Bitva u Skalice (1424)

Bitva u Skalice či Bitva u České Skalice byla válečným střetem mezi spojenými oddíly východočeského husitského svazu pod velením slepého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a vojskem východočeské katolické šlechty vedené Půtou z Častolovic a Janem Městeckým z Opočna během husitských válek, přesněji v mezidobí vyslání druhé a třetí křížové protihusitské výpravy. Přesné místo, kde se bitva 6. ledna 1424 odehrála, není známo, pravděpodobně to bylo nedaleko tvrze Velká Skalice, mezi Českou Skalicí a Zlíčí ve východních Čechách. Bitva skončila husitským vítězstvím. Byl to jeden z posledních polních střetů vojsk pod velením hejtmana Žižky před jeho smrtí, k níž došlo deset měsíců poté.

Pozadí

V červenci roku 1423 táborský hejtman Jan Žižka ovládl Hradec Králové, který byl součástí městského svazu pražanů. Pro tuto akci využil nepřítomnosti pražského vojska, jež se toho času nacházelo na Moravě. +more Po jeho urychleném návratu z markrabství se vojáci obou husitských frakcí utkali v bitvě u Strauchova dvora (4. srpna), v níž dosáhly triumfu Žižkovy oddíly. Slepý hejtman posléze začal formovat nový východočeský vojenský svaz, který se opíral o čtyři města (mimo Hradce Králové také Jaroměř, Dvůr Králové a Čáslav) a také o stálé polní vojsko.

V polovině října téhož roku zástupci české metropole svolali do Prahy příslušníky umírněné kališnické a katolické šlechty k tzv. svatohavelskému sněmu. +more Přestože usnesení přijaté na tomto rokování nikoho nejmenuje, je patrné, že bylo namířeno zejména proti Žižkovi. Ten se mezitím dál věnoval boji s vnitřním nepřítelem a rozhodl se podniknout tažení po severovýchodních Čechách. Zaměřil se na skupinu katolických šlechticů, tzv. opočenskou stranu, kteří, jak se dozvěděl z listu od hradeckého Ambrože, na něho chystali atentát.

Průběh střetu

O bitvě se zachovalo velmi málo kronikářských záznamů. Bitvu jen krátce zmiňují Staré letopisy české. +more Průběh a místo bitvy tedy historici pouze odhadují.

Žižkovo vojsko o předpokládané síle několika tisíc mužů vyzbrojených mj. bojovými vozy, postupovalo od Hradce přes Jaroměř snadno prostupným terénem při řece Labe a posléze proti proudu Úpy. +more Proti nim spojili své síly Půta z Častolovic, Jan Městecký z Opočna, Hynek Červenohorský z Dubé a Arnošt Černčický z Kácova. Postupovali od severu údolím Úpy a pravděpodobně chtěli Žižku napadnout za pochodu. Žižka se stáhl na návrší poblíž tvze Velká Skalice, která byla v majetku kališníka Viktorina Bočka z Kunštátu, stejně jako nedaleké městečko Skalice, a mohla husitům sloužit jako opěrný bod. Útok katolických pánů nebyl úspěšný, Žižkovo vojsko podle všeho přešlo do protiútoku a zahnalo katolická vojska na útěk.

Podle jiné teorie se Žižka krátce před 6. lednem utábořil na návrší v místech pozdější polohy centra města Česká Skalice, pro nějž se následně vžil termín Žižkův kopec. +more Odtud se vydal severním směrem a s katolickým vojskem se střetl v místech lesa Dubno.

Nevidomý Žižka patrně bitvu řídil za asistence Jana Hvězdy z Vícemilic, který byl s koncem jeho kariéry jeho nejbližším druhem. Katolíci byli poraženi a stáhli se pak zpět na jimi kontrolované území dále od Hradce.

Přesné zprávy o počtech zúčastněných či padlých bojovníků nejsou dochovány, lze však předpokládat, že na katolické straně došlo během střetu k větším ztrátám. Ve Starých letopisech je zmiňováno, že někteří z panského vojska padli do zajetí.

Důsledky

Po husitském vítězství následovalo plenění a vypalování východočeských sídel po dobu několika měsíců. 5. +more března se Žižka pokusil podrobit si Hostinné, avšak jeho útok na hradby se nezdařil, od dalších operací proti městu proto upustil. O několik dní později Žižka dobyl tvrz Mlázovice, kde zabil Jana Černína, jenž v bitvě u Týnce údajně vlastní rukou usmrtil Matěje Lupáka, blízkého spolupracovníka kněze Ambrože z Hradce. Následně přitáhl ke Smidarům, dobyl je a vypálil. Poté odtáhl na Jičínsko a Bydžovsko a počátkem května zorganizoval velkou výpravu na Plzeňsko. Své poslední bitvy se zúčastnil v květnu 1424 u Malešova poblíž Kutné Hory, ve které jeho vojsko opět zvítězilo.

S vojskem pak v září přitáhl Žižka ku Praze, kde bylo dosaženo smíru mezi husitskými frakcemi. Bezprostředně poté se v doprovodu svého nejbližšího druha Jana Hvězdy z Vícemilic vydal se svým vojskem na tažení na Moravu. +more 11. října 1424 pak během obléhání Přibyslavi zemřel.

Odkazy

Reference

Literatura

ŠMAHEL, František. Husitská revoluce 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-075-0.

* ZAP, Karel Vladislav a BROŽÍK, Václav. Vypsání husitské války. V Praze: I.L. Kober, [1915?]. s. 395.

Související články

Seznam husitských bitev

Externí odkazy

[url=https://kramerius5. nkp. +morecz/view/uuid:408bdd80-739b-11e3-a2a7-005056827e52. page=uuid:c599eed0-8f67-11e3-bbb0-5ef3fc9bb22f]F. Palacký - Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě (3. část)[/url] * [url=https://www. ceskaskalice. cz/e_download. php. file=data/multipage/editor/editor-79-352-cs_2. pdf&original=Historie%20m%C4%9Bsta%20%C4%8Cesk%C3%A1%20Skalice. pdf]Historie města - Česká Skalice[/url].

Kategorie:Bitvy husitských válek Kategorie:Bitvy svedené v Čechách Kategorie:Bitvy v Královéhradeckém kraji Kategorie:Bitvy roku 1424 Kategorie:6. +more leden Kategorie:Události v České Skalici Kategorie:Evropa v roce 1424.