Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie

Zóny zájmů Sovětského svazu a Třetí říše na území druhé polské republiky v souladu s ustanoveními tajného dodatkového protokolu k paktu Molotov-Ribbentrop ze dne 23. srpna 1939: Hnědá barva - zájmové území III. Říše, červená - zájmové území SSSR Zóny zájmů Sovětského svazu a Třetí říše na území druhé polské republiky v souladu s Německo-sovětskou smlouvou o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie ze dne 28. září 1939: Hnědá barva - zájmové území III. Říše, červená - zájmové území SSSR

Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie je mezinárodní dohoda uzavřená v Moskvě mezi Třetí říší a Svazem sovětských socialistických republik 28. září 1939 po kapitulaci Polska, po skončení invaze Třetí říše a Sovětského svazu do Polska (jenž byla zahájena 1. +more září 1939). Smlouva je také známa jako druhý pakt Ribbentrop-Molotov, protože byla podepsána stejnými lidmi jako první pakt (Joachim von Ribbentrop a Vjačeslav Molotov), měla stejný charakter, a je přímým pokračováním paktu Ribbentrop-Molotov. Byla zveřejněna jen malá část obsahu této smlouvy, většina textu (tři tajné protokoly) zůstala utajena.

Obsah

Smlouva uspořádávala rozdělení Polska mezi Německo a SSSR a vymezovala prostor pro další spolupráci. Prohlašovala zároveň, že závěry vyplývající ze smlouvy nemohou být v žádném případě napadeny jinými státy.

Tajné doplňky

Územní záležitosti byly vyjednány takto: Lublinské vojvodství a východní části Varšavského vojvodství - území, která se podle paktu Molotov-Ribbentrop nacházela v sovětské sféře vlivu - byla převedena do německé zóny a jako kompenzace těchto ztrát byla Sovětskému svazu (tajným protokolem) připojena do sféry vlivu Litva. Po sovětském ultimátu v červnu 1940 došlo k okupaci Litvy Rudou armádou, a byla připojena k SSSR jako Litevská SSR, spolu s Lotyšskem a Estonskem. +more Na žádost Stalina Hitler musel opustit myšlenku vzniku zbytkového polského státu na okupovaných územích.

Strany těmito dohodami porušily mezinárodní práva dle Haagské úmluvy IV z roku 1907.

Dalším tajným ustanovením bylo prohlášení, že obě strany nebudou tolerovat na svém území jakoukoliv propagandu, která se vztahuje na území druhé smluvní strany. Budou na svém území potlačovat všechnu takovou propagandu od počátku a vzájemně se informovat v souvislosti s vhodnými opatřeními pro tento účel. +more To se stalo základem pro vzájemné spolupráce mezi zvláštními službami obou zemí, od přelomu let 1939/40 a stalo se základem čtyř společných konferencí Gestapo-NKVD.

Reference

Literatura

Sławomir Dębski Między Berlinem a Moskwą. Stosunki niemiecko-sowieckie 1939-1941, Warszawa 2007, 2. +more vydání, opravené, Polski Instytut Spraw Międzynarodowych * Marek Kornat, Polska 1939 roku wobec paktu Ribbentrop_Mołotow. Problem zbliżenia niemiecko-sowieckiego w polityce zagranicznej II Rzeczypospolitej. Warszawa 2002, Wyd. Polski Instytut Spraw Międzynarodowych, ;.

Externí odkazy

Kategorie:Dějiny Sovětského svazu během druhé světové války Kategorie:Dějiny Polska během druhé světové války Kategorie:Dějiny Ukrajiny během druhé světové války Kategorie:Dějiny Litvy Kategorie:Smlouvy a deklarace druhé světové války Kategorie:Smlouvy Sovětského svazu Kategorie:Německo-sovětské vztahy Kategorie:Smlouvy o neútočení Kategorie:Smlouvy nacistického Německa Kategorie:Vzniklo 1939 Kategorie:Zaniklo 1941 Kategorie:Smlouvy o státních hranicích