Čechův most

Čechův most v Praze, pohled od Letné. Pilíře s postavami géniů na této straně byly v 50. letech posunuty, aby nebránily výhledu na Stalinův pomník.

Čechův most je po proudu řeky jedenáctý most přes Vltavu v Praze. Spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše na břehu levém. +more Je 169 m dlouhý (tedy nejkratší z pražských vltavských mostů) a 16 m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Česku z období secese a patří mezi chráněné technické památky. Po mostě je vedena dvojkolejná tramvajová trať.

Stavební vývoj

Byl vybudován v letech 1905 až 1908 a dnes se jedná o jediný ocelový obloukový most v Praze. Návrh architekta Jana Kouly rozpracovali Ing. +more Jiří Soukup, Václav Trča a František Mencl. Přes náměstí Curieových navazuje na Pařížskou ulici, vzniklou v rámci asanace Židovského města; podle původních plánů měl být součástí velkorysého dopravního řešení: Můstek - Staroměstské náměstí - Pařížská ulice - průkop či tunel letenskou strání.

Vltava je v těchto místech úzká a její prudký tok omezuje počet pilířů. Z toho plyne značná plochost a rozpětí oblouků, a tedy také použitý materiál. +more Most má jednostranné stoupání 2 % a rozpětí oblouků od pravého břehu roste (47,8 + 53,1 + 59,2 m). Z těchto důvodů je každé z celkem 24 klenbových žeber jinak dimenzováno. Šířka mostu je 16 m (z toho vozovka 10 m).

Přímo pod mostem vede hlavní kanalizační sběrač. Betonové pilíře s tuhou výztuží z profilových želez jsou založeny na kesonech. +more Stavba pilířů byla slavnostně skončena položením závěrného kamene císařem Františkem Josefem I. dne 17. dubna 1907. Chodníky byly vydlážděny tříbarevnou mozaikou s obrazci šachovnic a rybiček. Na vozovku byla položena speciální 13 cm vysoká špalíčková dlažba z tvrdého australského dřeva zvaného Jarrah. Dokončený most byl předán veřejnosti 6. června 1908.

Umělecká výzdoba

Sochy pro Čechův most ve slévárně V. +more Maška (Karlín, 1908) Bronzová socha Výzdoba mostu je pozoruhodná jak svým rozsahem, tak kvalitou provedení.

Čtyři bronzové postavy Viktorií od sochaře Antonína Poppa jsou postaveny na zasklených železných lucernách na vrcholech sloupů ve výšce 17,5 m. Samotné sochy jsou více než 3 m vysoké a drží pozlacené ratolesti. +more Na zhlavích proti vodě stojí bronzové sochy ženských světlonošů s pochodněmi (autoři L. Herzl a Karel Opatrný), na zhlavích po vodě jsou bronzoví tříhlaví draci se znaky Prahy (Luděk Wurzl). Do pochodní světlonošů i hlav draků byl původně zaveden plyn a z plynových hořáků šlehaly plameny. Pilíře byly vyzdobeny bronzovými a žulovými festony. Okraje mostních oblouků byly pro slavnostní příležitosti osvětleny dvěma sty žárovkami. Pro dvanáct osvětlovacích stožárů byly odlity patice ozdobené beraními hlavami, postavami vorařů, nosiči vody apod. Za povšimnutí stojí i tepané výplně oblouků, které zdobí nízké reliéfy (L. Wurzel, Vilém Amort, G. Zoula. ). , nebo secesní zábradlí.

Změny pojmenování

1908-1940: Most Svatopluka Čecha (Svatopluk Čech) * 1940-1945: Mendelův most (Johann Gregor Mendel) * od 1945: Čechův most

Oživení mostu

Stavitelé mostu původně počítali s tím, že stavba bude disponovat efektovými systémy: z tlam hyder měla tryskat voda a do pochodní světlonošů měl být zaveden svítiplyn a měly z nich šlehat plameny. Záměr nebyl dokončen, neboť císař František Josef I. +more požadoval co nejkratší termín zprovoznění mostu. Plány k této efektové technologii se nedochovaly. Na jaře 2022 zahájili pracovníci firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP) vizuální (kamerový) průzkum vnitřku soch za účelem rekognoskace instalace vodních a plynových rozvodů.

Průzkum provedený v dubnu 2022 potvrdil, že světlonoši mají vnitřky obou rukou připraveny pro vedení plynu a sochy obsahují ve svých vrchních partiích (v oblasti ramen) zachovalé rozvody plynu. Sochy hyder rozvody vody neobsahují, ale jejich vnitřní partie jsou přístupné a průchozí (i v užších místech jejich hlav), takže dodatečná instalace bude možná. +more Počítá se s vytvořením plánu restaurátorských prací, studií proveditelnosti a jednání s památkáři. Dokončení efektových systémů mostu je odhadováno na rok 2025.

Galerie Čechova mostu

File:Koula Jan - Soutěžní návrh na průkop letenského svahu (1906-9). jpg|Jan Koula - Soutěžní návrh na průkop letenského svahu (1906-9) File:Prukop. +morepng|Jan Koula - Návrh na průkop letenského svahu File:Čechův most - Hydry. jpg|Hydry pro Čechův most, 1908.

Odkazy

Reference

Literatura

Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 78-86.

Související články

Pražská asanace * Secese * Svatopluk Čech

Externí odkazy

[url=http://www.libri.cz/databaze/mosty/search.php?pid=3113]Článek na Encyklopedii mostů[/url] * [url=https://virtualni.praha.eu/mosty/cechuv-most]Čechův most[/url] (Praha virtuální)

Kategorie:Mosty přes Vltavu v Praze Kategorie:Ocelové mosty v Česku Kategorie:Obloukové mosty Kategorie:Secesní mosty v Česku Kategorie:Secesní stavby v Praze Kategorie:Stavby na Starém Městě (Praha) Kategorie:Stavby v Holešovicích (Praha 1) Kategorie:Kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Kulturní památky v Holešovicích (Praha 1) Kategorie:Technické památky v Praze Kategorie:Doprava na Starém Městě (Praha) Kategorie:Doprava v Holešovicích (Praha 1) Kategorie:Postaveno 1908 Kategorie:Pražská asanace Kategorie:Svatopluk Čech Kategorie:Památkově chráněné mosty v Česku Kategorie:Mosty nazvané po osobách