Bydhošť

Bydhošť (panorama) Bydhošť ( [bydgošč]) je hlavní město Kujavsko-pomořského vojvodství v severním Polsku na soutoku řek Brdy a Visly. Je osmým největším polským městem. Žije zde obyvatel, s aglomerací má přes 470 000 obyvatel. Ve městě od roku 1968 sídlí Univerzita Kazimíra Velikého.

Historie

Původně zde byla slovanská rybářská osada. První písemná zmínka pochází z roku 1238. +more V roce 1331 ji obsadil Řád německých rytířů, ale roku 1343 připadla opět polskému králi Kazimíru Velikému. Ten Bydhošti 19. dubna 1346 udělil městská práva. V následujícím období se ve městě začali usazovat Židé. V 15. a 16. století bylo významným centrem obchodu s pšenicí. Na konci polsko-švédské války bylo město v roce 1629 dobyto a značně poškozeno vojskem švédského krále Gustava II. Adolfa. Švédy bylo opakovaně dobyto ještě v letech 1656 a 1657. Ze zdejšího hradu zůstala pouze zřícenina a obydleno bylo pouze 94 domů. 6. listopadu 1657 zde byla uzavřena smlouva mezi polským králem Janem Kazimírem II. Vasou a braniborským kurfiřtem Fridrichem Vilémem I. o postupu proti Švédům.

Při prvním dělení Polska v roce 1772 město připadlo Prusku a bylo přejmenováno na Bromberg. +more_Veliký'>Fridrich II. Veliký provedl velkou přestavbu Bydhoště a nechal vybudovat 25 km dlouhý Bydhošťský kanál spojující Vislu a Odru. Bydhošť se tak stala významným obchodním centrem. Po porážce Napoleona se Bydhošť Tylžským mírem stala součástí Varšavského knížectví a v letech 1815-1848 Poznaňského velkovévodství a pak opět připojena k Prusku. V roce 1910 zde žilo 57 700 obyvatel, z nichž 84 % bylo Němců a 16 % Poláků. Na základě Versailleské smlouvy se Bydhošť stala znovu součástí Poznaňského velkovévodství a zdejší obyvatelstvo muselo buď přijmout polské občanství, nebo se vystěhovat. V roce 1926 tak oproti roku 1910 žilo ve městě o více než 63 000 Němců méně.

Na počátku německé okupace v roce 1939 zde při tzv. Krvavé neděli bylo zabito kolem 300 německých obyvatel. +more Po obsazení města Němci popravili stovky polských a židovských obyvatel. Celkem během války zahynulo kolem 37 000 obyvatel.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Martina a Mikuláše z let 1466-1502 je nejstarší stavbou ve městě. +more Je zde pozdněgotický obraz Madony s růží a Panna Marie Milosrdné z 16. století. * Kostel Nanebevzetí Panny Marie, označovaný také jako kostel klarisek je jednolodní gotickorenesanční kostel z let 1582-1602. Zajímavý je zde strop ze 17. století. * Wyspa Młyńska, Mlýnský ostrov je místo historickými budovami nedaleko hlavního náměstí starého města. V 17. století zde bývala královská mincovna. Z konce 18. století pochází tzv. Biały Spichlerz (Bíla Sýpka) * Hotel Pod Orłem, Hotel Adler, byl v neobarokním slohu postaven v roce 1896 místním architektem Józefem Swiecickim, který navrhl asi 60 budov v celé Bydhošti. * Bazilika sv. Vincence z Pauly z let 1925-1939 je největší kostel v Bydhošti a jeden z největších v Polsku. Má kapacitu kolem 12 000 lidí a byl postaven polským architektem Adamem Ballenstedtem (1880-1942) podle vzoru římského Pantheonu. * Tři sýpky z 19. století na břehu řeky Brda v ulici Grodzka jsou oficiálním symbolem města. V současnosti jsou zde výstavní prostory místního muzea.

Evangelický hřbitov

Park v centru města býval německým evangelickým hřbitovem. Ačkoli náhrobky byly v minulosti zničeny, v zemi se nachází 80 tisíc ostatků. Na tomto místě je plánován zábavní park.

Doprava

Specifickou úlohu hraje ve městě vnitrozemská vodní cesta, které se zde postupně s nástupem průmyslové revoluce vyvíjela. Mimořádný význam hraje to, že se v Bydhošti nachází kanál spojující povodí Visly a Odry,. +morecož ovlivnilo i rozkvět obchodu v této oblasti.

3,5km od centra města se nachází letiště Port lotniczy im. Ignacego Jana Paderewskiego Bydgoszcz-Szwederowo. +more V roce 2013 přepravilo přes 343 tisíc cestujících a bylo tak devátým největším letištěm v zemi. Je zde také jeden z největších polských železničních uzlů. Tramvajová doprava je provozována od roku 1888 a v současnosti je ve městě 9 linek s 29,1km kolejí. V roce 1851 byla postavena železniční továrna PESA.

Sport

Bydhošť (panorama) * Zawisza Bydgoszcz - fotbalový klub, založen roku 1946 * SC Bromberg - zaniklý fotbalový klub, který byl aktivní před první světovou válkou * Reichsbahn SG Bromberg - zaniklý fotbalový klub, který byl aktivní v době německé okupace města * SG Bromberg - zaniklý fotbalový klub, který byl aktivní v době německé okupace města * Astoria Bydgoszcz - basketbalový klub, založen roku 1924 * RTW Bydgostia Bydgoszcz - veslařský klub založen roku 1928

Fotogalerie

Soubor: Bydgoszcz location map. png|Geografie Bydhoště Soubor: Bydgoszcz schemat osiedli. +morePNG|Mapa administrativního členění města Bydhošť Soubor: Bydgoszcz - rozwój terytorialny. png|Teritoriální vývoj tohoto města v čase Soubor: Aerial view of Bydgoszcz. jpg|Snímek města z výšky Soubor: BydgoszczAir. jpg|Pohled na město (1) Soubor: Bydgoszcz Kościół NSPJ i Chrystusa lotnicze 1. jpg|Pohled na město (2) Soubor: Bydgoszcz poczta główna. jpg|Bydhošť - budova hlavní pošty (Poczta Główna, ul. Jagiellońska 6) Soubor: Bydgoszcz Sąd 2. jpg|Budova okresního soudu v Bydhošti (Sąd Okręgowy).

Osobnosti

Eberhard von Mackensen (1889-1969), důstojník Wehrmachtu * Marian Rejewski (1905-1980), matematik * Radosław Sikorski (* 1963), maršálek Sejmu

Partnerská města

Reggio Emilia, Itálie (1962) * Kragujevac, Srbsko (1971) * Mannheim, Německo (1991) * Hartford, Spojené státy americké (1996) * Pavlodar, Kazachstán (1997) * Perth, Skotsko (1998) * Čerkasy, Ukrajina (2000) * Kremenčuk, Ukrajina (2004) * Patra, Řecko (2004) * Ning-po, Čína (2005) * Wilhelmshaven, Německo (2006) * Pitești, Rumunsko (2007)

Odkazy

Reference

Související články

Hlavní nádraží v Bydhošti

Externí odkazy

[url=http://www.bydgoszcz.pl]Oficiální stránky[/url] * [url=http://www.foto.bydgoszcz.pl]Foto Galeria Bydgoska - foto.bydgoszcz.pl[/url]

*

Kategorie:Města v Kujavsko-pomořském vojvodství Kategorie:Městské okresy v Polsku Kategorie:Místa vyznamenaná Řádem grunwaldského kříže Kategorie:Sídla na Visle Kategorie:Protestantské hřbitovy v Polsku Kategorie:Hlavní města vojvodství v Polsku