Cesko.wiki Boleslav IV. Kadeřavý
Author
Albert Flores
Vláda
Mazovským knížetem
Boleslavovi bylo v době smrti jeho otce Boleslava asi 13 let. +more Díky Boleslavově testamentu dostal jako dědictví Mazovsko. V době jeho nezletilosti za něj vládla matka Salomena z Bergu a jakýsi Wszebor, kteří se obávali nevlastního Boleslavova bratra Vladislava.
Konflikt s bratrem Vladislavem
Spory s Vladislavem začaly otevřeně roku 1141, kdy Vladislavova nevlastní matka Salomena bez jeho souhlasu, začala rozdávat své knížectví mezi své syny. Vyvdala svoji dceru Anežku za Vsevolda II. +more Kyjevského. Podobně Vladislav zařídil sňatek svého syna Boleslava I. Vysokého s dcerou Vsevolda Zvinislavy.
Po smrti Salomeny z Bergu roku 1144 se knížectví mělo připojit k údělu Vladislava. Místo toho však knížectví připadlo Boleslavovi. +more Vladislav proto ještě toho samého roku zaútočil na své bratry. Požádal o pomoc kyjevské spojence. Na jejich pomoc však nejprve nepočkal, a proto bitvu nečekaně prohrál. Teprve až po příchodu kyjevských vojsk se Vladislavovi podařilo Boleslava a Měška porazit a Łęczycké knížectví získat.
Roku 1146 znovu zaútočil Vladislav na své bratry. Boleslav musel utéct ke svému bratrovi do Velkopolska. +more V Polsku však vypuklo povstání a Vladislav byl nucen knížectví opustit. Knížetem se stal Boleslav.
Konflikt s Konrádem III.
Vyhnanému Vladislavovi nezbývalo nic jiného než žádat o pomoc u římskoněmeckého krále +more'>Konráda III. Vojenská výprava však skončila neúspěchem a vojsko nepřekročilo hraniční řeku Odru. Aby upevnil vztahy se Štaufy a spojenci Vladislava, provdal Boleslav svoji sestru Juditu za Otu, budoucího braniborského markraběte a syna Albrechta Medvěda. Spojili se i s wettinským markrabětem Konrádem. Boleslav a Měšek také podporovali Němce proti Luticům.
Konflikt s Fridrichem I. Barbarossou
Situace se výrazně změnila v roce 1157, kdy se nový císař Fridrich I. +more Barbarossa rozhodl pro nové tažení proti Polsku. Vojsko bylo tentokrát oproti výpravě z roku 1146 mnohem silnější a císař byl přesvědčen, že vnutí své podmínky. Boleslav se rozhodl vypálit pevnosti Hlohov a Bytom, které bránily hranice s Říší, a rozhodl se nebránit ani okolí řeky Odry. Císařská armáda bez problému prošla Slezsko a brzy obléhala Poznaň. V této situaci se Boleslav prohlásil vazalem Říše. Toto rozhodnutí prohlásil na slavnostním ceremoniálu 30. srpna 1157. Kromě toho musel Boleslav zaplatit Barbarossovi tribut a svého nejmladšího bratra Kazimíra, byl nucen dát jako rukojmího.
Návrat synů Vladislava do Slezska
V roce 1162 se synové Vladislava Vyhnance, tedy +more_Vysoký'>Boleslav I. Vysoký a Měšek I. Křivonohý mohli vrátit do Slezska. Přesto se však moc Boleslava Kadeřavého nezmenšila. Nejdůležitější hrady (Vratislav, Hlohov, Ratiboř, Opolí a Lehnice) zůstaly pod jeho mocí.
Výprava proti Prusům
Boleslav se rozhodl pro odvážný plán na dobytí Pruska. Jedním z důvodů bylo to, že Prusové neustále útočili na Mazovsko. +more Výprava však skončila velmi brzy v roce 1166. V jedné z bitev také zemřel Boleslavův bratr Jindřich Sandoměřský.
Vzpoura Kazimíra II.
Po smrti Jindřicha Boleslav připojil Sandoměřsko ke svému knížectví. To se nelíbilo jeho nejmladšímu bratrovi +more_Spravedlivý'>Kazimírovi, který byl poslední ze synů Boleslava Křivoústého a byl bez knížectví. Na jeho straně stál bratr Měšek a několik významných šlechticů. Bez souhlasu seniora byl zvolen knížetem sandoměřským. Boleslav byl donucen rozdělit Sandoměřsko na tři části. Sandoměř a okolí získal Boleslav, Wiślicu Kazimír II. Spravedlivý a zbytek připadl Měškovi.
V témže roce se Boleslav I. +more Vysoký a Měšek I. Křivonohý chtěli vymanit z vlivu polského seniora. Výprava Boleslava IV. skončila katastrofou a Boleslav se musel smířit s vládou svých synovců ve Slezsku.
V roce 1172 vypukla další vzpoura Kazimíra a části šlechty proti Boleslavovi, kvůli jeho diktátorské vládě. +more Boleslav byl nucen uznat dědictví Sandoměřska Kazimírovi.