Cesko.wiki Římskokatolická církev v Polsku
Author
Albert FloresŘímskokatolická církev v Polsku je největší křesťanskou církví v Polsku a jednou z nejvlivnějších náboženských organizací v zemi. Církev je součástí katolické církve, která je pod vedením papeže ve Vatikánu. Její historie sahá až do 10. století, kdy se katolická církev stala dominantní náboženskou silou v Polsku. Během své existence církev sehrála důležitou roli ve formování polského národního a kulturního identitu. Dnes má katolická církev v Polsku miliony věřících a řadí se mezi nejvýznamnější instituce v zemi.
Portrét Jana Pavla II. Římskokatolická církev v Polsku je největší organizovanou náboženskou skupinou v zemi.
Hlásí se k ní 37 609 000 obyvatel Polska, což je více než 96 %. Vzhledem k tomu hraje církev velmi důležitou roli v mnoha oblastech života, od kultury až po politiku. +more Tam je spojená především s pravicovými a konzervativními kruhy. Vliv římskokatolické církve v Polsku je v přímém kontrastu s jejím postavením v sousedním Česku.
Matky Boží Bolestné Královny Polska v Licheni byla otevřena v roce 2000
.jpg)
Historický vývoj
Již od dob protireformace je Polsko ryze katolickou zemí. Vzhledem k její roli v době okupací (německá a sovětská) v první polovině +more_století'>20. století se pro mnoho Poláků stala jistým symbolem boje proti cizím silám a za křesťanské morální hodnoty. A nejinak tomu bylo i v druhé polovině 20. století, kdy církev získala postavení bojovníka proti polskému komunistickému režimu. Sama upadla rychle v nelibost tehdejší vlády, komunistické a oficiálně i ateistické.
Na začátku 50. let +more_století'>20. století bylo mnoho představitelů církve pozatýkáno a odsouzeno v politických procesech (např. arcibiskup Stefan Wyszyński); byla likvidována katolická vydavatelství a periodika, roku 1950 byla přerušena činnost charitativní organizace Caritas; některé významné organizace však komunistickou éru přečkaly, jako např. Katolická univerzita v Lublinu. V roce 1978 povzbudilo mnoho věřících Poláků zvolení Karola Wojtyły za papeže Jana Pavla II. , který se do jisté míry zasloužil o urychlení pádu Železné opony v Evropě.
Po roce 1989, kdy byla lidově demokratická republika nahrazena demokratickým státem západního typu, získala církev, do té doby utlačovaná komunistickým režimem, plnou svobodu. Začaly se budovat nové kostely a katedrály, pro křesťanskou mládež se od roku 1997 každoročně pořádá celopolské setkání Lednica 2000. +more Vznikly politické strany (např. Liga polských rodin), šířící názory nepříliš odlišné od těch církevních, i mnohá katolická média (Radio Maryja). Prostor dostaly i velmi konzervativní a mnohdy kontroverzní názory některých představitelů, buď přímo církve, anebo jejích sympatizantů (antisemitismus, homofobie, nacionalismus) které se hlavně v politice začaly objevovat na začátku 21. století. Mnohá další témata, jako např. interrupce jsou předmětem živých debat.
Struktura
Země je rozdělena na 15 církevních provincií, v jejichž rámci se nachází 14 arcidiecézí a 27 diecézí (v popisu mapky zobrazené vpravo), 15. provincie je provincií ukrajinské řeckokatolické církve a má 1 archieparchii a 2 sufragánní eparchie.
Mapa církevních provincií a diecézí Římskokatolické církve v Polsku
* Białystocká církevní provincie ** Arcidiecéze białystocká (Białystok), Bialostocensis (1) ** Diecéze drohiczynská (Drohiczyn), Drohiczinensis (2) ** Diecéze lomžanská (Łomża), Lomzensis (3)
* Krakovská církevní provincie ** Arcidiecéze krakovská (Krakov), Cracoviensis (4) ** Diecéze bílsko-żywiecká (Bílsko-Bělá - Żywiec), Bielscensis-Zyviecensis (5) ** Diecéze kielecká (Kielce), Kielcensis (6) ** Diecéze tarnowská (Tarnów), Tarnoviensis (7)
* Čenstochovská církevní provincie ** Arcidiecéze čenstochovská (Čenstochová), Czestochoviensis (8) ** Diecéze radomská (Radom), Radomensis (9) ** Diecéze sosnovecká (Sosnovec), Sosnoviensis (10)
* Gdaňská církevní provincie ** Arcidiecéze gdaňská (Gdaňsk), Gedanensis (11) ** Diecéze pelplinská (Pelplin), Pelplinensis (12) ** Diecéze toruňská (Toruň), Thoruniensis (13)
* Hnězdenská církevní provincie ** Arcidiecéze hnězdenská (Hnězdno), Gnesnensis (14) ** Diecéze bydhošťská (Bydhošť), Bydgostiensis (15) ** Diecéze włocławecká (Włocławek), Vladislaviensis (16)
* Katovická církevní provincie ** Arcidiecéze katovická (Katovice), Katovicensis (17) ** Diecéze gliwická (Gliwice), Glivicensis (18) ** Diecéze opolská (Opolí), Opoliensis (19)
* Lodžská církevní provincie ** Arcidiecéze lodžská (Lodž), Lodziensis (20) ** Diecéze łowiczská (Łowicz), Lovicensis (21)
* Lublinská církevní provincie ** Arcidiecéze lublinská (Lublin), Lublinensis (22) ** Diecéze sandoměřská (Sandoměř), Sandomiriensis (23) ** Diecéze siedlecká (Siedlce), Siedlecensis (24)
* Poznaňská církevní provincie ** Arcidiecéze poznaňská (Poznaň), Posnaniensis (25) ** Diecéze kališská (Kališ), Calissiensis (26)
* Přemyšlská církevní provincie ** Arcidiecéze přemyšlská (Přemyšl), Premisliensis (27) ** Diecéze řešovská (Řešov), Rzeszoviensis (28) ** Diecéze zamośćsko-lubaczowská (Zamość - Lubaczów), Zamosciensis-Lubaczoviensis (29)
* Štětínsko-kamieńská církevní provincie ** Arcidiecéze štětínsko-kamieńská (Štětín - Kamień Pomorski), Sedinensis-Caminensis (30) ** Diecéze koszalinsko-kolobřežská (Koszalin - Kołobrzeg), Coslinensis-Colubreganus (31) ** Diecéze zelenohorsko-gorzowská (Zelená Hora - Gorzów Wielkopolski), Viridimontanensis-Gorzoviensis (32)
* Varmijská církevní provincie ** Arcidiecéze varmijská (Olsztyn), Varmiensis (33) ** Diecéze elbląžská (Elbląg), Elbingensis (34) ** Diecéze ełcská (Ełk) Liccanensis (35)
* Varšavská církevní provincie ** Arcidiecéze varšavská (Varšava), Varsaviensis (36) ** Diecéze płocká (Płock), Plocensis (37) ** Diecéze varšavsko-pražská (Varšava-Praga), Varsaviensis-Pragensis (38)
* Vratislavská církevní provincie ** Arcidiecéze vratislavská (Vratislav), Vratislaviensis (39) ** Diecéze lehnická (Lehnice), Legnicensis (40) ** Diecéze svídnická (Svídnice), Suidniciensis (41)
* Ukrajinská řeckokatolická církevní provincie Přemyšl-Varšava ** Archieparchie Přemyšl-Varšava (Přemyšl - Varšava), Archidioecesis Premisliensis-Varsaviensis ritus byzantini ucraini, Перемишльсько-Варшавська архієпархія ** Eparchie Vratislav-Koszalin (Vratislav - Koszalin), Eparchia Vratislaviensis-Coslinensis Ucrainorum, Вроцлавсько-Кошалінська єпархія ** Eparchie Olštýn-Gdaňsk (Olštýn - Gdaňsk), Dioecesis Allensteniensis-Gedanensis ritus bysantini ucraini, Ольштинсько-Ґданська єпархія
Mimo diecézní organizaci stojí: * Polní ordinariát Polské armády * Prelatura sv. +more Kříže a Opus Dei v Polsku * Ordinariát pro věřící východního ritu v Polsku (nyní slouží pouze arménským katolíkům).
Arcibiskupské katedrály
Image:Bialystok_Kosciol. jpg|Katedrála v Białystoku Image:Kraków - Wawel Cathedral 01. +morejpg|Krakovská katedrála Image:CzewaKatedra3. JPG|Katedrála v Čenstochové Image:Oliwa kathedraal. jpg|Katedrála v Gdaňsku-Olivě Image:Bazylika mariacka gdansk ubt. jpeg|Konkatedrála v Gdaňsku Image:Gniezno Cathedral Basilica 2006. jpg|Katedrála v Hnězdně Image:Cathedral in Katowice. jpg|Katedrála v Katovicích Image:Lodz katedra (dron). jpg|Lodžská katedrála Image:5 Lublin 04. jpg|Katedrála v Lublinu Image:Katedra Poznan S. jpg|Poznaňská katedrála Image:Poland Przemysl - cathedral. jpg|Římskokatolická katedrála v Přemyšlu Image:Szczecin 05-2017 img03 StJames Cathedral. jpg|Štětínská katedrála Image:Kamien08. JPG|Konkatedrála v Kamieni Pomořském Image:Katedra we Fromborku. JPG|Katedrála ve Fromborku (Varmie) Image:Olsztyn Katedra. jpg|Olsztynská konkatedrála Image:6 Warszawa 111. jpg|Varšavská katedrála.
Image:Widok_z_tarasu_wieży_Zegarowej_w_Przemyślu_12_-_Sobór_św. _Jana_Chrzciciela. +morejpg|Řeckokatolický katedrální chrám v Přemyšlu Image:UlicaMiodowaWarsawDSC_1224. JPG|Řeckokatolický konkatedrální chrám ve Varšavě.
Apoštolský nuncius
Svatý stolec je v Polsku zastoupen apoštolským nunciem. Od roku 2016 je jím Salvatore Pennacchio.