Bolesław Kominek

Život

Studia

Po studiích na státním gymnáziu v Rybniku (byl prvním polským maturantem na této škole) nastoupil roku 1923 do Slezského duchovního semináře v Krakově; současně zde navštěvoval teologickou fakultu Jagellonské univerzity. Dne 11. +more září 1927 byl v Katovicích vysvěcen na kněze. V letech 1927-1930 absolvoval doktorské studium na Katolickém institutu v Paříži. Po návratu do rodné katovické diecéze jen krátce pracoval jako duchovní správce farnosti sv. Jana a Pavla v Katovicích-Dębiu, ale již roku 1931 jej biskup Stanisław Adamski povolal do biskupské kurie, kde pracoval mj. jako tajemník Katolické akce v diecézi. Redigoval rovněž řadu diecézních katolických periodik v polštině i němčině a upoutal pozornost originálním novinářským stylem.

V průběhu II. světové války zůstal Kominek ve službách své diecéze, která se ocitla na území Německa a jejíž biskup Stanisław Adamski byl vyhoštěn do Generálního gouvernementu. +more Zabýval se především charitativními akcemi ve prospěch polských válečných zajatců a později vězňů koncentračních táborů, zprostředkovával rovněž spojení mezi polským klérem na okupovaném území a emigrační vládou. V bezprostředně poválečné době se staral o nové osídlence a repatrianty ve Slezsku.

Poválečné období

Poté, co bezprostředně po II. světové válce došlo ke změně hranic mezi Polskem a Německem, zřídil polský primas August Hlond, odvolávaje se na zmocnění papeže, dne 15. +more srpna 1945 pro tato území čtyři administratury. Správu administratury pro Opolské Slezsko svěřil Bolesławu Kominkovi. Tyto administratury však nebyly papežem uznány, mj. s ohledem na protesty vratislavské metropolitní kapituly sídlící ve Zhořelci. Kominek položil základy diecézní organizace včetně založení vyššího duchovního semináře v Nise a církevního vydavatelství. 25. ledna 1951 byl však stejně jako ostatní administrátoři nově obsazených území donucen opustit své působiště.

Dne 26. dubna 1951 byl jmenován titulárním biskupem ze Sophene (Sophenensis) a papežem určen za správce polské části vratislavské arcidiecéze v postavení pomocného biskupa. +more Funkce se však pro odpor státních orgánů nemohl ujmout ani se nemohl na území arcidiecéze zdržovat; jeho pohyb byl omezen na krakovskou diecézi. Úřady bránily i jeho biskupskému vysvěcení, které musel přijmout tajně v privátní kapli od přemyšlského biskupa Franciszka Bardy dne 10. října 1954. Jelikož mezitím (1953) byl titul biskupa sophenského udělen jinému knězi, byl roku 1956 jmenován titulárním biskupem z Vagy (Vagensis).

V témže roce 1956 se konečně mohl ujmout faktické správy vratislavské arcidiecéze; protože Vatikán dosud neuznával administratury zavedené primasem Hlondem, působil zde jakožto generální vikář hnězdenského arcibiskupa. Od té doby do roku 1972 rovněž předsedal Biskupské církevní komisi západních a severních oblastí, která mj. +more pracovala na normalizaci církevněsprávních poměrů na polských „nových územích“, tj. těch, která před II. světovou válkou náležela Německu. O rok později, 19. května 1962, byl jmenován titulárním arcibiskupem z Euchaitae (Euchaitenus). Prvním krokem ke standardizaci správy vratislavské provincie bylo oficiální jmenování arcibiskupa Kominka apoštolským administrátorem arcidiecéze ad nutum Sanctae Sedis 15. května 1967.

V letech 1962 a 1965 se arcibiskup Kominek účastnil prvního a čtvrtého zasedání Druhého vatikánského koncilu. Byl členem komise pro věci apoštolátu laiků a komise pro věci tisku a sdělovacích prostředků, papež jej povolal rovněž do komise „Justitia et pax“ a jmenoval členem sekretariátu pro věci nevěřících. +more Byl spoluautorem Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě. Po dlouhá léta byl předsedou Pastorální komise Polské biskupské konference a později také místopředsedou Rady Evropských biskupských konferencí.

Socha kardinála ve Vratislavi

Od počátku svého poválečného působení usiloval Kominek o řádné uspokojení církevních potřeb německy mluvících věřících ve své administratuře i o smíření polského a německého národa v širším smyslu. V těchto intencích působil i na II. +more vatikánském koncilu, zejména v komisi „Justitia et pax“. V roce 1965 byl iniciátorem a autorem Proklamace polských biskupů k jejich německým bratrům v Kristově pastýřském úřadu, z níž pochází známý obrat "odpouštíme a prosíme o odpuštění". Jednalo se o jeden z prvních významných příspěvků k polsko-německému smíření.

Biskup Kominek se rovněž přičinil o normalizaci diplomatických vztahů mezi Polskem a Spolkovou republikou Německo, která vyústila v polsko-německou smlouvu a nepřímo i v urovnání církevní organizace polských „nových území“ roku 1972. Vratislavská arcidiecéze a Vratislavská církevní provincie byly obnoveny, od arcidiecéze byly odděleny jako samostatné diecéze opolská, diecéze gorzówská a diecéze zhořelecká (na území tehdejší NDR). +more Arcibiskup Kominek byl 28. června 1972 jmenován plnoprávným arcibiskupem a metropolitou vratislavským. 5. března následujícího roku jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem-knězem od S. Croce in via Flaminia (předchozím držitelem tohoto titulu byl kardinál Josef Beran). O rok později, 10. března 1974, však kardinál Kominek zemřel v sídle své arcidiecéze. Jeho ostatky byly uloženy do krypty katedrály svatého Jana Křtitele ve Vratislavi.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. kardynalkominek. +morepl/]Stránka věnovaná Bolesławu Kominkowi[/url] * [url=http://www. catholic-hierarchy. org/bishop/bkominek. html]Kardinál Kominek na stránkách www. catholic-hierarchy. org[/url].

Kategorie:Polští kardinálové Kategorie:Vratislavští arcibiskupové Kategorie:Opolští biskupové Kategorie:Narození 1903 Kategorie:Úmrtí 1974 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v katedrále ve Vratislavi Kategorie:Úmrtí 10. +more března Kategorie:Narození 23. prosince Kategorie:Narození ve Wodzisławu Śląském‎ Kategorie:Úmrtí ve Vratislavi.