Brančíky

Brančíky jsou zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála asi dva kilometry západně od Března, ke kterému jako místní část patřila. O zániku vesnice bylo rozhodnuto v roce 1981 v důsledku těžby hnědého uhlí.

Vesnice stála v nadmořské výšce 290 metrů a podél jejího jižního okraje protékala říčka Hutná. Na severu osada sousedila se Spořicemi, na západě s Brany, na východě s Březnem a dále na jihu stály Tušimice.

Název

Německý název Prenzig mohl vzniknou poněmčením českého výrazu Branečky, který byl zdrobnělinou jména nedalekých Bran. Alternativním původem názvu je odvození z osobního jména Brančík ve významu vesnice Brančíkových lidí. +more V průběhu dějin se objevoval ve tvarech Prenczik (1541), Branczyk (1606) nebo Prenzig (1787) aj.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1541, ale Jaroslav Pachner a Zdena Binterová uvádí již rok 1440 uvedený v privilegiu Plichty ze Žerotína, které upravovalo povinnosti místních ke kostelu v Březně. Ještě předtím, ve čtrnáctém století, okolní krajina patřila grünhainskému klášteru. +more V blíže neznámé době Brančíky získali Fictumové, kteří sídlili na Egerberku, a v sedmdesátých letech šestnáctého století je jako část věna Anny z Fictumu vyženil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Po konfiskaci majetku Jiřího Popela z Lobkovic v roce 1594 panství spravovala královská komora a cena vesnice s osmi poddanými byla stanovena na více než 1 572 kop grošů. Roku 1606 Brančíky koupil Linhart Štampach ze Štampachu, ale v roce 1620 o ně Štampachové přišli v rámci pobělohorských konfiskací za účast na stavovském povstání. Od královské komory je o šest let později koupil Florián Jetřich ze Žďáru.

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žil jeden sedlák, dva chalupníci a jeden zahradník. Na polích se pěstovala pšenice a žito, které byly s chovem dobytka hlavním způsobem obživy.

V roce 1671 byla vesnice připojena k ahníkovskému panství Jaroslava Bořity z Martinic. Zdejších sedm poddaných muselo ročně odpracovat šestnáct dní roboty při žních. +more Na počátku osmnáctého století v Brančíkách stával východně od vsi u Hutné mlýn se dvěma koly. Zdejších 41 obyvatel musedlo odvést 234 dnů roboty s potahem, 101 dní roboty v létě a 52 dní v zimě.

Před polovinou devatenáctého století u vsi kromě mlýna fungovala také cihelna s jednou pecí. V sedmdesátých letech byl 1,3 kilometru severně od vesnice otevřen důl Anna, kde se několika šachtami těžilo asi deset tisíc tun uhlí ročně a celková produkce dosáhla téměř sto tisíc tun. +more Ke konci stejného desetiletí byl otevřen také důl Pankrác, ve kterém se dvěma šachtami hlubokými dvacet až třicet metrů těžilo nekvalitní uhlí, a proto byl tento závod uzavřen již po vytěžení dvaceti tisíc tun uhlí.

Brančíky byly vždy malou zemědělskou vesnicí bez služeb, které bývaly k dispozici v Branech. Přesto měly vlastní zastávku na železniční trati Chomutov - Lužná u Rakovníka. +more Během druhé světové války se přestalo mlít obilí ve zdejším mlýně a po válce se museli všichni Němci vystěhovat do Německa. Do jejich domů se přistěhovali noví obyvatelé včetně jedné rodiny volyňských Čechů. V jednom ze statků byla postavena drůbežárna jednotného zemědělského družstva. Na začátku šedesátých let vyhořela a nahradila ji nová, postavená v sousedství.

Příčinou zániku vesnice se stalo rozšiřování těžby uhlí v Lomu Nástup. V době, kdy se vesnice rušila, v ní žilo osmnáct obyvatel, kteří se částečně odstěhovali do Chomutova nebo získali rodinné domky a byty v okolí. +more Vesnice zanikla v roce 1981, ale těžba v místech kde stávala, začala až po roce 2010.

Přírodní poměry

Brančíky stávaly v údolí Hutné asi dva kilometry západně od Března v nadmořské výšce okolo 290 metrů. Oblast je součástí Mostecké pánve, resp. +more jejího okrsku Březenská pánev, tvořeného miocenními jezerními jíly a písky mosteckého souvrství se slojemi hnědého uhlí. Povrch byl v okolí vesnice změněn těžbou uhlí. V rámci Quittovy klasifikace podnebí Brančíky stály v teplé oblasti T2, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18-19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550-700 milimetrů, počet letních dnů je 50-60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100-110 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 40-50 dnů v roce.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 96 obyvatel (z toho 47 mužů), kteří byli kromě dvou Čechů německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi. Podle sčítání z roku 1930 měla vesnice 103 obyvatel (dvanáct české a 91 německé národnosti). +more Kromě jednoho evangelíka a sedmi lidí bez vyznání byli římskými katolíky.

Obecní správa

Brančíky se nikdy nestaly samostatnou obcí. Po zrušení patrimoniální správy bývaly osadou Bran, ke kterým patřily až do druhé poloviny dvacátého století. +more Při sčítání lidu v letech 1961-1980 patřily jako část obce, která zanikla k 1. lednu 1981.

Pamětihodnosti

U železniční zastávky stávala na sloupu s kompozitní hlavicí socha Piety z roku 1712. Bývala památkově chráněna, ale kvůli velkému poškození byla její ochrana v době likvidace vesnice zrušena.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Březno u Chomutova

Externí odkazy

[url=http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3]Brančíky na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Chomutov Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Egerberské panství Kategorie:Hasištejnské panství Kategorie:Ahníkovské panství Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Březno (okres Chomutov)