Buštěhradská dráha

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Buštěhradská dráha (BD; v dobových pramenech spíše B.E.B. z německého ) bylo obecné označení privátní železniční společnosti, která v letech 1855-1922 provozovala tratě v severozápadních Čechách spojující Kladensko, později i Krušné hory a Podkrušnohoří s Prahou. Označení „buštěhradská dráha“ se nadále používá pro její hlavní trať Praha - Kladno - Rakovník (moderním číslováním 120).

+more images (2)

Historie

Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v polovině 19. století vyvolal požadavek nahradit koněspřežnou dráhu ze 30. +more let výkonnějším dopravním prostředkem. V roce 1852 tak byla založena Buštěhradská železniční společnost (německy Buschtěhrader Eisenbahngesellschaft) a od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice. Jedním ze zakladatelů byl i známý podnikatel Vojtěch Lanna. V buštěhradském zámku mělo administrativní centrum jedno panství v majetku byvšího císaře Ferdinanda, a proto se někdy usuzuje, že to bylo důvodem pojmenování dráhy jako Buštěhradská. Kladno však bylo v té době malé městečko, kdežto Buštěhrad byl mnohem známější.

Společnost uvedla do provozu první trať 5. listopadu 1855, úsek Staré Kladno - Kralupy nad Vltavou o délce 20,5 kilometrů. +more V Kralupech trať navazovala na státní dráhu Praha-Podmokly a také zde byla možná překládka uhlí na lodě a jeho další doprava po Vltavě a Labi. Současně byla převzata stará trať koněspřežky mezi Starým Kladnem a Vejhybkou (dnes stanice Kladno) a přestavěna pro parostrojní provoz. Roku 1863 získala společnost koncesi k přestavbě koněspřežky v úseku Vejhybka-Bruska na parostrojní provoz a její prodloužení do Buben, 11. ledna 1867 následovala osmdesátiletá koncese pro zbylý úsek Vejhybka-Lány (dnešní stanice Stochov), do níž byly zahrnuty i dosavadní úseky. Při přestavbě byly některé úseky trasovány nově.

Chomutovské nádraží 1913 (kolejiště Ústecko-teplické dráhy) Na základě požadavku na železniční spojení od producentů cukru a chmele na Žatecku a Lounsku a rozvoje těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří postupně Buštěhradská dráha rozvinula své trati do celé oblasti. +more (Na toto rozšíření byla vydána koncese 1. července 1868 s platností 90 let. ) 4. února 1871 byl zahájen provoz na 83,8 kilometrů dlouhém úseku Lány-Chomutov, čímž Chomutov získal přímé spojení s Prahou. V Chomutově vystavěla BEB vlastní nádraží, které pak využívala společně s Ústecko-teplickou drahou.

bývalé budovy BEB (stav 2011) V letech 1871-1872 vznikla podle návrhu architekta Vojtěcha Ig. +more Ullmanna výstavná správní budova v tehdejší Bredovské ulici na Novém Městě (Politických vězňů čp. 1531/9, po roce 1989 sídlo KSČM).

3. března 1872 byl zahájen provoz na úseku Smíchov-Hostivice přes známé hlubočepské viadukty (moderní trať 122). +more Tím získala Buštěhradská dráha nové spojení s Prahou na průmyslový Smíchov, navíc sklonově příznivější než dejvická větev. V původních plánech bylo postavit na Smíchově nové, reprezentativní nádraží v oblasti Na Knížecí, tato myšlenka však byla opuštěna a zůstalo u provizorní zastávky Praha-Smíchov severní nástupiště.

Stanice Křimov, opuštěná trať do Reitzenhainu (2007) Dne 1. +more srpna 1872 zahájila BD provoz na 57,7 kilometrů dlouhém jednokolejném úseku z Chomutova do Vejprt s odbočkou Křimov - Nová Ves (Hora Svatého Šebestiána) s napojením na saskou železniční síť v Reitzenhainu. Dne 1. března 1873 byl uveden do provozu dvanáctikilometrový úsek Chomutov-Kadaň-Prunéřov.

Také v následujících letech byla síť postupně rozšiřována, až v roce 1891 dosáhla největší délky 465 kilometrů.

Již před první světovou válkou se uvažovalo o zestátnění Buštěhradské dráhy. V roce 1918 vzniklé Československo zestátňování drah upřednostňovalo, a zákon ze dne 8. +more června 1923 o nabytí Buštěhradské železnice státem č. 124/1923 Sb. tak s účinností již od 1. ledna 1923 vykoupil „veškeré movité i nemovité jmění akciové společnosti Buštěhradská železnice („“)“ za 34,4 miliónu Kč a úhradu závazků (prioritní obligace 4% v objemu 104,76 mil. Kč). Byla začleněna do ČSD stejně jako další soukromé tratě zestátněné v téže době. Hlavním důvodem, proč Buštěhradská dráha koncem ledna 1923 požádala o zestátnění, byly finanční problémy po válce. V letech 1921 a 1922 její hospodaření skončilo schodkem 32,8 miliónů korun.

Krušovický pivovar přepravoval pivo v chladicích vozech BD (Železniční muzeum Lužná u Rakovníka; 2008)

Vozidla

Na konci roku 1922 Buštěhradská dráha provozovala 254 lokomotiv, 226 tendrů, 330 osobních a 8366 nákladních vozů a 25 sněhových pluhů. Z lokomotiv společnosti se zachovaly tři ve sbírkách Národního technického muzea - lokomotiva Kladno z roku 1855 jako nejstarší dochovaná lokomotiva v Čechách tvoří součást expozice v hlavní hale muzea; bývalá IIIa 272 (ČSD 324. +more391) jako neprovozní exponát je v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Stroj 300. 619 je také zapůjčen do Lužné.

Řada	Číslo	Uspořádání	Rok výroby	Výrobce	řada ČSD	Obrázek
I	101-105	C2' n2t	1855-1861	Lokomotivfabrik der StEG		Lokomotiva Lokomotivfabrik der StEG
Ia	401-422	C n2t	1890-1906	Wiener Neustadt, Floridsdorf, BMMF	300. +more601-623	Lokomotiva Lokomotivfabrik Floridsdorf
II	106-112	C n2	1863-1868	Lokomotivfabrik der StEG
III	113-170	C n2	1870-1873	Lokomotivfabrik der StEG, Floridsdorf	322. 201-254
IIIa	180-277	C n2	1887-1907	Wiener Neustadt, Lokomotivfabrik der StEG	324. 301-396	Lokomotiva Lokomotivfabrik der StEG
IV	201-203 (do r. 1887) 301-306	D n2	1884, 1890	Wiener Neustadt	412. 001-006
IVa	351-355	D n2	1909	BMMF	413. 101-105
V	1-20	1B n2	1870-1872	Sächsische Maschinenfabrik/Chemnitz	232. 201-220
Va	501-506	1'E1' n2t	1918	BMMF	524. 101-106	Lokomotiva ČKD
VI	81-84	1B n2	1873	Kessler/Karlsruhe
VII	90-96	2'B n2	1887-1897	Wiener Neustadt	253. 301-307
VIII	51-73	2'C n2	1898-1914	Lokomotivfabrik der StEG	354. 425-447	Lokomotiva Lokomotivfabrik der StEG

Important

Lokomotivfabrik der StEG

Železniční trať Praha - Lužná u Rakovníka - Chomutov/Rakovník

Wiener Neustädter Lokomotivfabrik

ČKD

Königlich Sächsische Staatseisenbahnen

Československé státní dráhy

Železniční muzeum Lužná u Rakovníka

Lokomotivfabrik Floridsdorf

Podkrušnohorská oblast

Železniční trať Chomutov-Vejprty

Buštěhrad

Severní státní dráha

Tratě BD

Trať	Stavební délka (km)	První otevření	Dokončení	Poznámka
Dubny-Staré Kladno	center \| 2,690	center \| 5. listopad 1855	center \| 5. +more listopad 1855	jen místní nákl. doprava
Wejhybka (Kladno)-Kralupy	center \| 24,813	23. únor 1856	23. únor 1872
Praha (Bubna) - Lužná u Rakovníka Lužná u Rakovníka - Chomutov Chomutov - Cheb	237,819	center \| 4. listopad 1863	center \| 1. březen 1873
Lužná-Líšany - Rakovník	9,394	center \| 5. červen 1871	center \| 5. březen 1873	místní dráha
Březno u Chomutova - Kadaň-Prunéřov	center \| 10,251	center \| 9. listopad 1871	center \| 9. listopad 1871
Tršnice - Františkovy Lázně	center \| 4,129	center \| 9. prosinec 1871	center \| 9. prosinec 1871
Praha-Smíchov - Hostivice	center \| 19,334	center \| 3. březen 1872	center \| 3. březen 1872
Chomutov - Křímov (- Reitzenhain)	center \| 36,243	12. květen 1872	23. srpen 1875	Úsek st. hranice - Reitzenhain ve vlastnictví Král. saských státních drah, pronajatý
Chomutov - Vejprty hranice	center \| 35,144	center \| 12. květen 1872	center \| 12. květen 1872	Místní dráha; úsek Vejprty - st. hranice pronajat Král. saským státním drahám
Sokolov - st. hranice (- Klingenthal)	center \| 27,786	center \| 1. červen 1876	center \| 1. říjen 1886	místní dráha; úsek st. hranice - Klingenthal majetkem Král. saských státních drah
Krupá-Kolešovice	center \| 12,311	center \| 15. září 1883	center \| 15. září 1883	místní dráha
Celkem:	center \| 419,914	roku 1910 obnášela celková délka včetně uhelných a průmyslových drah (61,50 km) ~481 km	roku 1910 obnášela celková délka včetně uhelných a průmyslových drah (61,50 km) ~481 km	roku 1910 obnášela celková délka včetně uhelných a průmyslových drah (61,50 km) ~481 km

Datum	Traťový úsek
05. 11. +more1855	Kladno - Kladno-Dubí
16. 11. 1855	Kladno-Dubí - Kralupy nad Vltavou
04. 11. 1863	Praha-Dejvice - Kladno
27. 04. 1868	Praha-Dejvice - Praha-Bubny
22. 04. 1869	Kladno - Stochov
19. 09. 1870	Cheb - Karlovy Vary
04. 02. 1871	Stochov - Chomutov
09. 11. 1871	Ostrov nad Ohří - Prunéřov
09. 12. 1871	Tršnice - Františkovy Lázně
12. 05. 1872	Chomutov - Vejprty
03. 07. 1872	Praha-Smíchov - Hostivice
09. 12. 1872	Ostrov nad Ohří - Karlovy Vary
01. 03. 1873	Prunéřov - Chomutov
05. 03. 1873	Lužná u Rakovníka - Rakovník
23. 08. 1875	Křímov - Rakovník
01. 06. 1876	Sokolov - Kraslice-předměstí
15. 09. 1883	Krupá - Kolešovice
01. 10. 1886	Kraslice-předměstí - Klingenthal
15. 04. 1895	Vojkovice - Kyselka (převzetí dráhy firmy Mattoni)

Tratě provozované BD

Místní dráha Vojkovice - Kyselka (zprovozněna 1. února 1895)

Odkazy

Reference

Literatura

Jiří Ryvola, Zdeněk Pospíšil: Buštěhradka, Radix 2005, * Walter Rollmann: Eisenbahngeographie der Sudetenländer. Zahn & Jaensch, Dresden 1935 [disertační práce na pražské univerzitě]. +more 87 stran. [url=http://katzoom. onb. ac. at/DB2/nkn/m002/z007/h014/b1061341. gif]Katalogizační lístek Rakouské národní knihovny[/url], [url=http://d-nb. info/36218139X]záznam v Německé národní bibliografii[/url] * Siegfried Bufe, Heribert Schröpfer: Eisenbahnen im Sudetenland. Bufe-Fachbuchzentrum, München 1991,.

Související články

Železniční muzeum Lužná u Rakovníka * Železniční trať Praha - Lužná u Rakovníka - Chomutov/Rakovník * Historie železniční dopravy v Česku * Ajznbonský tovaryš

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20090513182905/http://www. mestobustehrad. cz/historie/draha. php]Buštěhradská dráha[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090402220049/http://www. komotau. de/bahnhof. htm]Komotauer Hauptbahnhof[/url] * Reichsgesetzblatt Nr. 16 aus 1867 (Seiten 29ff): [url=http://alex. onb. ac. at/cgi-content/anno-plus. apm=0&aid=rgb&datum=18670004&zoom=2&seite=00000029&x=14&y=11]„Koncesní listina z 11. ledna 1867“ pro stavbu tratí „Prag-Wejhybka“ a „Kladno-Kralup“[/url] * Reichsgesetzblatt Nr. 138 aus 1869 (Seiten 399ff): [url=http://alex. onb. ac. at/cgi-content/anno-plus. apm=0&aid=rgb&datum=18680004&zoom=2&seite=00000399&x=19&y=6]„Koncesní listina z 1. července 1868“ pro stavbu trati „Prag (Smichow)-Saaz-Kommotau-Weipert-königlich sächsische Gränze“[/url] * Reichsgesetzblatt Nr. 43 aus 1874 (Seiten 79ff): [url=http://alex. onb. ac. at/cgi-content/anno-plus. apm=0&aid=rgb&datum=18740004&seite=00000079&zoom=2]„Koncesní listina z 30. října 1874“ pro stavbu trati „Falkenau-böhmisch-sächsische Gränze bei Graßlitz“[/url] * * [url=http://www. pospichal. net/lokstatistik/14014-beb. htm]Seznam lokomotiv Buštěhradské dráhy (německy)[/url] * [url=http://www. digitalniknihovna. cz/mzk/view/uuid:44e12f80-da1e-11e4-9c07-5ef3fc9bb22f. page=uuid:820d7fe0-da27-11e4-b880-005056825209]C. k. hlavní celní úřad[/url] Český svět, 31. 1. 1913.