Borovice Heldreichova

Borovice Heldreichova (Pinus heldreichii), též známá jako borovice bělokorá, je evropská dvojjehličná borovice, rostoucí v horských polohách především na vápencích na Balkáně, kde se střídá s borovicí rumelskou, která zde roste na žule. Exemplář borovice Heldreichovy z přírodního parku poblíž Neapole je pravděpodobně nejstarším evropským stromem. Jeho stáří určili dendrologové počítáním letokruhů i radiokarbonovou metodou na 1 230 let.

=== Synonyma === • Pinus leucodermis Antoine (1864)

Pod tímto názvem je uváděna velmi často a některými (i současnými) dendrology jsou dokonce uváděny v systematice oba názvy pro dva odlišné druhy borovic.

Vzhled

Strom podobný borovici černé, až 35 m vysoký, zavětvený až k zemi.

Koruna kuželovitá, borka tenká, popelavá, dole hranatě šupinovitá.

Větve a letorosty jsou šedohnědé, letorosty jsou na rozdíl od podobné borovice černé ojíněné.

Pupeny podlouhle vejčité, šedobělavé s bílými špičkami, bez pryskyřice.

Jehlice po 2, dlouhé 4-9 cm, nahloučeny štětkovitě na konci větviček, tuhé, leskle zelené.

Šišky jednotlivé, vejčité, 7-8 × 2,5 cm, nezralé tmavě fialové, zralé hnědé. Spodní šupiny mají štítek jehlancovitě zdvižený, s pupkem špičatým, ke spodině šišky zahnutým.

Semena okřídlená, elipsovitá, 6-7 mm velká.

Výskyt

Na balkánském poloostrově, v Bulharsku, Itálii, a Turecku, ale těžiště jejího výskytu je především v Albánii. Roste v nadmořských výškách 1200-2200 m na vápencových a dolomitových pohořích.

Ekologie

Je výrazně vázána na vápencové podloží a nesnáší kyselé půdy.

Využití

V České republice je vyhledávanou okrasnou dřevinou, přestože se v některých lokalitách (na kyselých půdách) obtížně pěstuje.

Zajímavost - borovice šmidtka

Zajímavý exemplář tohoto druhu nalezl v roce 1926 tehdejší tajemník Čs. +more dendrologické společnosti, Eugen Šmidt v Bosenských horách u Sarajeva v nadmořské výšce 1900 m. Byl kompaktní, kuželově keřovitý, asi 3m vysoký a zřejmě minimálně 100 let starý. V Průhonicích byl naroubován na borovici lesní a dodnes roste v průhonickém alpinu. Ani původní strom v Bosně, ani jeho roubovance nikdy neměly šišky. Protože rostla poblíž borovice kleč, Šmidt se domníval, že jde o křížence P. heldreichii x P. mugo.

Dnes je tento kultivar, česky známý jako „borovice šmidtka“, označován různými latinskými názvy, ale jeho správný název je P. heldreichii ´Smidtii´. +more Velice často se roubuje pro okrasné výsadby a alpina. V arboretu Sofronka byl mnohokrát roubován a je zajímavé, že z jednoho roubovance vyrostla normální stromovitá forma P. heldreichii. To by znamenalo, že původní stromek v Bosně byl s největší pravděpodobností čarověník borovice Heldreichovy, který převládl a potlačil původní stromovitou formu. To samé se v arboretu Sofronka objevilo u 5 let starého semenáče sibiřské limby: čarověník převládl a potlačil normálně rostoucí části a dnes je pravokořenným čarověníkem.

Soubor:Pinus heldreichii Satellit 01. jpg|Detail Soubor:Bajuva dupka IMG 3277. +morejpg|Borovice v bulharském pohoří Pirin Soubor:Pinus heldreichii Satellit 04. jpg|Exemplář v botanické zahradě wroclavské univerzity Soubor:22-08-2019. Όλυμπος (28). jpg|Borovice na svazích Olympu Soubor:Buni i Thores. jpg|Strom u cesty do Thethi v severní Albánii.

Odkazy

Reference

Literatura

Simone Morris (2018) Loricati in the fog | [url=https://www. amazon. +morecom/Loricati-fog-Pollino-National-Park-ebook/dp/B07H5CQ4WG]ASIN B07H5CQ4WG[/url] * BUSINSKÝ, R. (1989): Beitrag zur Taxonomie und Nomenklatur von Pinus heldreichii Christ und P. leucodermis Antoine sowie des Kultivars ’Smidtii’. Mitteil. der Deutsche Dendrol. Ges. 79: 91-106. * PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. - Nakladatelství ČSAV, Praha. * POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. - SZN, Praha.

Externí odkazy

Kategorie:Borovice Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Málo dotčené stromy