Bohuslava Kecková

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Bohuslava Kecková (18. března 1854 Bukol - 17. října 1911 Kostomlaty nad Labem) byla historicky první česká lékařka, která v roce 1880 promovala na Curyšské univerzitě.

Životopis

Mládí a studium

Bohuslava se narodila ve vísce Bukol na Mělnicku jako prostřední ze tří dětí. Její otec zdědil statek, ten brzy prodal a rodina se přestěhovala do Karlína. +more Otec se stal prosperujícím podnikatelem.

Bohuslava absolvovala v 16 letech Vyšší dívčí školu v Praze s vyznamenáním. Vzhledem ke svému nadání získala „zvláštní ministerské povolení“ a složila zkoušky z nižších tříd na malostranské městské střední škole, kam mohli docházet jen chlapci. +more Zde složila také maturitní zkoušku 24. července 1874, na kterou se připravovala doma při soukromé výuce. Stala se první ženou s maturitou v českých zemích.

Pražská Karlo-Ferdinandova univerzita v době, kdy se rozhodla pro studium lékařství, ženy nepřijímala. Na přednášce Jana Evangelisty Purkyně v Americkém klubu dam se seznámila s krajankou Annou Bayerovou, obě se rozhodly pro studium ve Švýcarsku. +more V říjnu 1874 byla imatrikulována na curyšské lékařské fakultě. Studovala velmi dobře, proto byla v posledním ročníku jmenována asistentkou na ženském oddělení interní kliniky curyšské nemocnice. Dne 4. srpna 1880 promovala jako 22. žena - absolventka curyšské lékařské fakulty a první Češka s titulem Dr. med. Doktorát obhájila s chirurgickou prací o řešení zvětšené štítné žlázy Über Strumabronchotomien. Ein Beitrag zur Statistik. Dva roky byla asistentkou profesora Edmunda Rosehona na chirurgickém oddělení a u profesora Huguenina na oddělení vnitřních nemocí.

Lékařka a učitelka

V Praze chtěla začít vykonávat lékařskou praxi, ale úřady neuznávaly doktorát ze zahraničí. Bohuslava Kecková byla finančně zajištěna dědictvím, ale chtěla si otevřít vlastní praxi. +more V roce 1882 požádala o zápis na seznam pražských lékařů k provozování lékařské praxe. Po vleklých sporech s ministerstvem i Nejvyšším soudním dvorem ve Vídni jí byla praxe zamítnuta. Absolvovala babický (gynekologický) kurz na vídeňské lékařské fakultě a v roce 1883 začala pracovat jako porodní asistentka v Karlíně a později v Praze. Její praxe se stala rozsáhlou a úspěšnou.

Počátkem roku 1893 Bohuslava Kecková odjela do Mostaru (v té době pod rakousko-uherskou nadvládou) ošetřovat muslimské ženy, neboť muži je nesměli léčit. Léčila ve městě i na venkově. +more Zpočátku musela překonávat velkou nedůvěru. Byla jí svěřena do péče mladá žena významného tureckého muftiho Ali Fehmiho Džabiće a po jejím úspěšném vyléčení si postupně získávala důvěru Bosenských muslimek i Srbek. Například absolvovala na koni a v doprovodu četníků šestitýdenní cestu, při níž zkoumala syfilis u žen.

Její bosenský přínos nespočívá pouze v lékařské činnosti. Učila čtení, psaní, ruční práce. +more Vedla místní obyvatele ke správné životosprávě a správné hygieně. Od školního roku 1900-1901 učila v chorvatštině zdravotní výchovu na vyšší dívčí škole v Mostaru. V lednu 1896 byla definitivně ustanovena sarajevskou vládou za zemskou lékařku pro Bosnu a Hercegovinu. Také zasedala v mostarské zdravotní komisi.

Svoji šestitýdenní dovolenou trávila každoročně u své sestry v Kostomlatech nad Labem. V roce 1899 se zúčastnila Světové výstavy v Paříži. +more Ještě v tomto roce, až do září roku 1900, neměly ženy v Rakousko-Uhersku povoleno řádné studium na fakultách lékařství a farmacie v monarchii.

Publikační činnost

Bohuslava Kecková vedla pravidelnou korespondenci s Eliškou Krásnohorskou, jejímiž častými tématy byla ženská emancipace a gymnázium Minerva. Pravidelně odebírala většinu dobových periodik, jako byly Národní listy, Ženské listy, Lada, Časopis lékařů českých a další. +more Udržovala si tak přehled o dění v monarchii a prostřednictvím článků se k medicíně pravidelně vyjadřovala a podávala zprávy o svém působení.

V časopisu Lada publikovala sérii článků: O výživě, O pohybu a zaměstnání (série článků o vztahu výuky, práce, pohybu a zdraví), Škodlivý utišující prostředek v útlém dětském věku, Einsiedel ve Švýcarsku (cestopisná reportáž na pokračování), O zdraví a výživě (složeno z jednotlivých článků: Potrava z říše živočišstva, Potrava z říše rostlinstva a Tekutá potrava). V roce 1910 zde vydala článek Z činnosti Dr. +more Bohuslavy Keckové.

V Ženských listech vyšly články: O ošetřování nemocných v domácnostech, Z desítileté činnosti lékařské (série článků nejen o lékařské činnosti v Mostaru).

Popularizační texty publikovala i v místním tisku, například roku 1909 vydala v chorvatštině v listu Osvit texty O tuberkulose plic, O pití, O správné výživě.

Ocenění

Přednášku „O zkušenostech MUDr. Keckové“ přednesla roku 1889 v Americkém klubu dam v Praze Anna Heroldová.

Dlouhodobé snahy Bohuslavy Keckové byly oceněny. Dne 1. +more října 1899 obdržela od rakousko-uherského ministerstva pochvalu. Po sedmileté lékařské praxi byla oceněna i rakousko-uherskou vládou, která jí přispěla také peněžitým příspěvkem 100 zlatých. V Mostaru byla Kecková respektována již dříve, ale pochvala z Vídně pro ni byla velmi důležitá.

Věnceslava Lužická, redaktorka Lady, v níž Kecková publikovala, jí věnovala svůj román Starosvětská: „Slovutné slečně Dr. Bohuslavě Keckové, státní lékařce v Mostaru v důkaz obdivu a přátelské úcty věnováno“.

Nemoc

Kostomlatech nad Labem V Bosně strávila Bohuslava Kecková 18 let. +more V pozdějších letech, když onemocněla cukrovkou, využívala svou dovolenou k léčebným pobytům v Karlových Varech. Poslední pobyt přerušila a odjela k sestře do Kostomlat nad Labem, kde zemřela 17. října roku 1911.

Odkazy

Reference

Literatura

Navrátil M. : Almanach českých lékařů. +more Praha: nákladem spisovatelovým 1913, s. 138, podobizna. * Ottův slovník naučný nové doby * Svobodný P. , Hlaváčková L. : Dějiny lékařství v českých zemích. Praha: Triton 2004, 149 s. *MUSILOVÁ, Anna a Alina PYLAEVA. Bohuslava Kecková, Anna Bayerová, Anna Honzáková. FUČÍKOVÁ, Renáta a Kateřina TUČKOVÁ. Hrdinky: příběhy významných českých žen. Praha: Euromedia Group, 2020, s. 64-65. ISBN 978-80-242-6888-0.