Pirin

mapa pohoří Pirin Pirin je pohoří nacházející se v jihozápadním Bulharsku. Má velehorský ráz a jeho nejvyšším vrcholem je Vichren - 2 914 m. Hlavní hřeben pohoří je asi 40 km dlouhý a 25 km široký. Většina území je chráněná v Národním parku Pirin, který je od roku 1983 zapsán na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Pirin je známý svou bohatou flórou a faunou. Velká část oblasti je zalesněná.

Jméno pohoří se odvozuje od pohanského boha bouře, Peruna, nejvyššího boha slovanské mytologie.

Poloha

Pirin je druhé nejvyšší horské pásmo v Bulharsku hned po pohoří Rila (Musala, 2 925 m) a šesté nejvyšší v Evropě po Kavkazu, Alpách, Sieře Nevadě, Pyrenejích, sopce Etna, kdy je každé horstvo reprezentováno svou nejvyšší horou. Oblast Pirinu má rozlohu 2 585 km² a střední výšku 1 033 m. +more Pirin se táhne kolmo k Rile mezi hlubokými údolími řek Mesta a Struma. S Rilou hraničí na severu v sedle Predel (1 142 m), na jihu končí v Parilskem sedle (1 170 m). Vzdálenost mezi těmito sedly je 60 km ze SZ k JV a maximální šířka pohoří Pirin je 40 km z města Sandanski do obce Obidim. Dalšími sousedními pohořími jsou Vlahina, Maleshevo, Osogovska Planina a Ograzhden na západě, na východě to jsou potom Rodopy.

Členění

Geologicky a geograficky Pirin je rozdělen do tří částí: severní, centrální a jižní. * Severní Pirin je pravděpodobně nejhezčí a nejatraktivnější část pohoří. +more Tvoří dvě třetiny celého masivu a leží zde též jeho nejvyšší body. Značně se přitom liší geologickým složením, neboť Vichren a Kutelo (2 908 m) jsou masivy mramorové, kdežto od sedla Kabata pod Vichrenem dále na jih na Todorovu poljanu se nacházejí žuly. Tato část je proto také rozeklanější a členitější, má spíše karpatský ráz. Rozdíl je viditelný třeba při pohledu z Todorina vrchu (2 746 m). Vrcholy spadají do hlubokých údolí s mnoha jezery. Severní Pirin je plný chat a nocleháren, sloužících turistům. * Centrální Pirin je plošně nejmenší částí masivu. Je daleko nižší než severní část. Rozkládá se mezi sedli Todorova Poljana a Popovi Livadi. Centrálnímu Pirinu patří jen 7 % z celkové rozlohy pohoří. Délka této části je jen 7 km. Nejvyšší vrchol je Oreljak (2 099 m), zatímco další vrcholy nedosahují úrovně 2 000 m a jsou povětšinu hustě zalesněné, obvykle listnatými lesy. V Centrálním Pirinu jsou jen dvě noclehárny (útulny, bivaky) - Popovi Livadi a Malina. * Jižní Pirin Je nejnižší a nejvíce plošně kruhovou částí pohoří Pirin. Nejvyšší vrchol je Svěštik s výškou 1 975 m. Jižní část zabírá 17 % z celkové plochy Pirinu a je asi 11 km dlouhá a široká. I tato část hor je hodně lesnatá hlavní porosty zde tvoří jehličnaté a listnaté stromy. Toto území je navštěvované jen zřídka a proto také postrádá horské chaty a infrastrukturu. Vichren - 2914 m Poležan - 2851 m Džengal - 2730 m K nejvyšším horám pohoří Pirin patří : # Vichren (2 914 m) # Kutelo (2 908 m) # Banski Suhodol (2 884 m) # Poležan (2 851 m) # Kamenica (2 822 m) # Malak Poležan (2 822 m) # Bajuvi Dupki (2 820 m) # Jalovarnika (2 763 m) # Kajmakčal (2 763 m) # Gazej (2 761 m) # Todorin vrch (2 746 m) # Banderiški Čukar (2 732 m) # Džengal (2 730 m) # Momin Dvor (2 723 m) # Bašlijski Čukar (2 720 m) # Bezimenen Vrah (2 712 m) # Malka Todorka (2 712 m) # Čengelčal (2 709 m) # Disilica (2 700 m) # Kameniška Kukla (2 690 m).

Geologie

Pirin se řadí z geologického hlediska k Thrácko-makedonskému masivu. Za hlavní stavební kameny lze považovat krystalické břidlice, žulu, vápenec, mramor (oblast Vichrenu) a dolomit. +more Třetihorní alpinské vrásnění pouze vyzdvihlo podložní kry se „omladilo“ tak horský reliéf. Vzhled tak jak ho známe dnes má pohoří díky působení geologických sil z čtvrtohorních zalednění. Vytvoření jezera, karů a hlubokých kotlin dala zapříčinu vodní eroze a tlaky ledovců.

Podnebí

Podnebí Pirinu není nijak zvlášť vyhraněné. Míchají se tu vlivy kontinentálního klimatu a vlhkosti z Egejského moře. +more Počasí bývá poměrně nestálé co se srážek i teplot týče. I ve vrcholném létě se stává, že na vrcholech hor poklesá teplota pod nulu. Obecně lze říci, že v zimě jsou srážky celkem bohaté.

Vodstvo

Popinolaški vodopád +morejpg|náhled'>jezero Tevno - Vasilaški cirkus * Řeky a vodopády Řeka Struma odvodňuje Pirin na jedné straně, na druhé jí v tom pomáhá řeka Mesta. Její přítoky vyhloubily jedinečná údolí, jimiž vedou cesty do vyšších partií hor. Na horních tocích řek se někdy vyskytují vodopády. Např. Benderický (11 m) a Dejanický, které se nalézají v rezervaci Malka Džinderica. * Jezera V Pirinu je celkem 176 jezer. Jezera se často vyskytují ve skupinách, ta vznikla po odlivu ledovců v pleistocénu ve velkých karech nazývaných cirky. Nejznámější z 34 cirků v Pirinu jsou Valjaviški cirkus s deseti jezery a Vasilaški cirkus, se soustavou dvanácti jezer. Největší plochu z pirinských jezer má Popovo (0,12 km²), současně je i nejhlubší (téměř 30 m). Pirinská jezera jsou vysoko položená - zhruba mezi 2 000 až 2 700 m. Gornopoležansko jezero v Pirinu leží ve výšce 2 715 m.

Nejznámější jezerní cirky v Pirinu : : Popov cirkus - 11 jezer : Kremenski cirkus - 5 jezer : Banderishki cirkus - 16 jezer : Vasilaški cirkus - 12 jezer : Valjaviški cirkus - 10 jezer : Chairski cirkus - 10 jezer : Vlahini cirkus - 5 jezer : Malokamenishki cirkus - 20 jezer : Prevalski cirkus - 4 jezera : Bašlijski cirkus - 4 jezera : Tipitski cirkus - 2 jezera

* Minerální prameny V nižších polohách se setkáme s minerálními prameny. Využívají se někdy lázeňsky - např. +more známé letovisko Sandanski.

Příroda

+morejpg|náhled'>šeřík obecný řebčík královský borovice Bajkušova mura Malebnost Pirinu je dlouho známa a potvrdí ji každý kdo sem zavítá. Kromě reliéfu ji způsobuje i různé geologické složení a pestrá květena. Pirin patří v tomto směru ke skutečným klenotům evropské přírody.

Flora

V údolí Strumy rostou olivovníky, ruje vlasaté nebo kdouloně. Místy tvoří velké porosty domácí šeřík obecný. +more Dominantním stromem je buk, ve vyšších polohách pak začínají jehličnany (smrk, několik druhů borovic). Některé exempláře vystupují až do výšky 2 200 m. Výše potkáme keřovitý jalovec nebo zakrslou borovici zasahující až do 2 400 m. Pravým pokladem místní flory jsou však subalpinské a alpinské louky. Rostou na nich lilie, na vlhkých místech vstavače. Opodál se najdeme zlaté zvonky orlíčků, vyrůstající keříky lýkovců. K pěkným rostlinám patří řebčíky. Vlhká místa jsou domovem prvosenek. Zde se jedná o několik endemitů. Dále zde nalezneme hořce, růžovou chrpu, tařice, kručinky.

Fauna

Návštěvník zde může spatřit kamzíky (v Pirinu jich je asi 250 kusů), jelena, lišku, zajíce a mnoho druhů hlodavců. Setkání s medvědem hnědým patří k nejvzácnějším. +more I vlka asi sotva zahlédneme, přesto však ještě pár kusů je. V nižších polohách žije skrytě v norách slepec malý, hrablavý hlodavec se zakrnělýma očima. Velké dravce zastupují orlosup bradatý, sup hnědý, kteří sem přilétají z jižních pohoří. V pásmu lesů žijí tetřevi, datlové, brhlíci a řada dalších příslušníků ptačí říše. Plazy kromě běžných druhů zastupuje také zmije menší.

Ochrana přírody

Vzhledem k velkému přívalu turistů je většina území chráněná. Pirin je od roku 1976 národním parkem (Národní park Pirin, 275 km²), zařazeným do celosvětové sítě biosférických rezervací. +more Další dvě části tohoto parku jsou přísně chráněnými rezervacemi se zákazem vstupu. V první z nich, v rezervaci Malka Džinderica rostou až třistaleté borovice. Poblíž chaty Banderica roste také nejstarší strom v Bulharska, borovice Bajkušova mura, která je 1 300 let stará. Dosahuje výšky 22 m a obvod kmene činí 7 m. Rezervace Bajuvi dupki ve vápencové části Pirinu má plochu 14,5 km² a jsou zde chráněny vzácné druhy flory a fauny, ale i zajímavé krasové útvary.

Osídlení

Díky výborné dostupnosti údolími pronikala civilizace do nižších poloh hor již od dávných dob. Obyvatelé v horách obvykle hledali útočiště před cizími nájezdníky. +more V Pirinu proto podobně jako v pohoří Rila nalezneme různá turecká opevnění, památníky bojů Bulharů proti osmanům. Ke významným místním památkám patří kláštery, nazývané monastýry. Žijí zde národnostní menšiny Turků, Makedonců a Řeků.

Dostupnost a turismus

Pirin patří k hodně navštěvovaným a dobře dostupným pohořím. Je protkán množstvím turistických stezek a sítí horských chat, ty avšak v hlavní sezóně nestačí náporu návštěvníků, který značně převyšuje turistickou kapacitu pohoří. +more Mimo horských chat bývají na hřebenech a v koncích údolí útulny či bivaky (zvané zde zaslony), v kterých se obvykle nocuje třeba i ve vlastním spacím pytli. Táboření je zde omezováno vzhledem k tomu, že se nacházíme v národním parku či rezervaci. Další možnosti ubytování jsou hotely a někde i monastýry. Běžné je ubytování v soukromých penzionech.

Pirinské chaty * Javorov 1 740 m * Banderica 1 811 m (nejstarší pirinská chata) * Vichren 1 950 m * Demjanica 1 895 m * Besbog 2 240 m * Goče Delčev 1 480 m * Sinanica 2 200 m * Džane Sandanski 1 230 m * Kamenica 1 750 m * Pirin 1 640 m * Popovi Livadi 1 412 m

Údolím Strumy vede mezinárodní rychlíková trať Sofie - Soluň. Výstupními stanicemi v pohoří Pirin jsou Simitli a Sandanski. +more Pohoří je také dostupné úzkorozchodnou železnicí vyjíždějící ze stanice Septemvri. Pirin není vhodný pro plánování hřebenových túr tak jako pohoří Rila. Stále oblíbenější jsou skialpinistické túry. Pirin je bezpečný a atraktivní v jarních měsících, kdy ve vyšších polohách leží dostatek sněhu. Nový lyžařský areál se rozkládá na Bezbogu. Má sjezdové tratě i lanovky, nechybí ani ubytovací možnosti. Pro horolezce jsou atraktivní především štíty v žulové části pohoří.

Literatura

publikace Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) -

Externí odkazy

[url=http://pavucina.org/bulharsko/7]Pirin - průvodce po bulharských horách[/url]

Kategorie:Pohoří v Bulharsku Kategorie:Blagoevgradská oblast