Cesko.wiki Bolehošťská Lhota
Author
Albert FloresBolehošťská Lhota je část obce Bolehošť v okrese Rychnov nad Kněžnou. Nachází se na východě Bolehoště. V roce 2009 zde bylo evidováno 61 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 129 obyvatel.
Bolehošťská Lhota leží v katastrálním území Bolehošť o výměře 10,71 km2.
Exulanti
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále +more_Veliký'>Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, kontroly duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků atd. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Bolehošťské Lhoty a Bolehoště z těchto důvodů uprchli do Münsterbergu v pruském Slezsku tito obyvatelé:.
* Václav Baše, emigroval v roce 1742 s manželkou Rozinou a tříletým synem Janem. Později je roce 1750 uveden v seznamu kolonistů nově založené české exulantské obce Husinec v pruském Slezsku. +more Patří k zakladatelům Husince. * Jan Hlaváček, sedlák, emigroval v únoru 1742 s manželkou Dorotou a čtyřmi dětmi. Soupis majetku zanechaný Hlaváčkem v Čechách (obilí, 3 vozy, 2 pluhy, 2 brány, 3 klisny aj. ) se nachází ve Státním oblastním archivu v Hradci Králové. Jan Hlaváček zemřel v Münsterbergu 14. 8. 1742. Jeho syn Jan *(1732) Hlawatschek později patřil mezi spoluzakladatele obce Husinec. * Matěj Mervant *(1708), zahradník. Emigroval v únoru 1742 s manželkou Dorotou a tříletou dcerou Kateřinou. I jeho majetek v Čechách byl zabaven. Stejně jako Václav Baše odešel do Husince a byl jeho zakladatelem. Zemřel 9. 5. 1758 v Husinci. * Pavel Ojpa (Oppa) z Bolehošti, chalupník. Emigroval v únoru 1742 s manželkou Majdalenou a dětmi Jiříkem (15 let) a Veronikou (14 let). Manželka dne 7. 4. 1742 v Münsterbergu zemřela. I jeho majetek byl v Čechách byl zabaven. Neodešel však do Husince, ani do jiné, Čechy založené obce.
Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2. 4. +more1724-1771), pravnuk Jana Amose Komenského.
Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). +more Po druhé světové válce se někteří potomci českých exulantů vrátili do České země, ostatní jsou roztroušení po celém světě. Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) udržuje i Exulant (spolek), který spojuje potomky exulantů doby pobělohorské z celého světa.
Významní rodáci
Václav Baše, jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec v pruském Slezsku * Matěj Mervant *(1708-9. 5. +more1758) jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec.
Literatura Edity Štěříkové
Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. +more století v pruském Slezsku, 2001 * Stručně o pobělohorských exulantech, 2004 * Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720-1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 * Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 a jiné.