráce do regionálních bloků:.

* Bělorusko, Rusko a Ukrajina založily v prosinci 1991 Společenství nezávislých států (SNS). SNS je symbolicky nástupnickou organizací Sovětského svazu a od prosince 1993 bylo členem organizace 12 z 15 bývalých sovětských republik (výjimku tvořily pobaltské státy).

* Tři pobaltské státy neusilovaly o členství v žádné z postsovětských organizací a naopak se snažily dosáhnout členství v Evropské unii a NATO (na bývalé sovětské republiky zůstává napojena pouze jejich rozvodná síť a železniční systém). Jedinou výjimkou výše zmíněného je členství ve Společnosti demokratické volby.

* Středoasijské státy Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán (společně s Běloruskem) jsou členy SNS a participují rovněž v řadě regionálních organizací, kde je Rusko primárním hráčem. Mezi takové organizace patří: EurAsEc, OSKB a ŠOS.

* Arménie je kromě SNS členem pouze OKSB.

* Ukrajina, Moldavsko a Ázerbájdžán jsou členy SNS, ale kromě této organizace jsou především členy organizací, kde nehraje dominantní roli Rusko. Mezi takové organizace patří například GUAM či Společenství demokratické volby. +more Ačkoliv byla Ukrajina jednou ze zakládajících zemí SNS, právně jejím členem není, neboť nikdy neratifikovala její chartu z roku 1993.

* Turkmenistán je přidruženým členem SNS (své plné členství zrušil v srpnu 2005) a členem Organizace pro ekonomickou spolupráci; jinak neusiluje o bližší integraci v žádné ze západních ani postsovětských organizací.

* Gruzie oznámila v srpnu 2008 orgánům SNS své rozhodnutí tuto organizaci opustit a podle charty SNS toto rozhodnutí vejde v platnost 12 měsíců po jeho oznámení.

Sporné postsovětské země

Podněstří * Abcházie * Jižní Osetie * Náhorní Karabach, Náhorněkarabašská republika * Nové Rusko * Luhansko * Doněcko

Odkazy

Reference

Související články

Východní blok * Postsovětské války * SSSR

Externí odkazy

[url=http://www. economist. +morecom/world/europe/displayStory. cfm. story_id=3110979]The Economist - Former Soviet war zones[/url] * [url=http://seattletimes. nwsource. com/html/nationworld/2003211792_caucasus20. html]The Seatle Times - 4 enclaves' post-Soviet fate in limbo[/url] * [url=http://www. rferl. org/content/article/1071365. html]Radio Free Europe - Russia: Independence Votes Popular In The Kremlin [/url].

Kategorie:Dějiny Evropy Kategorie:Dějiny Sovětského svazu Kategorie:Dějiny Estonska Kategorie:Dějiny Litvy Kategorie:Dějiny Lotyšska Kategorie:Dějiny Gruzie Kategorie:Dějiny Arménie Kategorie:Dějiny Ázerbájdžánu Kategorie:Dějiny Ukrajiny Kategorie:Dějiny Běloruska Kategorie:Dějiny Moldavska Kategorie:Dějiny Turkmenistánu Kategorie:Dějiny Kazachstánu Kategorie:Dějiny Tádžikistánu Kategorie:Dějiny Uzbekistánu Kategorie:Dějiny Kyrgyzstánu