Holešovice

Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny) jsou městská čtvrť a katastrální území v Praze. K Praze byly připojeny roku 1884 jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem. Před připojením k Praze náležely Holešovice do politického okresu Karlínského. Hlavní část Holešovic leží v tzv. Pražském meandru Vltavy na jejím levém břehu, k Holešovicím patří Bubny a na návrší čtvrť Letná.

Téměř celé území náleží k městské části Praha 7, ale nepatrná část na jihozápadě (pobřeží Vltavy mezi Čechovým mostem a ulicí U plovárny s kaplí svaté Máří Magdaleny) náleží k městské části Praha 1.

Původ jména

Název původně zněl Holíšovice a pocházel z osobního jména Holíš (to pak od „holý“, „bezvousý či holohlavý člověk“). Šlo tedy o ves lidí Holíšových.

Historie

+more7'>Historický znak Holešovic Komín holešovického pivovaru, na přelomu let 2006-7 zbořen kvůli nové výstavbě První dochovaná zmínka o Holešovicích pochází z roku 1228 v osobě vladyky Bohumila z Holešovic. Původně byla součástí vsi Holešovice i osada Holešovičky neboli Malé Holešovice na opačném (pravém) břehu Vltavy, avšak ta byla od 16. století přičleněna k libeňskému panství. Původně nevelká zemědělská osada Holešovice v místech dnešního nádraží Praha-Holešovice se v poslední třetině 19. století rozrostla na celé území do té doby neobydlené, polemi a loukami vyplněné záplavové oblasti vltavského meandru, a změnila se v jedno z nejvýznamnějších průmyslových předměstí Prahy. Byly vybudovány ústřední jatky (dnes Pražská tržnice), Bubenské nádraží, plynárna a v roce 1891 byl v těsné blízkosti Holešovic vybudován areál pro Zemskou výstavu, která si vynutila některé další změny (výstavba lanové dráhy na Letnou, tramvajové dráhy Letná-Výstaviště). Na břehu, naproti Libni byl vybudován přístav. V roce 1850 byly Holešovice spojeny se sousední vsí Bubny a 8. listopadu 1884 byly Holešovice-Bubny jako VII. městská část připojeny k Praze. Z tohoto období (1925-1934) se dochovalo fotografické album 111 snímků později zbořených domů a dvorů.

Roku 1928 byl otevřen Libeňský most (29. října 1928 tehdy Masarykův most jako dar k 10. +more výročí fungování První republiky), který dále zlepšil dopravní obsluhu čtvrti a je dodnes nejdelším přemostěním řeky na území hlavního města. Významnou událostí byla výstavba moderní budovy Elektrických podniků z roku 1927 a Veletržního paláce na konci 30. let.

Teprve reformou pražských obvodů v dubnu 1960 byly Holešovice-Bubny oficiálně přejmenovány na Holešovice. Na přelomu 70. +more a 80. let rozdělila čtvrť severojižní magistrála vedená mezi Hlávkovým mostem a mostem Barikádníků, což kromě lepší dopravní obslužnosti přispělo ke zvýšení hluku a znečištění. V listopadu 1984 bylo do Holešovic dovedeno metro - byl uveden do provozu úsek III. C se stanicemi Vltavská a Nádraží Holešovice. V té době bylo také otevřeno stejnojmenné nádraží na tzv. holešovické přeložce odvádějící nákladní vlakovou dopravu z centra města přes Holešovičky a Libeň (s dalším spojením na Hlavní nádraží podél Vítkova).

Povodeň v srpnu 2002 zaplavila větší část Holešovic. Knihovnu na Ortenově náměstí, která měla ve sklepě depozitář vzácných tisků Městské knihovny, zalila do výše cca 1 metru; v ulici Komunardů bylo nutné zbourat dva staticky poškozené domy.

Výhodná poloha Holešovic v tzv. širším centru vedla zejména po roce 2000 k výstavbě administrativních budov i bytových komplexů: rekonstrukce výškové budovy bývalého PZO Kovo u Libeňského mostu a naproti ní výstavba komplexu Lighthouse Vltava Waterfront Towers jako první krok k zástavbě území přístavu; rekonstrukce areálu bývalého měšťanského pivovaru; výstavba bytů v areálu bývalé mlékárny.

Vývoj urbanisticko-architektonické skladby

Nejstarší dosud známé osídlení pochází již z období středního neolitu (přibližně léta 5000-4700 př. Kr. +more), kdy se již v těchto místech usídlili první osadníci, žijící v lehkých chatkách.

První slovanská kamenná hradiště, doplněná o hliněná a mohutná dřevěná hradiště na území Nových Holešovic lze doložit za pomocí archeologických nálezů v období raného středověku (druhá polovina 6. stol až 10. +more století). Vzhledem k přírodnímu charakteru holešovického poloostrova lemovaného koryty řeky Vltavy, se již v období vrcholného středověku začal projevovat dominantní ráz oblasti, jejichž obyvatelé plně využívali především rybolov a říční hospodářství až do poloviny 20. století. V období raného novověku se Holešovice z urbanistického hlediska nijak překotně nerozvíjely, a ještě v první polovině 19. století vykazovaly spíše charakter zemědělské vsi s řadou chalup a hospodářství.

V druhé polovině 19. století se proměňovaly v moderní předměstskou průmyslovou čtvrť s továrnami a nádražím, doplněné o potřebnou výstavbu dělnických kolonií domků s dvorky a zahrádkami. +more V 80. letech 19. století byl přijat definitivní regulační plán vyznačující se pravoúhlou sítí ulic a dvěma náměstími, následovaný úředním pojmenováním jednotlivých ulic.

Holešovice byly připojeny k Praze v podobě Holešovice-Bubny jako sedmá čtvrť v pořadí v roce 1884 a až do roku 1960 byly evidovány jako Holešovice-Bubny, poté se název opět vrátil k jednoslovnému označení Holešovice a tvoří část městské části Praha 7.

V období první republiky došlo k přeložení vltavského koryta a s ním spojené výstavbě mostů Libeňského a Trojského, což mělo za následek zánik neregulované záplavové oblasti Manin. Díky těmto opatřením pokračovala rezidenční výstavba v holešovického meandru a zároveň průmyslové podniky z 19. +more století, tak charakteristické pro tuto pražskou část, byly vytlačovány v oblasti západně od Bubenské ulice. Pouze oblast Starých Holešovic - Zátor si zachovávala svůj maloměstský až vesnický ráz. Od 50. let nastal postupný zánik tzv. Starých Holešovice-Zátor, čtvrť v podstatě zanikla v 70. letech při výstavbě stanice metra Nádraží Holešovice. Proces deindustrializace Holešovic nastartovaly společensko-ekonomické změny po roce 1989, povodeň v roce 2002, jenž ukončila činnost holešovického přístavu a průmyslové Holešovice tak definitivně skončily.

Dnes jsou Holešovice přední pražskou moderní rezidenční čtvrtí, doplněné o obchodně-administrativní objekty, často sídlících v průmyslových a technických stavbách, z nichž některé byly prohlášeny za kulturní památky. Modernizace nově vzniklé pražské sedmé části se projevila především vybudováním podniků celopražského významu.

Pamětihodnosti

Kulturní památky

Veletržní palác slouží od rekonstrukce v 90. letech pro sbírky moderního umění Národní galerie.

* Na Strossmayerově náměstí stojí pseudogotický kostel svatého Antonína Paduánského.

Přírodní památky

Lípa republiky - na Strossmayerově náměstí, významný strom * Lípa republiky (Letná) - ulice Kostelní, na pozemku Mateřské školy * Jilm na Zátorách v Holešovicích - u jižního vestibulu stanice metra Praha-Holešovice

Zajímavá místa

Pískovna Holešovice * Nejvýznamnějším areálem se vztahem k Holešovicím je Výstaviště (za socialismu Park kultury a oddechu Julia Fučíka). +more Celý jeho areál sice patří do katastrálního území Bubenče, ale kvůli těsné vazbě k Holešovicím není součástí městské části Praha 6 jako většina Bubenče, ale městské části Praha 7, kterou lze považovat za živou administrativní formu Holešovic. Výstaviště bylo postaveno na kraji parku Stromovka (Královská obora) pro Zemskou výstavu v roce 1891. Nachází se v něm mj. muzikálová divadla Goja Music Hall (dříve Pyramida) a Spirála a na okraji výstaviště multifunkční hala Tipsport arena (dříve Aréna HC Sparta Praha, T-Mobile Arena).

* V roce 1999 vzniklo na východním okraji Pražské tržnice divadlo Milénium. V roce 2010 se přejmenovalo na Metropolitní divadlo Praha, posléze na RockOpera Praha.

* Místu, kde se nacházela původní osada Holešovice, se začalo říkat „Zátory“ podle naplavení ker v zimě.

Doprava

Holešovický přístav v roce 2007 +morejpg|náhled|vlevo'>Pohled z Holešovického přístavu na bytový soubor Prague Marina Holešovice jsou obsluhovány dvěma již zmíněnými stanicemi metra a tramvajemi: nejdůležitější přestupní stanice jsou Vltavská (odkud vede trať přes Hlávkův most na Těšnov) a nad ní Strossmayerovo náměstí (na Letnou a po nábřeží kpt. Jaroše). Koleje tvoří okruh kolem většiny území Holešovic, dále se z něj oddělují tratě do Tróje po Trojském mostě a do Libně po Libeňském. Na okraji Stromovky u stanice Výstaviště leží tramvajová smyčka; od srpna 1978 byla využívána jen pro rezervní vozy, při výlukách atp. , od října 2003 je zde konečná linky 5 a nostalgické linky 91. Návrh prodloužit koleje ke Šlechtově restauraci v březnu 2005 se setkal s negativní reakcí obyvatel. Nyní v roce 2018 je zde pravidelně ukončena linka 12, 41 a polovina spojů linky 17.

U stanice metra Nádraží Holešovice jsou stanoviště autobusů: jižnější bylo do prodloužení metra do Kobylis a silného utlumení provozu v červnu 2004 bylo nejdůležitější konečnou linek MHD ze severu města. Na území Holešovic je např. +more další autobusová zastávka Jankovcova, kterou dříve část autobusů projížděla a nyní je ve večerních hodinách na znamení. (Do otevření metra a tohoto stanoviště byla linka 112 do Zoo vedena z centra Holešovic, ze zastávky Osadní, resp. ulice Mladé gardy - dnes Tusarova). Odděleně, severněji za Jankovcovou ulicí leží i nádraží regionálních autobusových linek do oblasti Kralup a Neratovic, respektive dálkových směrem na severozápad Čech. Je situováno tak, že odjíždějící autobusy musejí překonat magistrálu nadjezdem a najet na ni okruhem přes Ortenovo náměstí a křižovatku s Plynární. Od roku 2011 jezdí v Holešovicích i autobusová linka 156, která obsluhuje dopravně do té doby neobsloužené oblasti Holešovic (oblasti přístavu a oblasti Dělnické a Osadní ulice). Jezdí na ní midibusy a v provozu je pouze v pracovních dnech.

V železniční dopravě je nejvýznamnější nádraží Praha-Holešovice pro mezinárodní expresy z Německa přes Kralupy nad Vltavou a Děčín, které dále pokračují po přeložce buď na Hlavní nádraží, nebo přes nádraží Praha-Libeň dále na východ republiky. Lokální dopravě po Negrelliho viaduktu na Masarykovo nádraží slouží nádraží Praha-Bubny (na jednokolejce křižující úrovňově Bubenskou ulici a vedoucí na nádraží Praha-Dejvice a do Kladna) a zastávka Praha-Holešovice zastávka (vybavená pouze přístřešky, nádražní budova byla v 80. +more letech zbořena) na původní kralupské trati.

Budovy, firmy a instituce

Tipsport Arena - Za Elektrárnou 419/1 * Veletržní palác - Dukelských hrdinů 530/47 * DOX - Centre for Contemporary Art - Poupětova 1

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam kulturních památek v Holešovicích * Městská památková zóna Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice * Římskokatolická farnost Praha-Holešovice * Seznam uměleckých realizací z let 1948-1989 v Holešovicích * Asanace starých Holešovic (Praha)

Externí odkazy

[url=https://uazk. cuzk. +morecz/vademecum_mapy/permalink. xid=1feeb87be76445158e215fe2d80c8393]Archivní mapy[/url] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] * Václav Kostlán: [url=http://langweil. info/index. php/langweil/ctvrti/holesovice]Holešovice - povídání o holešovických ulicích a domech[/url] * [url=https://mariehaisova. rajce. idnes. cz/Stepanska_vychazka_26. _12. _2017/]Fotoreportáž z procházky Prahou 7[/url].

Kategorie:Praha 7 Kategorie:Praha 1 Kategorie:Sídla v Pražské plošině Kategorie:Katastrální území v Praze Kategorie:Sídla na Vltavě