Brána nenávratna

Brána nenávratna, jejímž autorem je Aleš Veselý, je monumentálním symbolem místa, kudy procházely válečné transporty Židů do koncentračních táborů. Byla vztyčena 9. března 2015 u železniční stanice Praha-Bubny, která se má stát památníkem, připomínajícím místo, odkud bylo za druhé světové války deportováno 50 000 židovských občanů Československa do ghett v Lodži a Terezíně.

Popis a význam

Památník, konstruovaný jako brána k nebesům, je vytvořen vztyčením dvacetimetrových železničních kolejí spojených 36 pražci a podepřených 12 vzpěrami. Sochařské ztvárnění je zdaleka viditelným monumentem místa, odkud vlaky odvezly na smrt desetitisíce Židů, a poutá pozornost k Památníku ticha, který vznikne v bývalé nádražní budově.

Práce na Bráně nenávratna měla pro Aleše Veselého osobní význam. Řekl tehdy, že o umělecké připomínce lidí, kteří za války zmizeli, uvažoval celá desetiletí. +more „Měl jsem k tomu velmi osobní důvody, protože z mých nejbližších příbuzných se 42 lidí nevrátilo, zahynulo. “.

Inspirací pro památník byl Jákobův žebřík, odkazující na biblický text z 28. kapitoly knihy Genesis. +more Je tam psáno, že Jákob měl sen, ve kterém viděl žebřík spojující zemi s nebesy, po němž sestupovali a vystupovali poslové Boží. Najednou zazněl Hospodinův hlas, který pravil: „Hle, já jsem s tebou. Budu tě střežit všude, kam půjdeš, a zase tě přivedu do této země. Nikdy tě neopustím, ale učiním, co jsem ti slíbil. “.

Jiné významy, jimiž lze interpretovat poselství monumentu, vznikly často mimoděk či podvědomě během realizace. Jako eponymický otec národa byl Jákob alias Izrael také otcem dvanácti původních kmenů, ze kterých se skládal židovský národ. +more Těmto dvanácti původním židovským kmenům odpovídá dvanáct podpěr památníku. Hluboký význam, přesahující do současnosti, má počet 36 pražců. Ty mohou symbolizovat třicet šest spravedlivých (skrytých světců), kteří jsou odpovědni za stav světa.

Komentář Aleše Veselého

Odhalení památníku

Památník byl odhalen 9. března 2015, jako připomínka noci z 8. +more na 9. března 1944, kdy došlo k největší hromadné vraždě československých občanů v dějinách, při níž nacisté usmrtili v plynových komorách 4000 vězňů takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi.

Odhalení se zúčastnilo asi dvacet přeživších účastníků válečných transportů, ministr kultury České republiky Daniel Herman či dokumentarista Pavel Štingl, ředitel společnosti Památník Šoa Praha. Samotný památník vznikne v blízkém objektu bubenského nádraží jako Památník ticha. +more Protože kromě Židů byly ze stejného nádraží po válce transportováni i vysídlení pražští Němci, má být památník prostorem pro otevřený dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Expozice "ŠOA V NÁS" má připomínat složité dějiny dvacátého století a být také prostorem pro diskusi a kritickou reflexi nedávné minulosti. Záměrem památníku je připomínat v nadčasovém dialogu nejen oběti válečných deportací, ale také stigma organizátorů konečného řešení a konečně pasivně přihlížející mlčící většinu - proto byl zvolen název Památník ticha.

Galerie

Praha, Bubny, Brána nenávratna (2). jpg|Skulptura od severovýchodu Praha, Bubny, Brána nenávratna, základ (1). +morejpg|Detail základu Praha, Bubny, Brána nenávratna, informační tabulka. jpg|Informační tabulka u základu.

Odkazy

Reference

Literatura

Stanislav Segert, Starověké dějiny Židů, nakl. Svoboda Praha 1995, * Paul Johnson, Dějiny židovského národa, nakl. Rozmluvy, Řevnice 1995,

Související články

Jákobův žebřík

Externí odkazy

[url=http://www.bubny.org]Památník ticha[/url]

Kategorie:Sochy Aleše Veselého Kategorie:Pomníky a památníky v Holešovicích (Praha 7) Kategorie:Ocelové sochy v Praze Kategorie:Dřevěné sochy v Praze Kategorie:Brány v Praze Kategorie:Sochy předmětů v Česku