Borovany (zámek)

Borovanský zámek je bývalý klášter augustiniánů kanovníků upravený na zámek v Borovanech na Českobudějovicku. Stojí v centru města v prostoru mezi ulicemi Nádražní, Petra z Lindy a Žižkovým náměstím. Barokní areál zámku je chráněn jako kulturní památka.

Historie

Borůvková zahrada Interiér zámku

Klášter augustiniánů kanovníků založil roku 1455 Petr z Lindy, bývalý služebník Rožmberků, povýšený toho roku do šlechtického stavu. K rozhodnutí založit nový klášter jej vedlo úmrtí jediného syna. +more V Borovanech v té době již byl farní kostel Navštívení Panny Marie, a proto na jeho místě vznikl i augustiniánský klášter. Dne 10. srpna roku 1455 povolil král Ladislav Pohrobek stavbu kostela a prozatímních klášterních budov. Podle Jaroslava Kadlece však stavbu povolil až 20. října 1455 místodržící v Čechách Jiří z Poděbrad. O tři roky později, 9. září 1458, potvrdil založení nové církevní instituce papež Pius II. Větší část stavby byla hotova v roce 1461. Šlo o dílo podunajské rožmberské huti, ale jména stavitelů nejsou známa. Klášter převzal do svého znaku Lindův erb v podobě černo-zlatého štípeného štítu a na něm zelenou lipovou ratolest se dvěma listy.

Ke klášteru patřilo mnoho pozemků: ves Hluboká a Nesměň, les Kuchyňka a Hájek a sedm rybníků s mlýnem a částí říčky Stropnice. Po Petrově smrti připadly klášteru ještě další pozemky. +more Souhlas se založením kláštera udělil a předchozí královské a papežské výsady potvrdil 15. března 1461 písemně král Jiří z Poděbrad.

V březnu roku 1461 přišel do Borovan probošt Zikmund (zemřel před 28. lednem 1464) s šesti bratry augustiniány-kanovníky a založili první tamní kanonii. +more Přišli z kanonie v Třeboni, kde řád působil pod patronátem Rožmberků skoro sto let. Vysvěcení svatostánku v kostele Navštívení Panny Marie se uskutečnilo 14. října 1464 za probošta Valentina. Stavební práce skončily až na sklonku 15. století.

Počátek života borovanské klášterní komunity byl naplněn prosperitou, klidný a beze sporů. Až na začátku 16. +more století začaly roztržky mezi proboštem Jakubem (1508-1517) a řádovými bratry. Klášter začal pomalu upadat kvůli dluhům, sporům se sousední šlechtou a šířením protestantské víry. Po polovině 16. století vymřeli řádoví bratři na mor a roku 1577 zemřel i šestý probošt Šimon.

Vilém z Rožmberka dosadil do čela kláštera prozatímního správce Matěje Kozku z Rynárce (1558-1564), kterému se nepodařilo ekonomický úpadek kláštera zastavit a přestal přijímat nové bratry. Protože byl klášter v zoufalém stavu, Vilém ho v roce 1564 zrušil a ujal se správy kostela.

V první polovině 17. století se začala situace lehce zlepšovat a v roce 1630 podnikl císař +more_Habsburský'>Ferdinand III. první kroky k obnovení borovanského kláštera. Dne 13. března 1630 uzavřel smlouvu s proboštem kláštera v Klosterneuburgu, že odtamtud budou vysláni dva bratři do Borovan. V roce 1651 byly dokončeny opravy budov a o sedm let později přišli do kláštera augustiniánští bratři a 18. listopadu 1662 byl dosazen probošt Georga Janda († 18. května 1670). Augustiniánská komunita byla zrušena dvorským dekretem císaře Josefa II. 14. listopadu 1785. Kostel byl přeměněn na farní a došlo k potvrzení prvního borovanského faráře Schwingenschlegla. V roce 1787 pozemky, budovy a celý majetek koupil kníže Jan ze Schwarzenbergu a prelaturu přestavěl na zámek - letní rezidenci svého rodu.

Dvacáté století

Při pozemkové reformě ve dvacátých letech 20. století měl být schwarzenberský majetek v Borovanech rozparcelován a rozprodán. +more V této době projevilo zájem o prodej několik možných kupců, například zástupci Ústředního svazu nemocenských pokladen, štábní kapitán Musílek nebo cestoval Joe Hloucha. Zámek byl v dobrém udržovaném stavu, v tehdejších popisech se zmiňovalo, že měl ve všech místnostech podlahy a kamna, pod střechou zachovalý krov, byl částečně podsklepen a patřila k němu velká zahrada.

Nejvážnějším zájemcem byl Joe Hloucha, jehož jméno připomíná pozdějšího budějovického biskupa Josefa Hloucha. Tyto osoby však nemají nic společného. +more Hloucha byl známý svým zájmem o asijské umění a zejména Japonsko, které procestoval v letech 1906 a 1926. Nashromáždil velké sbírky uměleckých a historických předmět a ve dvacátých letech intenzivně řešil prostorové umístění svých neustále se rozrůstajících sbírek. Zámek v Borovanech byl pro něho vhodným objektem, proto si v polovině února 1924 přijel osobně celý objekt prohlédnout. V okamžitém prodeji celého objektu bránilo nedořešené vystěhování obyvatel a provozů. Bydleli zde lesní správce, nájemce dvora, kočí, vrátný a nacházely se zde kanceláře v nájmu lesní správy, cihelny a cvičební místnost Orla. K prodeji cestovateli nakonec nikdy nedošlo. Ještě v průběhu roku 1924 si Joe Hloucha pořídil vilu v Roztokách za severním okrajem Prahy, kterou upravil v japonském stylu a nazýval ji Sakura. Zámek tak zůstal v majetku Schwarzenbergů až do roku 1939, kdy ho koupila borovanská obec.

V prostorách zámku byla v letech 1940 až 1997 základní škola.

21. století

Zrekonstruovaný zámek byl v roce 2010 opět otevřen. V areálu zámku se nachází kavárna a od roku 2013 borůvková zahrada, kde je vysazeno osm druhů kanadských borůvek. +more Dále také bylinková zahrada, knihovna Augustina Dubenského nebo kinosál. Od rekonstrukce probíhá v zámku každý měsíc řada kulturních akcí, například výstavy, koncerty a každoroční borůvkové trhy.

Areál kláštera

Prelatura

Reprezentační prelatura byla vystavěna roku 1765-1768 za probošta Augustina Dubenského (ve funkci 1738-1774). Nad vjezdem do budovy se nachází rodový erb Schwarzenbergů, který tam umístili, když klášter vlastnili. +more Prelatura sloužila k bydlení nájemci a správci klášterního statku.

Kostel

Kostel byl první stavbou, která se začala po založení kláštera v roce 1455 budovat na základech farního kostela. Stavba byla dokončena roku 1464 za probošta Valentina (ve funkci v letech 1464-1479). +more Roku 1701 nastoupil probošt Christian Preitfelder, který požádal pražského arcibiskupa o subvence ze solní pokladny na renovaci klášterních budov a kostela. Roku 1721 pořídil do kostela nové varhany a barokizoval interiér se Škapulířovou kaplí. Roku 1729 na severní straně kostela barokizoval věž cibulovitou bání a pořídil čtyři zvony. Za probošta Augustina Dubenského byl ke kostelu přičleněn presbytář s freskami Františka Jakuba v kupoli a krypta.

V roce 1747 byla na místě gotické kaple Panny Marie Karmelské vystavěna Škapulířová kaple ve slohu rokoka.

Konvent

Po stavbě kostela se začal stavět klášter, který byl dokončen za probošta Prokopa v době prosperity křížovou chodbou kolem roku 1490. Dnes se na chodbě nachází lapidárium barokních kamenných soch včetně originálu Mariánského sloupu z Českých Budějovic. +more V patře je instalováno klášterní muzeum. Zbylé prostory slouží jako fara a shromažďovací prostory fary.

Pověst

Během třicetileté války proběhly 3. dubna 1619 boje i v Borovanech. +more Traduje se, že vojáci zpustošili kostel a odvezli odtud tři největší zvony, které prodali v Českých Budějovicích. Jeden ze zvonů zlodějům spadl z vozu a potopil se hluboko v bahně, kdy za sebou zanechal bezednou studánku. Říkalo se jí Haltýř a skutečně existovala.

Odkazy

Reference

Literatura

SOMMER Petr, VLČEK Pavel, FOLTÝN Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Libri Praha 2002, s. 181-182

Externí odkazy

[url=https://www.borovansko.cz/turistika/trip-detail/2-klaster-borovany]Klášter Borovany[/url]

Kategorie:Barokní zámky v okrese České Budějovice Kategorie:Kláštery v okrese České Budějovice Kategorie:Kláštery založené v 15. +more století Kategorie:Augustiniánské kláštery v Česku Kategorie:Bývalé kláštery v Jihočeském kraji Kategorie:Kulturní památky v okrese České Budějovice Kategorie:Borovany.