Praha-Bubny (nádraží)

Praha-Bubny je železniční stanice v Praze-Holešovicích v oblasti bývalé vsi Bubny na adrese Bubenská 177/8b na železniční trati Praha-Kladno v úseku jejího souběhu s železniční tratí Praha-Děčín v její větvi vedoucí z Masarykova nádraží, nedaleko stanice metra C Vltavská. Součástí stanice je železniční zastávka Praha-Holešovice zastávka na kralupské trati a bývalé dílny pro opravy vozidel, bývalá výtopna aj. Od července 2017 až do května 2020 bylo nádraží bez pravidelného provozu z důvodu rekonstrukce Negrelliho viaduktu.

Historie

Severní státní dráha směrem k Podmoklům (Děčínu) byla zprovozněna již v roce 1850. Stavba nádraží však započala až v roce 1866, kdy se začala stavět spojka Buštěhradské dráhy ze stanice Praha-Dejvice, která Buštěhradskou dráhu napojila na trať tehdy již vlastněnou Společností státní dráhy, a tím umožnila jízdu vlaků přes Negrelliho viadukt na dnešní Masarykovo nádraží. +more Spojka byla zaústěna do bubenského nádraží a provoz zahájen 27. dubna 1868. Současná nádražní budova pochází z roku 1923.

Původně se nádraží nazývalo Bubna a roku 1911 bylo přejmenováno na Bubny horní nádraží (část Buštěhradské dráhy) a Bubny dolní nádraží (část tehdy již znovu zestátněné Severní státní dráhy). V roce 1933 byl název obou částí sjednocen na Bubny a v roce 1941 přejmenován na nynější Praha-Bubny.

V letech 1941 až 1945 odsud odcházely transporty pražských Židů, soustředěných v areálu Radiotrhu (naproti Veletržním paláci), do ghett v Lodži a Terezíně. +morejpg|náhled|vlevo'>Severní zhlaví stanice.

Depo a dílny

Součástí vybudovaného nádraží bylo i velké depo, rozsáhlé dílny a výtopna. Největší část železničního depa vybudovala v letech 1869-1873 společnost Severní státní dráha, které již nedostačovaly prostory u Masarykova nádraží. +more Prostory měly kapacitu až 140 vozů a patřila k nim lakovna a pila. V roce 1948 bylo nákladové nádraží s pilou Karl Neuber v Praze VII-Bubnech znárodněno na základě vyhlášky č. 2339/1948, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy, a s ním též všechny související podniky. Opravny prošly v letech 1956-1958 rekonstrukcí, která umožnila úpravy většího portfolia vozů včetně elektrických jednotek, hlavně řady 451. Později se začaly dílny specializovat na opravy poštovních vozů a během roku 2000 byl provoz v dílnách ukončen úplně.

Budova dílen byla výjimečná i svými rozměry 160 × 65 m. Po léta zde byly deponovány vládní salonní vozy, poté i vozy pro nostalgické vlaky. +more Opravy vozů se zde prováděly do května 2013, již v režii soukromé firmy.

V roce 2006 byly rozsáhlé pozemky v obvodu stanice ve výběrovém řízení prodány za 1,1 miliardy korun společnosti Orco Omikron z realitní skupiny Orco Property Group, která v oblasti plánuje v horizontu deseti let vystavět obytný, zábavní a administrativní komplex.

Projekt nové čtvrti původně počítal s výstavbou luxusních i klasických bytů, kancelářských prostor, nové školy, zdravotnického zařízení a univerzitního kampusu.

Památková ochrana a snahy o záchranu dílen

Areál nádraží, výtopen a dílen byl roku 2004 prohlášen kulturní památkou České republiky, roku 2008 však byla památková ochrana omezena pouze na objekt nádražní vodárny, která tak je chráněna dosud. Později bylo zmiňováno, že v památkové ochraně zůstaly i vnitřní sloupy budov, ale ty v seznamu nemovitých kulturních památek nejsou uvedeny.

Nadšenci pro záchranu budovy navrhovali, aby zde byla buď zachována opravna, nebo zřízena například koncertní síň či železniční muzeum. Majitel a developer dosáhl zrušení památkové ochrany, získání a opakovaného prodloužení demoličního výměru a nakonec CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka, kterou si Orco Property Group najala jako developera, budovu zbourala.

Nově nastoupivší vedení městské části Praha 7 se poslední půlrok před demolicí intenzivně snažilo o záchranu budovy, developer po stejnou dobu intenzivně připravoval demolici. Starosta Jan Čižinský tvrdil, že studie počítaly se zachováním dílen a jednatelé společnosti půl roku tajili, že připravují demolici, což označoval za podvod. +more Představitelé devolopera oponovali, že platný demoliční výměr byl řádně vydán v roce 2010 a opakovaně prodlužován, naposledy v roce 2013 s platností do konce roku 2015, z čehož musel být záměr investora zřejmý. Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera uvedl, že demolice je v souladu s dlouhodobou strategií i řádně projednaným a schváleným záměrem. Starosta pohrozil, že nyní městská část bude vůči investorovi méně vstřícná, protože celé území je ve stavební uzávěře. Podobně se vyjádřil i náměstek pražské primátorky Matěj Stropnický:. „Jestli si developer CPI, vlastník areálu, myslí, že nejlepší příspěvek do jednání s městem, jak z území Bubnů odstranit stavební uzávěru a umožnit jeho zástavbu, je zbourat cenné drážní dílny, je třeba říci, že tomu tak není. Naopak, tyto haly vytvářejí kouzlo místa a měly by se stát součástí budoucí zástavby“. Starosta Jan Čižinský řekl, že firma CPI postupuje s neúctou k technickému historickému dědictví, a demolici přirovnal k bourání zimního stadionu na Štvanici. Starosta Jan Čižinský i primátorka Prahy Adriana Krnáčová se spolu s ministrem financí a stranickým šéfem primátorky Andrejem Babišem i po zahájení demolice ještě pokoušeli vyjednat zachování alespoň části budov.

Investor demolici dlouho z finančních důvodů odkládal, změna nastala s tím, když jej majetkově ovládl podnikatel Radovan Vítek.

Demolice areálu dílen začala 7. září 2015 a demoliční práce měly trvat tři měsíce. +more Mluvčí investora Jan Burian uvedl, že se památková ochrana týká pouze vnitřních sloupů, které firma zachová a předá památkářům tak, jak se s nimi před lety dohodla. Samotné budovy byly podle něj v natolik katastrofálním stavu, že by nebylo reálné je zachránit. Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera však v době zahájení demolice tvrdil, že duch místa v této lokalitě nezanikne, protože významné architektonické prvky industriální výstavby budou zachovány a zakomponovány v budoucí podobě projektu. Brána nenávratna (Aleš Veselý, 2015) nádraží Praha-Bubny.

Památník ticha

Dne 9. +more března 2015 byla na nádraží Praha-Bubny slavnostně odhalena rozměrná plastika s názvem „Brána nenávratna“ od sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi (symbolizuje Jákobův žebřík). Datum odhalení této instalace je i připomínkou noci z 8. na 9. března 1944, kdy bylo zavražděno téměř 4000 vězňů takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Obří artefakt stojí na místě židovských transportů jako brána na cestě, kterou procházely válečné transporty k deportačním vlakům. Socha nese poselství, že nádraží poznamenané tragickými osudy pražských Židů (odtud bylo deportováno v letech 1941 až 1945 na 50 000 židovských občanů Prahy do Terezína a jiných koncentračních táborů) je připraveno k plánované přestavbě na Památník ticha jako připomínku obětí holokaustu.

Projekt na přestavbu nádraží na Památník ticha jako vzpomínkové centrum holokaustu a moderní historie obecně získal stavební povolení i výjimku ze stavební uzávěry. Společnost „Památník Šoa Praha“ uzavřela s Českými drahami smlouvu na padesátiletý pronájem nádražní budovy. +more Autorkou projektu přestavby nádraží je Šárka Malá z ateliéru Romana Kouckého.

Zastávky v areálu nádraží

Praha-Holešovice zastávka

Železniční zastávka Praha-Holešovice zastávka leží přibližně 500 metrů severně od budovy bubenského nádraží na jeho zhlaví. Byla zřízena v roce 1890 a zastavují v ní osobní vlaky větve děčínské trati vedoucí z Masarykova nádraží, které nádražím Praha-Bubny projíždějí. +more Důvodem je lepší dostupnost návazné dopravy a bezpečnost cestujících, protože na nádraží v Bubnech se kolejiště děčínské trati nachází až za kolejištěm trati do Kladna, které by bylo nutné přecházet. Zastávka Praha-Bubny Vltavská.

Praha-Bubny Vltavská

Zastávka byla zřízena na kusé koleji roku 2017 po dobu výluky z důvodu rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Vlaky ze směru od Kladna zde končily, ze směru od Ústí nad Labem jezdily odklonem přes nádraží Praha-Holešovice. +more Ze zastávky bylo možné přestoupit na tramvaje a na metro linky C ve stanici Vltavská. Po ukončení rekonstrukce viaduktu přestala být od 1. června 2020 používána a vlaky opět začaly zastavovat ve stanici Praha-Bubny.

Lávka přes kolejiště

Podle zprávy z února 2016 městská část Praha 7 chtěla na jaře 2016 jednat se SŽDC o vybudování lávky, která by spojovala Veletržní a Dělnickou ulici přes kolejiště. Mělo jít o dočasnou stavbu do doby, než bude hotová nová výstavba kolem železnice.

Odkazy

Reference

Související články

Železniční trať Praha-Děčín * Železniční trať Praha - Lužná u Rakovníka - Chomutov/Rakovník * Severní státní dráha * Buštěhradská dráha * Bubny * Seznam železničních stanic v Praze

Externí odkazy

České dráhy: [url=https://www. cd. +morecz/stanice/5457036]Praha-Bubny[/url] * České dráhy: [url=https://www. cd. cz/stanice/praha-bubny-vltavska/5454136]Praha-Bubny Vltavská[/url] * [url=http://www. prahamhd. vhd. cz/Draha/bubny. htm]Informace o nádraží Praha-Bubny[/url] * [url=http://www. prahamhd. vhd. cz/Draha/holzast. htm]Informace o Praha-Holešovice zastávka[/url] * [url=http://prazsky. denik. cz/zpravy_region/obrazem-bubny---mizejici-nadrazi20080702. html]Pražský deník: Nádraží Bubny - zašlá sláva zmizí pod modernou[/url] * [url=https://www. noveaspi. sk/products/lawText/1/19538/1/2]Vyhláška č. 2339/1948 Ú. l. I, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy[/url] * [url=https://www. atlasdrah. net/cz/praha/. id=baza&poz=12738]Praha-Bubny[/url] na Atlas Drah * [url=https://www. atlasdrah. net/cz/praha/. id=baza&poz=15935]Praha-Bubny nákladní nádraží[/url] na Atlas Drah * [url=https://www. atlasdrah. net/cz/praha/. id=baza&poz=15934]Praha-Bubny St. 1[/url] na Atlas Drah * [url=https://www. atlasdrah. net/cz/praha/. id=baza&poz=14413]Praha-Bubny Vltavská[/url] na Atlas Drah * [url=https://www. atlasdrah. net/cz/praha/. id=baza&poz=12737]Praha-Holešovice zastávka[/url] na Atlas Drah.

Bubny Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1868 Kategorie:Železniční trať Praha-Děčín Kategorie:Železniční trať Praha - Lužná u Rakovníka - Chomutov/Rakovník Kategorie:Doprava v Holešovicích (Praha 7) Kategorie:Stavby v Holešovicích (Praha 7)