Sídliště Lidická

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Sídliště Lidická je panelové sídliště situované v Brně-Židenicích. Bylo vybudováno v 60. letech 20. století a pojmenováno po Lidické ulici. Sídliště je rozděleno na dvě hlavní části - Lidickou a Janáčkovu. Lidická část se skládá z 15 panelových domů, které nabízejí bydlení pro více než 5000 obyvatel. Janáčkova část je pak tvořena 10 panelovými věžáky a 4 bloky s byty. Sídliště Lidická je navrženo tak, aby poskytovalo dostatečné množství občanské vybavenosti svým obyvatelům. V rámci sídliště se nachází mateřská škola, základní škola, sportovní hala, pošta, obchody, parky a další služby. Mezi významné budovy patří například Lidická galerie, stejně jako památník tří komunistických obětí, kteří zemřeli při potyčce během květnových událostí v roce 1945. Sídliště Lidická bylo původně navrženo jako ideální místo pro mladé rodiny a v současnosti je jedním z největších sídlišť v Brně. I přes svou panelovou povahu se jedná o relativně atraktivní bydlení díky své poloze ve městě a dostupnosti veřejné dopravy. Sídliště Lidická je také spojené se zónou Brněnských vodáren, která slouží jako rekreační oblast pro obyvatele. Od roku 2017 probíhá postupná revitalizace sídliště, která zahrnuje modernizaci a opravy budov, stejně jako zlepšení veřejných prostranství.

Sídliště Lidická (též Sídliště u Lidické) je první sídliště v Českých Budějovicích kompletně vystavěné pomocí panelové technologie. Nachází jižně od historického centra města na Lineckém předměstí. Je součástí katastrálního území České Budějovice 7. Nejstarší část sídliště se rozkládá u Náměstí Jiřího z Poděbrad (ulice L. M. Pařízka a Roudenská), další oblastí je sídliště u budovy pivovaru Samson a nejmladší část se nachází v oblasti dnes již neexistující restaurace U Modré hvězdy na rohu ulic Mánesova a Lidická.

Historie

První panelový komplex Experiment, křižovatka ulic Lidická a Mánesova, vpravo výstavba v oblasti Modré hvězdy V návaznosti na zvyšující se industrializaci měst v 50. +more letech 20. století a rostoucí počet obyvatel, vzrostla také poptávka po bydlení. V reakci na tuto skutečnost bylo po vzoru blokových panelových domů stavěných po celé Evropě rozhodnuto o zahájení experimentální výstavby panelových domů také v Československu.

Z toho důvodu byla stržena značná část historické zástavby Lineckého předměstí a na jejím místě zahájena výstavba sídliště v okolí Lidické ulice. Jako první byl v rámci experimentální výstavby panelových domů postaven v letech 1958-1962 vůbec první panelový komplex v jižních Čechách - dům Experiment.

+morejpg|vlevo|náhled|233x233pixelů'>Náměstí Jiřího z Poděbrad, desetipatrový panelový dům a nízká budova, v níž byla kavárna Regina (dnes banka) Výstavba sídliště pokračovala v 60. letech v okolí Náměstí Jiřího z Poděbrad. Na roku ulic Lidická a L. M. Pařízka byly vybudovány dva na sebe kolmé panelové domy s přízemní budovou s obchody dle návrhu architekta Bohumila Böhma. Na protější straně silnice byl postaven desetipodlažní panelový dům a přilehlá kavárna Regina, která byla však v 90. letech přestavěna na banku. V celé oblasti se převážně jednalo o panelové konstrukční soustavy T0B2 a T0B4.

Novější část sídliště v okolí pivovaru Samson byla vybudována na návrh architektů Jana Bendy a Otto Kubíka již za použití v Československu nejčastější konstrukční soustavy T06B. Jednalo se o první použití této soustavy v republice.

Poslední etapa výstavby byla realizována dle návrhu architekta Jana Benda na rohu ulic Mánesova a Lidická v oblasti bývalého zájezdního hostince U Modré hvězdy, který byl v roce 1968 stržen. V této oblasti byla již použila klasická konstrukční soustava T0B6-JČ, později používána v celém Jihočeské kraji a např. +more Pelhřimově a Humpolci.

V roce 2004 bydlelo na sídlišti celkem 2 319 obyvatel v 1150 bytech. Sídliště je vyhledávanou lokalitou k bydlení díky své poloze blízko centru města a díky urbanistickému konceptu, který je velmi odlišný od sídlišť postavených později.

Umělecká výzdoba

Vzhledem k tomu, že v době výstavby sídliště byl ještě kladen důraz i na umělecký dojem prostředí, objevuje se na sídlišti mnoho uměleckých děl (na rozdíl od sídlišť stavěných později, např. v 80. +more letech). Mezi nejvýznamnější patří socha letící labutě před domem Experiment a socha ženy představující řeku Malši od sochaře Františka Mrázka. Dalšími uměleckými prvky byly keramická mozaika na stěnách samoobsluhy Expo s motivem houpačky od malíře Jana Cihly a sochaře Bohumila Dobiáše a mozaiková výzdoba kavárny Regina od Miloslava Cicvárka, avšak ani jedna se z důvodu přestaveb nedochovala.