Sněmovna lidu Federálního shromáždění

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Sněmovna lidu Federálního shromáždění (SL FS) byla jednou ze dvou rovnoprávných komor parlamentu Československé socialistické republiky (ČSSR), po sametové revoluci následně České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR), Federálního shromáždění. Vznikla dne 1. ledna 1969 účinností ústavního zákona o československé federaci z Národního shromáždění ČSSR. Zanikla k 31. prosinci 1992 se zánikem československé federace. Sněmovna lidu Budova bývalého Federálního shromáždění, v současnosti slouží jako nová budova Národního muzea

Popis

Sněmovna měla 200 křesel, do kterých se volilo v celé ČSSR, respektive ČSFR přímou volbou na pětileté funkční období. Protože volbou v celé federální republice bylo zvoleno více Čechů, bylo přijato v zákoně o federalizaci opatření proti majorizaci slovenských poslanců (druhá komora Sněmovna národů byla volena paritně z poloviny z České a z poloviny ze Slovenské republiky). +more Sněmovna byla usnášeníschopná při účasti alespoň nadpoloviční většiny poslanců.

Historie

Na páté schůzi v roce 1969 sněmovna jednomyslně odhlasovala, aby poslanci Jan Šubrt, Jiří Pelikán (kteří emigrovali), Gertruda Sekaninová-Čakrtová, František Kriegel, František Vodsloň, Božena Fuková (kteří hlasovali proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk) a Václav Prchlík byli zbaveni poslaneckého mandátu, protože "jejich postoje a činnost jsou v příkrém rozporu se zájmy lidu, v příkrém rozporu s politikou Národní fronty, rozešli se s politikou stran, které je do funkce poslance navrhly a doporučily". Na jejich místo byli stejným způsobem - jednomyslným rozhodnutím Sněmovny - kooptováni Jaroslav Kožešník, Vladimír Vedra, Jan Fojtík a Vladimír Mařík.