Boleslav Bárta

Boleslav Bárta (14. srpna 1929 Rozhraní - 31. května 1991 Budmerice) byl československý psycholog, po sametové revoluci počátkem 90. let poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění, bojovník za moravskou autonomii a první předseda Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko. Pod jeho vedením v letech 1990-1991 dosáhlo moravské hnutí největších úspěchů a dodnes je uctíván jako jedna z nejvýraznějších osobností moravského hnutí. Politická strana Moravané organizuje každoročně shromáždění u hrobu Boleslava Bárty k uctění jeho památky.

Život a kariéra

Své dětství prožil v Šebetově na Boskovicku, kde také získal základní vzdělání. V roce 1940 se celá rodina přestěhovala do Brna a zde začal navštěvovat gymnázium, které však od septimy dokončoval v Bruntále.

Krátce po maturitě ztratil otce a od tohoto okamžiku se sám staral o svou rodinu. Při studiu na Filosofické fakultě Masarykovy university v Brně, kde si vybral jako odbornost psychologii s průvodním oborem filosofií, absolvoval první dva roky tak, že pracoval jako dělník, převážně na noční směny, v tehdejších Závodech Jana Švermy. +more Ve třetím roce studia dostal místo jako pomocná síla Psychologického ústavu Filosofické fakulty, které zastával až do ukončení studia v roce 1952. Po absolvování Filosofické fakulty nastoupil místo klinického psychologa ve Státní psychiatrické léčebně v Kroměříži a současně byl na Psychologickém ústavu FF v Brně ustaven asistentem pro psychologii na čtvrtinový úvazek. Po složení rigorózní zkoušky z psychologie a z pedagogiky byl v roce 1953 promován doktorem filosofie.

V roce 1953 bylo za vedení Boleslava Bárty zřízeno v Psychiatrické léčebně v Kroměříži moderní spánkové oddělení s podmíněně reflexním a hypnotickým navozováním spánku. V roce 1958 založil v Brně Dětskou psychologickou poradnu, v roce 1967 přejmenovanou na Psychologickou výchovnou kliniku. +more V roce 1971 dokončil habilitační práci z psychologie, ale titul docenta mu byl následně upřen. Za normalizace v roce 1971 byl Boleslav Bárta přinucen vzdát se místa vysokoškolského učitele na Filosofické fakultě a roce 1973 byl odvolán z funkce ředitele Psychologické výchovné kliniky v Brně. Posléze byl přinucen zcela toto pracoviště, které zbudoval, opustit.

Od roku 1970 nesměl publikovat a dokonce byl mnohokrát nucen, aby se vzdal autorství některých svých metod, které pro děti s těžkým postižením vytvořil. Nesměl se zúčastnit žádných odborných seminářů a konferencí. +more Mnohokrát byl zván evropskými universitami k přednáškám, režim mu však zabránil v jakémkoliv výjezdu do ciziny.

Trpěl těžkou ischemickou chorobou srdeční, vzdor tomu byl velmi silným kuřákem. Prodělal tři infarkty, z nichž při jednom v roce 1980 prožil klinickou smrt. +more V roce 1990 byl plně rehabilitován, jeho zdraví však již bylo značně podlomeno. Na setkání představitelů politických stran a předsednictev národních rad v Budmericích na Slovensku 31. května 1991 jej zastihl po projevu poslední, těžký srdeční záchvat, který i přes rychlou lékařskou pomoc nepřežil. Ve svých vzpomínkách tuto událost popisuje tehdejší poslanec FS a historik Emanuel Mandler: „Když skončil svůj projev, usedl a - umřel. Poznal jsem to až po jisté době. Bylo mi totiž podivné a nepříjemné, že jeho hlava spočinula na mém rameni. Odtáhl jsem se na druhou stranu a poslanec Bárta se skulil na zem. Už ho nevzkřísili. “ V televizním vysílání to oznámil prezident republiky Václav Havel. Poslední rozloučení s Boleslavem Bártou se konalo 11. června 1991 v Janáčkově divadle v Brně. Rozloučit se přišlo několik tisíc lidí. Poslankyně Gerta Mazalová (HSD-SMS) položila na jeho rakev trnovou korunu.

Politická činnost

Boleslav Bárta pracoval nejen vědecky, významně se angažoval i společensky. Od svých studentských let se hluboce zajímal o historii Moravy a nesmírně ho trápil zánik Země moravskoslezské jako takové, když bylo v roce 1949 ustanoveno krajské zřízení, které nerespektovalo historické hranice.

Události pražského jara 1968 přinesly naději na změnu. Boleslav Bárta se stal jedním z čelných představitelů Společnosti pro Moravu a Slezsko a vynakládal obrovské úsilí pro vytvoření samosprávy Moravy a Slezska v rámci československého státu. +more Tyto snahy utnula invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a vznik národnostní dvojfederace. Boleslav Bárta byl za své myšlenky a přesvědčení komunistickým režimem perzekvován.

Po sametové revoluci stanul v čele obnovené Společnosti pro Moravu a Slezsko. K jejímu znovuzrození došlo ke dni 5. +more ledna 1990 otevřením sekretariátu na Měnínské ulici v Brně. Během krátké doby dokázal motivovat velké množství lidí, kteří se následně angažovali ve snaze o obnovení moravské samosprávy. Boleslavu Bártovi nicméně nikdy nešlo o rozbití Československa, sám byl velkým zastáncem trojfederace. Před volbami v roce 1990 se stal prvním předsedou nově vzniklého Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS). K zaregistrování politické strany bylo třeba deset tisíc podpisů. V průběhu několika dní však právoplatných bylo na 47 tisíc a další přicházely. Strana získala ve Federálním shromáždění ČSFR 16 poslanců v každé ze sněmoven a 22 poslanců v České národní radě.

Ve volbách roku 1990 zasedl Bárta za HSD-SMS do Sněmovny lidu (volební obvod Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do své smrti roku 1991.

Již v létě 1990 spolunavrhl Federálnímu shromáždění za HSD-SMS během projednávané novely československé ústavy roku 1960 a ústavního zákona o československé federaci z roku 1968, aby byl název České republiky změněn na "Českomoravskou republiku" a parlament z České národní rady na "Českomoravskou národní radu, z níž se na základě dělby zákonodárné moci a dělby práce vydělují sněm Země české a sněm Země moravskoslezské". Toto zemské uspořádání České republiky mělo být předstupněm k realizaci koncepce trojdílné Československé spolkové republiky.

Hrob Boleslava Bárty na Ústředním hřbitově v Brně s epitafem "Zemřel v boji za obnovu zemské samosprávy Moravy a Slezska"

Hnutí HSM-SMS na podzim 1990 procházelo první vlnou vnitřních sporů. 17. +more října 1990 totiž Stanislav Devátý označil Bártu za agenta StB. Tři poslanci hnutí se pak postavili proti svému předsedovi, většina hnutí ale za Bártou nadále stála a kritici byli 27. října 1990 zbaveni práva jednat jménem HSD-SMS. V následných komunálních volbách v roce 1990 HSD-SMS relativně uspělo. Bártovi stoupenci při obhajobě svého předsedy poukazovali na to, že v době totality byl sám komunistickou tajnou policií sledován a bývalým režimem pronásledován.

Na podzim 1990 hnutí HSD-SMS naznačilo odchod z vládní koalice (dosud se podílelo na české vládě), finální verdikt v tomto ohledu vynesl poslanecký klub v únoru 1991. Na konci března 1991 došlo v HSD-SMS k dalšímu rozkolu a poslanecký klub se rozpadl na dvě skupiny. +more Bárta pak zasedal v klubu Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko 2.

Bárta si uvědomoval, že ochota centrální vlády vyhovět požadavkům moravského hnutí se zmenšuje. Proto začal organizovat moravské kulaté stoly všech politických stran působících na Moravě včetně komunistů. +more Dohodli se, že budou bez ohledu na svá různá politická stanoviska v Praze společně hájit zájmy Moravy. Tato stanoviska byla na počátku roku 1991 podporována také masovými demonstracemi v moravských městech (Brno, Olomouc, Ostrava) organizovanými HSD-SMS, které vyvrcholily 29. 4. 1991 protestním pochodem Moravanů Prahou. Dále se mu podařilo zorganizovat společné setkání zástupců všech slovenských politických stran, kromě Verejnosti proti násiliu a Komunistické strany Slovenska, kteří podepsali 9. března 1991 společné prohlášení, že Moravany, považují "za moderní státotvorný národ, schopný samostatně si hospodařit na svém vlastním území a samostatně si rozhodovat o svém vlastním osudu". V té době také poprvé od roku 1990 poklesly na Moravě a ve Slezsku volební preference Občanského fóra na 2. místo s 20 % (v Čechách 30 %) a vedení se ujalo HSD-SMS Boleslava Bárty s 27 % možných hlasů.

Velké naděje vkládal do setkání představitelů politických stran a předsednictev národních rad v Budmericích na Slovensku. Zde ho však na konci diskusního vystoupení, kdy hovořil zejména o výsledcích Sčítání lidu z března 1991, ve kterém se spontánně přihlásilo k moravské národnosti více než 1,3 milionu obyvatel, zastihl těžký srdeční záchvat, na jehož následky zemřel.

Ve Federálním shromáždění ho nahradil na poslaneckém postu Jiří Adámek. V čele Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko ho vystřídal Jan Kryčer.

Bártova smrt značně zkomplikovala politické snahy moravského hnutí, které za něj nenašlo adekvátní náhradu.

Odkazy

Reference

Literatura

PERNES, Jiří: Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství. Brno : Barriester & Principal, 1996. +more 288 s. . * Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. [url=http://www. bomosil. eu/images/4/49/Trojdilne_usporadani_statu. pdf]Dostupné online. [/url] * BÁRTA, Boleslav: Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS, 1990, čís. 5, 16 s. [url=http://zamoravu. eu/dokumenty/informacni-bulletin-5. pdf]Dostupné online. [/url].

Externí odkazy

[url=https://www. youtube. +morecom/watch. v=Olkjodo2VHo]Dobové video se zprávou o pohřbu Boleslava Bárty[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20140104204415/http://moravska-narodni-obec. ic. cz/dokumenty/historie/dejiny-moravy-v-datech-1968-2007. doc]Morava posledních desetiletí v datech[/url] na stránkách Moravské národní obce * [url=https://web. archive. org/web/20140105085025/http://www. hlasmoravy. eu/2008/05/vzpomika-na-docenta-bartu. html]PhDr. Alena Ovčačíková: Vzpomínka na docenta Bártu[/url] * [url=http://priroda. svetu. cz/19162-mala-vzpominka-na-docenta-bartu. html]Ing. Josef Pecl: Malá vzpomínka na docenta Bártu[/url].

Kategorie:Čeští psychologové Kategorie:Čeští aktivisté Kategorie:Českoslovenští politici moravské národnosti Kategorie:Poslanci československého Federálního shromáždění Kategorie:Moravské hnutí Kategorie:Moravané Kategorie:Členové Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Docenti Kategorie:Narození 1929 Kategorie:Narození 14. +more srpna Kategorie:Narození v Rozhraní (okres Svitavy) Kategorie:Úmrtí 31. května Kategorie:Úmrtí 1991 Kategorie:Úmrtí v Budmericích Kategorie:Muži.