Bohumil Böhm

Technology

12 hours ago

Author

Bohumil Böhm (19. dubna 1888, Praha – 2. února 1945, Praha) byl český filolog, literární historik a překladatel. Jeho zájem jako badatele se zaměřoval zejména na českou a evropskou starší literaturu. Překládal převážně z angličtiny, němčiny, francouzštiny a latiny. Po středoškolském studiu v Praze pokračoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vystudoval arabistiku a indologie. Následně se zaměřil na oblast slavistiky a baltské filologie. Po získání doktorátu pracoval jako středoškolský profesor a vědecký pracovník v Národní knihovně v Praze. Böhm byl autorem mnoha vědeckých studií a článků zabývajících se literární historií a překlady různých literárních děl. Mezi jeho nejvýznamnější patří práce o Janu Husovi, Husově češtině a české literatuře v době Husovy. Zabýval se také díly Karla Hynka Máchy, Boženy Němcové, Jaroslava Vrchlického a dalších českých autorů. Bohumil Böhm se také angažoval ve veřejném životě. Byl členem Československé akademie věd a umění, Společnosti Národních vzdělávacích sborů a Masarykovy akademie práce. Zemřel v roce 1945 v důsledku následků bombardování Prahy během druhé světové války. Jeho odkaz jako badatele, literárního historika a překladatele zůstává dodnes respektován a jeho díla jsou stále studována a oceňována.

Bohumil Böhm (1. února 1926 Český Krumlov - 8. července 2004 České Budějovice) byl český architekt.

Život

V letech 1946-1952 studoval na fakultě architektury a pozemního stavitelství Českého vysokého učení technického v Praze. Po studiích nastoupil do Stavoprojektu České Budějovice, kde pracoval až do odchodu do důchodu. +more Svými návrhy zásadně přispěl k dnešní podobě architektury v rámci celého Jihočeského kraje.

Jeho prvním velkým projektem byla začátkem 50. let 20. +more století spolupráce na návrhu sídliště Šumbark-Bludovice (městských částí Havířova) v rámci komplexu Nové Ostravy. Poté byla jeho činnost zaměřena především na stavby v Českých Budějovicích. V prvé řadě zahrnovala návrhy rekonstrukcí a obnov budov poškozených v době druhé světové války v duchu socialistického realismu. Jednalo se především o výstavbu bytových domu na Lannově třídě. Koncem 50. let se Bohumil Böhm přiklonil ke vzorům západní architektury a v rámci této myšlenky společně s Jaroslavem Škardou a Bohumilem Jarolímem vyprojektoval českobudějovický Koldům, který je záměrnou citací Le Corbusierovy stavby Unité d’habitation v Marseille. Dalším příkladem je českobudějovický Plavecký stadion, jež byl navržen v roce 1958 a k jeho realizaci došlo v letech 1965-1971. Bohumil Böhm získal za projekt plaveckého stadion II. cenu v celostátní přehlídce architektonických prací za léta 1970-1971 a zároveň byla tato stavba v roce 2017 prohlášena za kulturní památku.

Mezi nejvýznamnější díla Bohumila Böhma patří také návrhy bytových dispozic montovaných domů v konstrukční soustavě T0B2 a T0B4 v rámci bytové výstavby v okolí křižovatky a ulic Lidická a Roudenská u Náměstí Jiřího z Poděbrad v rámci výstavby prvního českobudějovického sídliště Lidická v letech 1960-1964. Méně známá je pak výstavba sídliště U Pekárenské z let 1963-1966.

V průběhu 70. let 20. +more století se přiklání k brutalismu (návrh Muzea a památníku dělnického revolučního hnutí (1971, nerealizováno) a Krajská politická škola (1971, nerealizováno), objekt OV KSČ, OOR a OV SSM, Prachatice (1978-1979).

Bohumil Böhm zemřel 8. července 2004 v Českých Budějovicích.

V roce 2017 byla podle jeho jména pojmenována ulice v Rožnově, jižní části Českých Budějovic.

Dílo

Bytový dům s obchodem, Lannova třída 18/17, České Budějovice 6 (spoluautor Fencl Miroslav, 1954) * Bytový dům, Jeronýmova 19/25, České Budějovice 6 (spoluautor Fencl Miroslav, 1954) * Bytový dům, Lannova 62/39, České Budějovice 6 (1956-1957) * Bytový dům s lékárnou, Lannova 87/43, České Budějovice 6 (1956-1957) * Bytové domy, Štítného 83/8, 84/6, 85/4, 86/2, České Budějovice 6 (1956-1957) * Koldům, Pražská 1255/19, České Budějovice 3, (spoluautoři Jaroslav Škarda, Bohumil Jarolím, 1958-1964) * budova Jihočeského divadla (nerealizováno, 1959) * Ústřední pavilon pro zemědělské výstaviště (nerealizováno, 1960) * Obytný soubor v okolí Lidické třídy, České Budějovice 7 (1960-1964) * Taneční kavárna Regina, Lidická třída, České Budějovice 7 (1964) * čtrnáctipodlažní hotel na křižovatce ulic Lidická a Mánesova, České Budějovice 7 (spoluautor Jaroslav Škarda, nerealizováno, 1964) * Obytný soubor v okolí Pekárenské ulice, České Budějovice 3 (1963-1966) * Sídliště Plešivec, Český Krumlov (1966) * Plavecký stadion, Sokolský ostrov čp. 402, České Budějovice (1966-1971), prohlášeno za kulturní památku ČR v roce 2017 * Komplex sekretariátu OV KSČ, ROH a SSM, Strakonice (1967-1973) * Památník a Muzeum dělnického hnutí a Krajská politická škola, České Budějovice 7 (spoluautor Jaroslav Škarda, nerealizováno, 1971) * Věžové bodové domy v rámci 2. +more etapy výstavby Pražského sídliště, České Budějovice 3 (1979) * Kino Družba, Český Krumlov, (projekt 1973, 1976) * Budova OV KSČ, Český Krumlov (1976-1979) * Objekt OV KSČ, OOR a OV SSM, Prachatice ( 1978-1979).