Jan Koula

Jan Koula (9. února 1855, Český Brod - 18. května 1919, Bubeneč, dnes Praha) byl český architekt, muzejník, designér, výtvarník-kreslíř, organizátor výstav a etnograf.

Život

Narodil se v Českém Brodě jako syn řezníka Františka Kouly a Karolíny, rozené Bednaříkové, matka pocházela z rodiny tamního koželuha. Absolvoval vyšší reálku, pražskou Polytechniku (obor pozemní stavitelství a architektura) a studia ukončil na vídeňské Akademii. +more Jako absolventskou práci vytvořil projekt lázeňské budovy, který nebyl realizován. Na pražské Polytechnice se později stal profesorem stavitelského umění ("Baukunst"), architektonického a ornamentálního kreslení, a v letech 1902-1903 jejím rektorem.

Obesílal architektonické soutěže (mj. na dostavbu Staroměstské radnice, Letenský průkop, nebo na Čechův most).

Systematicky v několika dílnách realizoval své návrhy na výrobky uměleckého řemesla v tradici lidového umění (majolika, nábytek, textil, šperk, aj.).

V letech 1892-1917 byl kurátorem sbírek národopisu a historické archeologie a po předčasném penzionování prof. Bohumila Matějky také přednostou téhož oddělení Národního muzea v Praze. +more Jako první systemizoval tamní sbírky uměleckého řemesla, a zasloužil se o jejich četné akvizice. Zveřejnil řadu článků o umělecko-řemeslných památkách (zejména v časopisu Památky archeologické a místopisné), pravidelně recenzoval výstavy současného umění v Rudolfinu, v Umělecké besedě a v Topičově salónu. Podílel se na organizování dvou nejvýznamnějších pražských výstav uměleckých památek, a to Všeobecné zemské jubilejní výstavy v roce 1891 a Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895. Roku 1906 byl hlavním organizátorem české sekce reprezentační výstavy o hospodářství a kultuře Rakousko-Uherska, konané v Londýně.

Jako uznávaný znalec v oboru památek, architektury a lidového umění byl zván do dozorčích rad a výborů mnoha akcí, k nejvýznamnějším patřily výbor pražského magistrátu pro asanaci staré Prahy, Jednota pro dostavbu pražské katedrály nebo komise pro dostavbu a vybavení hradu Karlštejna. Dále se věnoval spolkovému životu, byl spoluzakladatelem a 1904-1908 předsedou Klubu Za starou Prahu. +more Působil též v Komisi pro soupis památek Prahy, kde zajišťoval zpracování grafických příloh soupisných listů.

Rodinný život

S manželkou Annou, rozenou Macasyovou (1861-1937) měl dceru Viktorii (1883-1943) a syna Jana (1896-1975), pozdějšího architekta a publicistu.

Dílo

Koula byl bytostným architektem, designérem a zejména schopným podnikatelem ve stavebnictví i v užitém umění. V architektuře se zprvu přikláněl k historismu, později spojoval prvky dekorativní výzdoby historické architektury s folklórem a secesí. +more V novorenesanční architektuře byl souputníkem i spolupracovníkem Antonína Wiehla, se kterým spolupracoval na výzdobě fasády Staroměstské vodárny na Novotného lávce u Karlova mostu (1883). Koula na této budově Městské vodárny staroměstské v Praze (od 12. 5. 1936 Muzeum Bedřicha Smetany) navrhoval sgrafita spolu s Mikolášem Alšem a Františkem Ženíškem. V rámci asanace prosazoval pokračování Čechova mostu na letenské straně otevřeným průkopem. Za jeho postoje v době asanace jej například kritizoval Vilém Mrštík v eseji Bestia triumphans.

Vytvořil četné kresby předmětů uměleckého řemesla pro edici Soupisů památek uměleckých a historických v Království českém. Samostatně vydal monografii Památky uměleckého průmyslu v Čechách (I. +more díl 1882, II. díl 1888).

Významné realizace

Koulova vlastní vila ve Slavíčkově ul. 17 (Praha-Bubeneč čp. 153)

* úprava interiérů paláce rodiny Lannů v Hybernské ul. čp. +more 1030/II, v Praze - Nové Město (1880) * novorenesanční sokolovna v Českém Brodě (1884) * Česká chalupa na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze (spolupráce s Antonínem Wiehlem, 1891) * Rychta na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze (1895) * novorenesanční Suchardova vila v Slavíčkově ul. čp. 151 v Praze-Bubenči (1895-1896) * vlastní rodinná vila v lidovém slohu v Slavíčkově ul. čp. 153 v Praze-Bubenči (1896) * novorenesanční dům Adolfa Heyduka v Písku (1899) * vlastní činžovní novobarokní dům čp. 1073/I v Pařížské třídě 1 v Praze na Starém Městě (1902) * dům na Staroměstském nám. čp. 608/I v Praze na Starém Městě (1904-1905) * úpravy Staroměstské radnice čp. 1/I a sousedního domu U Minuty čp. 3/I v Praze * projekt na Čechův most v Praze (1906-1908) * úpravy Strakovy akademie v Praze na Malé Straně * Pavilón pro Maroldovo panorama Bitvy u Lipan v Královské oboře v Praze (1908, zřítil se 1929) * rekonstrukce historické renesanční radnice v Plzni (1907-1912), návrh a vlastnoruční realizace její sgrafitové výzdoby.

Pozůstalost

Písemnosti, plány a fotografie profesního zaměření jsou uloženy v archivu Národního technického muzea v Praze.

Výstavy

Jan Koula - vlastimil a novorenesančník - Západočeské muzeum v Plzni, 2019, autoři Jan Mergl a Lenka Merglová Pánková

Galerie

File:Koula Jan - Soutěžní návrh na průkop letenského svahu (1906-9). jpg|Jan Koula - Soutěžní návrh na průkop letenského svahu (1906-9) File:Prukop. +morepng|Jan Koula - Návrh na průkop letenského svahu.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.prostor-ad.cz/slovnik/sl_KL.htm#D]Architekti v českých zemích - Jan Koula[/url]

Kategorie:Pedagogové vysokých škol v Česku Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Zaměstnanci Národního muzea Kategorie:Rektoři ČVUT Kategorie:Narození v Českém Brodě Kategorie:Narození 1855 Kategorie:Narození 9. +more února Kategorie:Úmrtí v Bubenči Kategorie:Úmrtí 1919 Kategorie:Úmrtí 18. května Kategorie:Pohřbení v Českém Brodě Kategorie:Muži Kategorie:Předsedové Klubu Za starou Prahu.