Bohušov
Author
Albert FloresBohušov (do roku 1950 Fulštejn, německy Füllstein) je obec ležící v okrese Bruntál. Má obyvatel.
Leží ve středu Osoblažska, v údolí kolem říčky Osoblahy. Obec je tvořena místními částmi Dolní Povelice, Karlov, Ostrá Hora a Kašnice. +more K občanskému vybavení patří základní škola, mateřská škola, obecní úřad s informačním centrem, obchod a pohostinství s kulturním domem, kostel a rekreační areál. Katastrem obce vede mezinárodní cyklotrasa Opavice, na kterou se napojují regionální cykloturistické stezky. Obec má ve vlastním rekreačním areálu 20 chatek. V areálu jsou tenisové kurty, fotbalové hřiště s občerstvením a rybník.
Poloha
Obec Bohušov sousedí na severu s Osoblahou, na severovýchodě s Polskem (gmina Głubczyce), na jihovýchodě s Rusínem, na jihu se Slezskými Rudolticemi, na jihozápadě s Liptaní a na severozápadě s Dívčím Hradem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 55 km a od krajského města Ostrava 90 km.
Geomorfologicky patří Bohušov k oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen západní část (Dolní Povelice) patří k Jesenické oblasti (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyššími místy obce jsou kopec V Pekle (318 m n. +more m. ) na katastru Nové Vsi a Červený vrch (308/307 m n. m. ) u Dolních Povelic, dále Dubský kopec (284 m n. m. ) a kopec s hradem Fulštejnem (270 m n. m. ) nad Bohušovem.
Území Bohušova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká v četných záhybech ze západu na sever. +more Přitom postupně přijímá četné přítoky: Liptaňský potok, Povelický potok, Lužnou, Karlovský potok, Hrozovou a Pomezní potok. Na území obce se nacházejí také Bohušovský a Fulštejnský rybník.
Území obce pokrývá z 73,5 % zemědělská půda (65 % orná půda, 7 % louky a pastviny), z 19 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Části obce
Bohušov (k. ú. +more Bohušov a Kašnice u Bohušova) * Dolní Povelice (k. ú. Dolní Povelice) * Karlov (k. ú. Karlov u Bohušova a Nová Ves u Bohušova) * Ostrá Hora (k. ú. Bohušov).
Název obce
Vesnice vznikla jako osada pod hradem Fulštejnem, původně se jmenovala Gottfriedsdorf. V roce 1752 byla obec přejmenována na Füllestein. +more V roce 1945 byla obec přejmenována na Fulštejn a později přejmenována na Bohušov. *Česky Bohušov (Fulštejn), německy Füllstein ("Gottfriedsdorf"), polsky Bohuszów nebo Boguszów (Fulsztejn, Fulsztein, Fulsztyn). ** Česky Dolní Mlýn, německy Nieder Mühle. ** Česky Dubský Mlýn, německy Eichmühle. ** Česky Fulštejn (1880 Fulštein), německy Füllstein, polsky Fulsztejn (Fulsztein, Fulsztyn). ** Česky Lesní Mlýn, německy Buschmühle. ** Česky Závsí, německy Hinterhäusel. ** Německy Kampeldörfel. * Česky Dolní Povelice (1869 Dolní Pavlovice), německy Nieder Paulowitz, Niederpaulowitz (1890 Nieder-Paulowitz), polsky Powelice Dolne, Powielice Dolne. ** Česky Grundek, německy Grundeck, polsky Grundek. ** Česky Kobernský Mlýn, německy Kawarner Mühle. * Česky Karlov, německy Karlsdorf, polsky Karłów. * Česky Kašnice, německy Kaschnitzberg, polsky Kasznica. * Česky Nová Ves, německy Neudörfel, polsky Nowa Wieś (Nowawioska). * Česky Ostrá Hora, německy Schärfenberg, polsky Ostra Góra, Ostragóra. ** Česky Dubský Mlýn, německy Eich Mühle, polsky Dąbski Młyn.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255. Byla součást panství Herborta z Fulmu, který byl leníkem olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, který dal podnět k obnově sídel na Osoblažsku, které byly zničeny vpádem Mongolů do Slezska a na Moravu. +more V roce 1855 byla postavena zdejší škola. Po skončení II. světové války v roce 1945 bylo odsunuto původní německé obyvatelstvo, které nahradili dosídlenci Češi z Valašska a také Češi z Volyně. Později na přelomu 40 až 50. let bylo doplněného obyvatelstvo utečenci z Řecka.
Významní rodáci
Anton Seidel (1855-1925), českoněmecký a rakouský politik, na přelomu 19. a 20. +more století poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel celé obce Bohušov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:
Počet obyvatel | 2020 | 2006 | 1963 | 1825 | 1664 | 1624 | 1508 | 703 | 673 | 633 | 579 | 461 | 456 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
Poznámka |
V celé obci Bohušov je evidováno 198 adres: 197 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 172 domů, z toho 107 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotného Bohušova (včetně Kašnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1075 | 1089 | 1056 | 997 | 880 | 830 | 805 | 384 | 385 | 361 | 365 | 281 | 282 |
Poznámka |
V samotném Bohušově je evidováno 102 adres, vesměs čísla popisná. Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 89 domů (87 v Bohušově, 2 v Kašnici), z toho 60 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
Úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha s nádražím Bohušov * Kostel svatého Martina přestavěný původní gotický kostel je kulturní památkou ČR. * Hrad Fulštejn zřícenina hradu z poloviny 13. +more století je kulturní památkou ČR. * Dub u Bohušova, památný strom dub letní (Quercus robur L. ) za železničním přejezdem silnice do Ostré Hory je 22 m vysoký v obvodu měří 460 cm. * Socha Panny Marie stojí při čp. 109 pochází z roku 1842 a je kulturní památkou ČR. * Socha svatého Jana Nepomuckého se nachází při čp. 131. Kulturní památka ČR. * Hrobka rodiny Gebauerových pochází z roku 1892 a je kulturní památkou ČR. * Venkovský dům čp. 120. Kulturní památka ČR.
Jihozápadně od obce se v lese nachází Křížová cesta.