Arcidiecéze vratislavská

Arcidiecéze vratislavská (latinsky Archidioecesis Vratislaviensis) je polská římskokatolická arcidiecéze. Je součástí Vratislavské církevní provincie a vratislavský arcibiskup je zároveň metropolitou této provincie, k níž dále patří diecéze lehnická a diecéze svídnická. Vratislavská diecéze byla založena roku 1000; patřila do roku 1821 ke Hnězdenské církevní provincii, poté podléhala přímo Svatému stolci a 13. srpna 1930 byla povýšena na arcidiecézi.

Základní údaje

Arcidiecéze se rozkládá v severovýchodní části Dolního Slezska. Nejvýznamnějšími městy jsou vedle sídelní Vratislavi Oleśnica (Olešnice), Oława, Trzebnica (Třebnice) Ziębice, Wołów (Volov). +more Hlavním patronem arcidiecéze je sv. Jan Křtitel, spolupatrony jsou sv. Hedvika a bl. Česlav.

Hlavním chrámem diecéze je vratislavská katedrála sv. Jana Křtitele na Tumském ostrově, v základní hmotě gotická stavba (1244-72) s pozdně gotickými, renesančními, barokními i novogotickými přístavbami a úpravami. +more Dalšími významnými chrámy jsou klášterní bazilika sv. Bartoloměje v Třebnici (basilica minor od roku 1943), která je současně poutní svatyní patronky Slezska svaté Hedviky, chrám sv. Jana apoštola v Olešnici (basilica minor od roku 1998), chrám sv. Jiří v Ziębicích (basilica minor od roku 2008), klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie v Henrykowě (Jindřichově) a jiné.

Socha sv. Jana Křtitele, hlavního patrona arcidiecéze, u Katedrálního (Tumského) mostu ve Vratislavi

Historie na českém území

Panství vratislavského biskupství v Rakouském Slezsku

Panství vratislavského biskupství Jánský Vrch, Frýdberk, Frývaldov a Cukmantl (německy Breslauer Bistumsherrschaften Johannesberg, Friedeberg, Freiwaldau und Zuckmantel) mělo převážně lesní charakter. V roce 1864 činila jeho rozloha 33 950 ha, z toho z toho 31 245 ha lesní půdy, v roce 1885 celková rozloha mírně poklesla na 33 766 ha, z čehož 30 786 ha připadalo na lesy, 2 155 ha na polnosti a zbytek na louky, zahrady, pastviny a neplodnou půdu.

V roce 1912 se panství rozprostíralo na 33 7691,805 ha, z toho bylo 31 824,4553 ha lesů, 1 254,4577 ha polí, 160,3927 ha luk, 29,5064 ha zahrad, 222,5902 ha pastvin, 13,0028 ha připadalo na stavební parcely, 6,8731 ha na neproduktivní půdu a 257,9023 ha na nedaněnou půdu. Panství užíval toho času vratislavský kníže-biskup kardinál Dr. +more Georg Kopp.

Vratislavské biskupství na území Československa

V březnu 1919 uvalilo ministerstvo zemědělství na velkostatek vratislavského biskupství nucenou správu. Jednalo se o slezská panství Johannesberg (Javorník), Friedeberg (Frýdberk), Freiwaldau (Frývaldov) a Zuckmantel (Cukmantl), sestávající z hospodářských správ: Barzdorf (Bernartice), Johannesberg, Friedeberg a z lesních správ: Johannesberg, Wilmsdorf (Vilémovice), Gurschdorf (Skorošice), Friedeberg, Setzdorf (Vápenná), Rothwasser (Stará Červená Voda), Nicklasdorf, Saubsdorf (Supíkovice), Breitenfurt (Široký Brod), Thomasdorf (Bělá pod Pradědem), Freiwaldau (Zlaté Hory), Lindenwiese (Lipová), Zuckmantel, Grund (Dolní Grunt a Horní Grunt, od r. +more 1950 Dolní Údolí a Horní Údolí), Hermamnstadt (Heřmanovice), Einsiedel (Mnichov), Gabel (Vidly). K panství patřily též železárny v Buchberkstálu a pivovary. Celková výměra činila 34 666 ha.

Generální vikář vratislavského biskupství sídlil od roku 1917 v polské části města Těšína (Cieszyn) a tento úřad zde definitivně zanikl v roce 1925 v souvislosti s úpravami hranic mezi ČSR a Polskem. Polská část území pak byla začleněna do nově založené katovické diecéze. +more Po nařízení o nové demarkační čáře z 3. února 1919 byla část vratislavského biskupství ležící v Československé republice rozdělena na 2 komisariáty: východoslezský (Těšínský) komisariát a západoslezský (Nisský) komisariát. V čele stáli komisaři, kteří měli pravomoc generálních vikářů.

Východoslezský komisariát tvořila arcikněžství Frýdek, Fryštát, Jablunkov, Karviná a Slezská Ostrava s 45 farnostmi a 1 expoziturou. Od 24. +more března 1919 do 2. listopadu 1938 byl spravován Msgre. Stanislavem Weissmannem (1866-1946), který sídlil nejprve v Morávce a od 1. července 1922 jako děkan v Karviné. Západoslezský komisariát tvořila arcikněžství Frývaldov, Jánský Vrch u Javorníku, Vidnava a Cukmantl s celkem 35 farnostmi. Od 1. ledna 1907 jej spravoval Msgre. Josef Neugebauer (1850-1926), od 8. července 1926 Msgre. Rudolf Hofmann (1866-1935) a od 6. listopadu 1935 do 2. listopadu 1938 Msgre. ThDr. František Onderek (1888-1962).

V lednu 1921 Jednota katolického duchovenstva československého uznala nutnost zřízení nového biskupství v Opavě a žádala, aby zřízení biskupství bylo dotováno statky vratislavské diecése, ležících v Československé republice. Novému biskupství měly připadnout všechny dvory a lesy vratislavského biskupství v západním Slezsku. +more Vratislavský biskup dr. Adolf Bertram vyslovil souhlas s odloučením krajů od vratislavské diecéze, které v Horním Slezsku připadly Polsku, ale jeho stanovisko bylo odmítavé v případě odluky československého území od vratislavského biskupství. V roce 1928 vstoupila v platnost úmluva Modus vivendi mezi Svatým stolcem a Československou republikou. Jednání o úpravě čsl. -německých diecézních hranic nakonec uvízlo na mrtvém bodě. Dne 21. září 1930 se ve vratislavském dómu celebrovalo slavnostní povýšení vratislavského biskupství na arcibiskupství.

Podle soupisu lesní půdy z roku 1848 připadalo na Frýdberk 8 610 ha, na Frývaldov 13 061 ha a na Cukmantl 11 072 ha. Během pozemkové reformy prováděné v roce 1925 a 1927 přidělil Státní pozemkový úřad z této rozlohy 321 ha drobným nabyvatelům, 19 ha propustil vlastníkům, zrovna tak hutě a cihelnu, zbytek včetně čtyř propachtovaných dvorů měl zůstat v záboru. +more S dalším prováděním pozemkové reformy čekal Státní pozemkový úřad až na provedení delimitace mezi olomouckým a vratislavským arcibiskupstvím. K tomu ale již za první republiky nedošlo.

Církevní správa 1938-1945

Po odstoupení pohraničí na podzim 1938 přešlo Javornicko (Nisský komisariát) do přímé správy vratislavských arcibiskupů. Nisský komisariát sestával z arcikněžství Frývaldov, Javorník, Vidnava a Cukmantl. +more Hned v říjnu 1938 obsadilo Polsko východní část československého Těšínska. Oblast připadla pod správu katovické diecéze. Tato část Těšínska se skládala z arcikněžství Fryštát, Jablunkov a Český Těšín. Západní zbytek Těšínska (děkanáty Slezská Ostrava a Frýdek) byl postoupen do správy olomouckého arcibiskupství.

Církevní správa po roce 1945 a znárodnění majetku

Již 21. června 1945 byl správcem československé části vratislavské arcidiecéze jmenován Msgre. +more František Onderek a od 1. září téhož roku se stal jejím generálním vikářem. Dne 26. června 1947 byla na tomto území zřízena apoštolská administratura se sídlem v Českém Těšíně, podřízená přímo Svatému stolci. Administrátorem byl jmenován dosavadní generální vikář Fr. Onderek. Apoštolská administratura v Českém Těšíně převzala také veškerý majetek, jehož vyvlastnění následovalo v roce 1948 (33 036 ha z celku 33 321 ha). V roce 1949 připadl majetek velkostatku vratislavského biskupství státním statkům a státním lesům. Po smrti generálního vikáře v roce 1962 se bez jakéhokoliv jmenování a pouze na základě komunistické moci ve státě správy ujal ThDr. Antonín Veselý (1918-1983) a řídil ji až do 23. července 1978, kdy bylo celé území definitivně včleněno do olomoucké arcidiecéze.

Arcibiskupové a biskupové

Viz Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů.

Instituce arcidiecéze

Metropolitní kurie * Metropolitní církevní soud * Metropolitní kapitula * Kolegiátní kapitula sv. Kříže * Papežská teologická fakulta ve Vratislavi * Metropolitní vyšší duchovní seminář ve Vratislavi * Arcidiecézní archiv * Arcidiecézní muzeum (založeno roku 1903) * Arcidiecézni vydavatelství a nakladatelství * Katolický měsíčník Nowe Życie * Katolická rozhlasová stanice Radio Rodzina

Děkanáty

Děkanáty a počet farností v nich (k roku 2011) Mapa vratislavské církevní provincie - Arcidiecéze vratislavská na severovýchodě * Borów (9 farností) * Brzeg - południe (10 farností) * Brzeg - północ (7 farností) * Brzeg Dolny (8 farností) * Góra - wschód (7 farností) * Góra - zachód (7 farností) * Jelcz-Laskowice (9 farností) * Kąty Wrocławskie (11 farností) * Miękinia (8 farností) * Milicz (7 farností) * Namysłów - wschód (10 farností) * Namysłów - zachód (9 farností) * Oleśnica - wschód (9 farností) * Oleśnica - zachód (9 farností) * Oława (12 farností) * Prusice (11 farností) * Sobótka (10 farností) * Strzelin (9 farností) * Środa Śląska (10 farností) * Trzebnica (11 farností) * Wiązów (7 farností) * Wołów (9 farností) * Wrocław - Katedra (13 farností) * Wrocław - Krzyki (10 farností) * Wrocław - południe (7 farností) * Wrocław - północ I (Osobowice) (10 farností) * Wrocław - północ II (Sępolno) (7 farností) * Wrocław - północ III (Psie Pole) (9 farností) * Wrocław - Śródmieście (11 farností) * Wrocław - wschód (8 farností) * Wrocław - zachód (Leśnica) (7 farností) * Wrocław - zachód (Kozanów) (9 farností) * Ziębice (10 farností)

Společnosti zasvěceného života

Domy mužských řádů a kongregací

Cisterciácký klášter v Henrykowě * +more_Jana_z_Boha'>Hospitálský řád sv. Jana z Boha (OH, milosrdní bratři): Vratislav (provincialát) * Kongregace bratří Srdce Ježíšova (CFCI): Vratislav * Tovaryšstvo Kristovo pro Poláky v zahranií (TChr): Ziębice * Cisterciácký řád (OCist, cisterciáci): Henryków (opatství) * Řád bratří kazatelů (OP, dominikáni): Vratislav * Řád menších bratří (OFM, františkáni): Vratislav (provincialát), Wisznia Mała-Kryniczno * Řád menších bratří konventuálů (OFMConv, minoriti): Vratislav * Tovaryšstvo Ježíšovo (SI, jezuiti): Vratislav (2) * Řád menších bratří kapucínů (OFMCap, kapucíni): Vratislav * Řád bosých karmelitánů (OCD, bosí karmelitáni): Vratislav * Kongregace misionářů synů Neposkvrněného srdce blahoslavené Panny Marie (CMF, klaretini): Wołów, Vratislav * Kongregace misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné (OMI, obláti): Vratislav * Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka (OSPPE, paulíni): Vratislav * Kongregace bratří těšitelů z Gethseman (CCG, těšitelé): Przylesie-Pępice * Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (CSsR, redemptoristi): Vratislav * Společnost sv. Františka Saleského (SDB, salesiáni): Milicz, Środa Śląska (2), Vratislav (3) * Společnost Božského Spasitele (SDS, salvatoriáni): Dobroszyce, Dobroszyce-Siekierowice, Oborniki Śląskie (2), Oborniki Śląskie-Bagno (2), Prusice-Wszemirów, Trzebnica, Trzebnica-Koczurki, Wisznia Mała-Wysoki Kościół, Vratislav * Kongregace Nejsvětějších srdcí Ježíše a Marie (ss. cc. ): Vratislav (3) * Kongregace kněží misionářů sv. Vincence z Pauly (CM): Vratislav (2), Żmigród-Radziądz, Żmigród.

Domy ženských řádů a kongregací

Poutní chrám sv. +more Hedviky a sv. Bartoloměje v Třebnici * benediktinky (OSB): Wołów * Sestry benediktinky od ustavičné adorace Nejsvětější Svátosti (OSBap): Vratislav * Řád Nejsvětější Panny Marie na hoře Karmel (OCD, bosé karmelitky): Vratislav * Kongregace sester adorantek Kristovy krve: Vratislav (provincialát) * Kongregace sester albertinek sloužících chudým (albertinky): Miękinia-Mrozów, Vratislav * Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (boromejky třebnické): Trzebnica (generalát), Brzeg Dolny, Trzebnica-Małuszyn, Vratislav * Kongregace sester Božského srdce Ježíšova: Vratislav (generalát a dům), Wołów * Kongregace sester svaté Alžběty (šedé alžbětinky): Vratislav (generalát a 7 domů), Chrząstawa Wielka, Domaniów, Kąty Wrocławskie, Miłoszyce, Sobótka, Środa Śląska, Święta Katarzyna, Chróścina * Sestry feliciánky: Milicz, Oleśnica, Vratislav (2) * Kongregace sester Matky Boží ustavičné pomoci: Vratislav (2) * Kongregace sester františkánek Mariiny rodiny: Brzeg Dolny * Kongregace sester ošetřovatelek III. řádu sv. Františka: Vratislav * Kongregace sester sv. Hedviky: Vratislav (provincialát a dům), Wawrzeńczyce * Kongregace sester sv. Josefa: Vratislav (provincialát), Kobierzyce-Wierzbice * Kongregace sester sv. Josefa snoubence Nejsvětější Panny Marie: Vratislav * Sestry kapucínky III. řádu sv. Františka od Svaté Rodiny: Vratislav * Kongregace sester karmelitek od Dítěte Ježíše: Vratislav (provincialát) * Kongregace sester sv. Marie Magdaleny od pokání: Vratislav * Kongregace sester Neposkvrněné Panny Marie: Vratislav (provincialát a 3 domy), Kąty Wrocławskie, Wińsko-Krzelów, Malczyce * Kongregace sester Milosrdné Matky Boží: Vratislav * Kongregace sester Nejsvětější Rodiny z Nazaretu: Vratislav (2) * Kongregace Školských sester de Notre Dame: Wołów-Krzydlina Mała, Vratislav * Kongregace sester pastýřek od Prozřetelnosti Boží: Święta Katarzyna * Kongregace dcer Panny Marie Pomocnice (salesiánky): Vratislav (provincialát a 3 domy), Środa Śląsk * Kongregace sester Božského Spasitele (salvatoriánky): Oborniki Śląskie-Bagno * Kongregace sester služebnic Nejsvětější Panny Marie bez poskvrny počaté (služebnice staroveské): Vratislav * Kongregace sester služebnic Nejsvětější Panny Marie bez poskvrny počaté (služebnice slezské): Vratislav (generalát a 2 domy) * Kongregace milosrdných sester sv. Vincence z Pauly: Brzeg, Żmigród * Kongregace sester uršulinek Srdce Ježíše Umírajícího (šedé uršulinky): Vratislav * Římská unie řádu svaté Voršily (černé uršulinky): Vratislav * Kongregace sester Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista (zmrtvýchvstalky): Vratislav.

Odkazy

Reference

Související články

Vratislavská církevní provincie * Dolní Slezsko

Externí odkazy

[url=http://www. archidiecezja. +morewroc. pl/]Oficiální stránky arcidiecéze[/url] * [url=http://www. catholic-hierarchy. org/diocese/dwroc. html]Vratislavská arcidiecéze na www. catholic-hierarchy. org[/url].

Vratislav Kategorie:Náboženství ve Vratislavi