Bohumil Pospíšil

Životopis

Mládí

Narodil se v rodině Františka Pospíšila, pacholka v Přerově a jeho manželky Marie, rozené Ambrusové.

Na svou první cestu se vydal už v roce 1920, když vyjel do tehdejšího sovětského Ruska.

Z Ruska se vrátil v roce 1921 a pravděpodobně díky svému příteli (níže zmiňovanému Josefu Hüblovi) se seznámil s o 9 let starší Klementinou Šebestovou (podle záznamu v "rodinném listu" bydlela v Přerově na stejné adrese jako Hübl ). V roce 1922 se Klementině a Bohumilovi narodil syn Bohumil. +more V říjnu 1923 se Pospíšil spolu s Klementinou a Bohumilem přestěhoval do Prahy. V Praze se v říjnu 1924 narodila Květoslava a v lednu 1926 Jarmila, třetí společné dítě. Bohumil s Klementinou nebyli oddáni.

Cesta do Asie 1926-1931

Na další cestu se vydal 10. srpna 1926. +more Přes Turecko, Sýrii, Kurdistán, Mezopotámii, Arábii, Persii, Balúčistán, Afghánistán, Indii, Barmu, Indočínu, Čínu, Mongolsko, Mandžusko, Koreu, Formosu, Japonsko, Filipíny, Britské a Holandské Borneo, Celebes, Bali, Jávu a Sumatru dorazil do Singapuru, spolu se svým krajanem a sekretářem Josefem Hüblem. V listopadu 1929 se objevil v Sydney.

Manželství

Dunedin

V létě 1930 se Novém Zélandu již připravoval na návrat. Zamiloval se však do Elizabeth (Eileen) Shannonové (18. +more 3. 1914-. ), z novozélandského Dunedinu, prostřední ze tří dětí manželů Davida a Rebeccy Shannonových. Dne 22. prosince 1930 se s ní oženil. Novomanželé zůstali na Novém Zélandu ještě deset měsíců, poté odcestovali přes Jižní Ameriku do Prahy, kde byla manželka naturalizována a stala se československou občankou. Po návratu domů v roce 1931 uspořádal Pospíšil v Praze výstavu svých fotografií.

Bohumil a Eileen Pospíšilovi se usídlili na pražském Žižkově. Novozélandská manželka s maorskou krví, která nemluvila česky, zde však nebyla šťastná. +more Aby získal prostředky na pražský život a zpáteční cestu, napsal Bohumil Pospíšil v období 1931-1934 většinu svých knih a příspěvků do českého tisku. V Praze rodina zůstala do roku 1934.

V roce 1932 se manželům Pospíšilovým narodila dcera Eliška, se kterou se v roce 1934 paní Pospíšilová vrátila na Nový Zéland.

Cesta do Arábie 1934

V červnu 1934 psaly Národní listy obšírně o automobilové výpravě do Arábie, na kterou se právě Pospíšil chystal s redaktorem listu Vladislavem Forejtem-Alanem automobilem Walter-Junior. V červenci a srpnu 1934 deník o průběhu cesty informoval. +more Výprava se do Prahy v pořádku vrátila 15. 8. 1934 poté, co se jí nepodařilo projet Arabský poloostrov za severu na jih. O cestě napsal Vladislav Forejt knihu Za karavanou mrtvých.

Domnělá smrt a pobyt na Novém Zélandu 1934

Podle zprávy spolucestovatele do Arábie Alana-Forejta měl Bohumil Pospíšil před koncem roku 1934 odjet přes Austrálii a Nový Zéland na Formosu (nyní Tchaj-wan), zahynul při zemětřesení. Pozdější bádání zprávu o úmrtí vyvrátilo.

Ve skutečnosti odcestovala manželka s dcerou Eliškou na Nový Zéland, kam dorazily 16. listopadu 1934. +more Bohumil Pospíšil za nimi přijel 5. února 1935. Důvodem vycestování z Československa se staly obavy z války. V letech 1935-1936 vystavoval na různých místech Nového Zélandu své fotografie z asijských cest. Zda zemi v tomto období opustil a zda skutečně odjel na Formosu, není prozatím ověřeno; přítel Vladislav Forejt o této cestě psal v Národních listech bez časových a jiných údajů, navíc nevěrohodně uváděl, že se jednalo o cestu k „lovcům lebek“.

Zmínky v novozélandském tisku z let 1936-1945

O pobytu Bohumila Pospíšila existuje v tomto období několik desítek zmínek v místním tisku; z jeho aktivit na Novém Zélandu před a během 2. světové války vyplývá jeho antinacistické a vlastenecké smýšlení, např. +more: * V roce 1936 informoval novozélandský tisk o tom, že se manželé Pospíšilovi usadili v rodném městě choti Eileen, Dunedinu a o vydání jeho knihy Toulky po ostrovech divů (Wondering on the Islands of Wonder), v autorově překladu. * V roce 1937 varoval Bohumil Pospíšil v novozélandském tisku, že není v zájmu Velké Británie ponechat podunajské státy včetně Československa svému osudu vůči nacistickému Německu. Upozorňoval na to, že po získání zemědělských a přírodních zdrojů Maďarska, Rakouska a Rumunska a průmyslové síly Československa by se Německo stalo ještě vážnějším nebezpečím pro Británii. * V srpnu 1941 vznikla na Novém Zélandu Československá asociace (Czecho-Slovak Association) podporující Spojence a exilovou vládu presidenta Beneše a Bohumil Pospíšil se stal jejím předsedou. Pod jeho předsednictvím se uskutečnily některé akce, např. : ** po vstupu československých zahraničních vojenských jednotek na území Československa se 12. dubna 1944 sešli členové Československé asociace a odeslali blahopřejný telegram presidentu Edvardu Benešovi; ** slavnostní setkání Československé asociace se uskutečnilo pod předsednictvím B. Pospíšila u příležitosti státního svátku ČSR 28. října 1944.

Potomci Bohumila Pospíšila

Záznam o úmrtí Bohumila Pospíšila uvádí čtyři v té době (1974) žijící potomky, muže ve věku 34 a 25 let a ženy ve věku 41 a 38 let. Nejstarší ze sourozenců Pospíšilových byla dcera Eliška, která se narodila v roce 1932 v Praze, nejmladší syn Kenneth. +more O nich, ani o jejich sourozencích se prozatím nepodařilo víc zjistit.

Závěr života

Poslední zpráva o manželích Pospíšilových v digitalizovaném novozélandském tisku je z roku 1945, kdy byli jmenováni mezi čestnými hosty Dne Impéria; v říjnu 1945 vystoupil jako předseda Československé asociace k československému státnímu svátku. Po tomto datu se již novozélandský tisk (digitalizovaný do 31. +more 12. 1949) o Bohumilu Pospíšilovi nezmiňoval.

Místo a datum úmrtí Bohumila Pospíšila zůstávaly dlouhá léta nezjištěny. Podle novozélandské databáze úmrtí zemřel 28. +more srpna 1974 v Aucklandu (nemocnice Cornwall Public Hospital ve čtvrti Epsom). Pohřben byl na aucklandském hřbitově Mangere.

Dílo

Časopisecké a deníkové příspěvky

Bohumil Pospíšil přispíval ve 30. letech 20. +more století do časopisů Malý čtenář (román Mezi čínskými piráty a různé povídky vycházely v ročnících 1934-1935 a 1935-1936), Světozor (ročník 1931-1932, články o Thajsku (tehdy Siam), Indii aj. ), Širým světem a Pestrý týden.

V letech 1932-1934 otiskovaly jeho příspěvky o životě v Asii Lidové noviny a Národní listy.

Knižní vydání

Čínou za revolučního varu (dojmy z cest po jižní a střední Číně; V Praze, Československá grafická Unie, 1935) * Toulky po ostrovech divů, Nový Zealand (V Praze, Československá grafická Unie, 1935) * Wondering on the Islands of Wonder, New Zealand (autorův překlad knihy Toulky po ostrovech divů; vydal Coulls Somerville Wilkie, Dunedin, 1935) * V zemi otrávených šípů (román z Nové Guineje, ilustrace Zdeněk Burian; Toužimský a Moravec, 1936) * Čínou za revolučného varu (slovensky, Dojmy z ciest po južnej a strednej Číne, překlad Jožo Hritz; Pospíšil, Československá grafická Unia, 1938)

Výstavy

Po pětileté cestě po Asii vystavil své fotografie v srpnu 1931 v Praze. * Své fotografie z cest vystavoval i během svého pobytu na Novém Zélandu

Galerie

Soubor:Bohumil Pospíšil 1922. jpg|Bohumil Pospíšil (1902-1974), český spisovatel a cestovatel, 1922 Soubor:Bohumil Pospíšil asi 1920. +morejpg|thumb|Bohumil Pospíšil, 20. léta 20. stol. Soubor:Death Pospisil 1974. pdf|Bohumil Pospíšil, záznam o úmrtí (Nový Zéland, 1974).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://daildeca. cz/ilustrace/01burian/22stz3/06. +morejpg]Databáze Daildeca. cz: Ilustrace Zdeňka Buriana ke knize V zemi otrávených šípů[/url] * [url=https://dvojka. rozhlas. cz/z-prerova-az-na-pohreb-velkeho-maora-prekvapivy-osud-zapomenuteho-dobrodruha-7495631]Z Přerova až na pohřeb velkého Maora. Překvapivý osud zapomenutého dobrodruha Bohumila Pospíšila[/url].

Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Čeští cestovatelé Kategorie:Narození v Přerově Kategorie:Narození 25. +more září Kategorie:Narození 1902 Kategorie:Úmrtí 1974 Kategorie:Úmrtí 28. srpna Kategorie:Úmrtí v Aucklandu Kategorie:Muži.