Borovice blatka

Borovice blatka (Pinus uncinata subsp. uliginosa, syn. Pinus rotundata) je středoevropský endemit, který společně s borovicí lesní (Pinus sylvestris) vytváří unikátní rašelinné lesy. V České republice se přirozeně vyskytuje na Třeboňsku a na šumavských rašeliništích (viz např. Rašeliniště Kapličky) a Slavkovském lese, na Moravě na Rejvízu v Hrubém Jeseníku.

Synonyma

Pinus rotundata Link. * Pinus hartenbergiensis Liebich * Pinus mugo var. +more uncinata Fenaroli * Pinus montana var. uncinata Pilg. * Pinus mugo subsp. rotundata (Link) Janchen & H. Neumayer * Pinus mugo subsp. uncinata var. rotundata (Link) Domin * Pinus uliginosa Neumann ex Wimm. * Pinus uncinata var. rotundata (Link) Antoine.

Systematické členění

O taxonomické zařazení borovice blatky se vedou spory: bývá označována jako poddruh borovice zobanité (Pinus uncinata), nebo jako samostatný druh (Pinus rotundata). Někteří dokonce oba poddruhy, borovici pyrenejskou a blatku, považují za poddruhy druhu Pinus mugo Turra.

V moderní literatuře převládá označení blatky jako poddruh borovice zobanité.

Systematické členění pojímající blatku jako poddruh borovice zobanité:

Pinus uncinata Ramond ex DC., 1805 - borovice zobanitá

U této borovice se rozlišují dvě subspecie: * 1) Pinus uncinata subsp. uncinata Rajone, 1805 - borovice pyrenejská * 2) Pinus uncinata subsp. +more uliginosa (Neumann ex Wimm. ) Businský - borovice blatka (b. bažinná).

Rozšíření

Tento poddruh (resp. druh) vykazuje nejmenší areál rozšíření a největší ekologickou specializaci v rámci agregátu P. +more mugo. Vyskytuje se jen v prostoru podél severního úpatí a dále na sever od masívu Alp, s těžištěm v jihozápadních a jižních Čechách. Nejzápadnější výskyt je v pohoří Schwarzwald v jihozápadním Německu, nejseverněji ve střední části Krušných hor (Božídarské rašeliniště) a v polském Kladsku. Na východě Hrubý Jeseník (Rejvíz). Jde o poddruh specializovaný na rašeliniště zejména přechodového typu. Polykormní jedinci, vyskytující se hojně na rašeliništích v jihozápadních Čechách, patří k mezidruhovým křížencům tohoto druhu s klečí (Pinus mugo).

Vzhled

Vzhledem je velice podobná borovici lesní, s níž navíc snadno vytváří křížence (stejně jako s klečí (Pinus mugo), takže najít porost čistých blatek je leckdy obtížné i v místech jejich přirozeného a teoreticky hojného výskytu. Druh je považován za kriticky ohrožený vzhledem k úbytku přirozených stanovišť a nebezpečně rozsáhlému rozřeďování jeho genomu křížením.

Pokud není ovlivněna mezidruhovou hybridizací, je to v dospělosti strom střední výšky (12-20 m), monokormní, vzpřímený, s kuželovitou a kompaktní korunou. Šišky jsou 2,7-5,4 cm dlouhé, kuželovité až vejčité, slabě zygomorfní. +more Pupek (umbo) má krátký se slabě zahnutým ostnem. Na rozdíl od borovice lesní a jejích kříženců, u kterých je stopka koneletů (jednoletých šištic) ohnutá, mají její konelety přímou stopku.

Využití

S ohledem na to, že se jedná o ohroženou populaci, je většina nalezišť tohoto taxonu v Česku chráněna. V poslední době bývá pro svůj kompaktní habitus hojně využívána v okrasných zahradách a parkových výsadbách.

Odkazy

Literatura

BUSINSKÝ, R. 2004. +more Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. - Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice. * Květena ČSR, díl 1 (S. Hejný, B. Slavík (Eds. ) 1988. - Praha: Academia, s. 289-308. - * PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. - Nakladatelství ČSAV, Praha. * POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. - SZN, Praha.

Související články

Bor (les)

Kategorie:Borovice Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Endemity flóry střední Evropy Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra střední Evropy