Bratr Řehoř

Bratr Řehoř, také Řehoř Krajčí (1420 - 12. srpna 1474 Brandýs nad Orlicí) byl jednou z nejvýznamnějších osobností české reformace. Byl ústřední postavou v prostředí laických skupin zejména husitského původu, z nichž se po polovině 15. století vytvořila Jednota bratrská.

Život

O jeho původu jsou k dispozici pouze kusé informace. Bratrské Nekrologium jej označuje za člověka rytířského stavu a na základě toho lze předpokládat, že pocházel z nepříliš zámožné šlechtické rodiny. +more Sporadické pokusy o jeho identifikaci s některou historicky doloženou postavou byly jinými badateli odmítnuty. V letech 1448-1457/1458 pobýval jako laický bratr v pražském klášteře Na Slovanech, ale nestal se knězem. Stýkal se s Petrem Paynem, Petrem Chelčickým a později též Martinem Lupáčem. Některé prameny jej označují za synovce husitského kněze a kazatele Jana Rokycany.

Jako patron a patriarcha stál po polovině 15. století u zrodu Jednoty bratrské. +more Vedl skupinu Rokycanových posluchačů, která někdy mezi lety 1457-1458 odešla z Prahy a usadila v Kunvaldu u Žamberka, kde chtěla vytvořit neformální středisko intenzivní laické zbožnosti. Postupná integrace dalších podobně orientovaných skupin (čemuž vydatně napomáhal Řehoř svým misijním působením) vedla k početnímu růstu společenství a ke zvětšující se nezávislosti na hlavním proudu utrakvistů i římské církvi. Tento proces vyvolal napětí mezi Řehořem a utrakvisty, reprezentovanými Janem Rokycanou. Jeho vyvrcholením byla pronásledování, která Jednotu postihla na počátku 60. let 15. století. Podle zpráv Nekrologia měl být při nich Řehoř dokonce podroben mučení.

Snaha o větší nezávislost vyvrcholila v Jednotě zřízením vlastního kněžského řádu, k němuž došlo v roce 1467 ve Lhotce u Rychnova nad Kněžnou. Řehoř se sice jedním z prvních tří volených kněží nestal, ale jeho vlivem se v Jednotě již dříve prosadil systém monarchické organizace s jediným správcem a přísnými pravidly, která mimo jiné zakazovala jakoukoli účast na úřední moci, nedovolovala bratřím provozovat obchod a jiná z jejich pohledu mravně závadná zaměstnání. +more Ke konci svého života se Řehoř usadil v Brandýse nad Orlicí, kde si vystavěl tu chaloupku, kteráž tu byla, kady se vcházelo do zámku Orlíku a dům, kterýž sloul Srub. Podle zprávy téhož pramene byl pohřben nad Brandejsem na Vorlíku ve včelnici.

Dílo

Psání panu podkomořímu Království českého. (1461, rkp. +more) List byl napsán v teplickém vězení a je adresován Vaňkovi Valečovskému z Kněžmosta, jednomu z předních rádců a důvěrníků krále Jiřího z Poděbrad. Vztahuje se k prvnímu pronásledování a žádá zastavení perzekuce bratří. * Sedm listů Mistru Janovi Rokycanovi (1468-1469, 1470-1471, rkp. ). Listy, na jejichž formulacích měl Řehoř zřejmě rozhodující podíl, jsou prvním pokusem o souvislejší formulaci bratrského učení a vznikly ve snaze přesvědčit Rokycanu, aby přestal pronásledovat bratry. * Psání o moci světské neb o moci mečové. (1468-1471, rkp. ). Spis, který je Řehořovi připsán na základě údaje čtvrtého svazku sbírky Acta Unitatis Fratrum, je přepracováním Chelčického spisu O trojím lidu a zabývá se poměrem světské moci a pravé církve, resp. pravých křesťanů. * O církvi svaté. (1470, rkp. ). Řehořovo autorství je určeno na základě informace Dekretů Jednoty bratrské z roku 1495. Spis tematicky i organicky předchází traktát Kterak se mají lidé míti k církvi římské, je rozdělen na dvě části bez zvláštního nadpisu, které lze pojmout jako dva samostatné celky, pojednávající o kněžích a o svátostech. * O ouzké cestě Kristově (1470, rkp. ). Spis, v němž se bratří obracejí k lidem všech stavů, vznikl v době druhého pronásledování Jednoty jako obrana bratrského učení. * Spis o dobrých a zlých knězích (1470, rkp. ). Bratři obhajují založení vlastního kněžského řádu a zabývají se otázkou platnosti církevních úkonů (zejména vysluhování svátostí) v případě, že se kněz opakovaně dopouští mravních přestupků. * O zmaření slova (ca 1470, rkp. ). Obsahově úzce souvisí s předcházejícím Spisem o dobrých a zlých knězích, jehož hlavní myšlenky opakuje, takže oba spisy bývají někdy pokládány za jeden literární útvar. * List panu Albrechtovi Kostkovi z Postupic (1470/1471, rkp. ). Řehořovo autorství je pravděpodobné, stejně jako podíl jeho druhů na sepsání listu. Řehoř Albrechta informuje, že bratří žádali slyšení před univerzitními mistry a před králem, avšak nebylo jim vyhověno. Žádají alespoň, aby jim byla dopřána svoboda, jaké se těší pravoslavní v Polském království, aby mohli sloužit Bohu v pravdě víry pána Krista, v správě a v naučení apoštolském. * Kterak se lidé mají míti k církvi římské. (1471, rkp. ). Řehořovo autorství je určeno na základě informace Dekretů Jednoty bratrské z roku 1495. Spis shrnuje bratrské představy o tom, co je základem pravé církve, co ji udržuje při životu a podle čeho ji lze poznat. Podrobuje kritice mravní stav dobového kněžstva a hájí zřízení vlastního kněžského řádu.

Kromě těchto spisů je Řehoř autorem několika desítek pastoračních listů, zčásti dochovaných v pátém svazku sbírky Acta Unitatis Fratrum.

Odkazy

Reference

Edice

BIDLO, Jaroslav (ed. ). +more Akty Jednoty bratrské. Sv. 1. Brno 1915 (edice 1. -6. listu M. Janu Rokycanovi, listu panu Albrechtovi Kostkovi z Postupic a traktátů O zmaření slova, Spis o dobrých a zlých kněžích, O ouzké cestě Kristově, O církvi svaté a Kterak se lidé mají míti k církvi římské) * BIDLO, Jaroslav (ed. ). Akty Jednoty bratrské. Sv. 2. Brno 1923 (edice 7. listu M. Janu Rokycanovi) * FIEDLER, Joseph (ed. ). Todtenbuch der Geistlichkeit der Böhmischen Brüder. Fontes rerum Austriacarum. Oesterreichische Geschichts-Quellen. Abt. 1. Scriptores. Bd. 5. Wien 1863, 219 (životopisné údaje podle bratrského Nekrologia) * GINDELY, Anton (ed. ). Dekrety Jednoty bratrské. Praha 1865, 2, 36, 83, 224.

Literatura

BARTOŠ, František Michálek. Bratr Řehoř, tvůrce Jednoty bratrské. +more Praha 1924 * BARTOŠ, František Michálek. Světci a kacíři. Praha 1949, 224-243 * BARTOŠ, František Michálek. Původ a rodina Bratra Řehoře, tvůrce Jednoty bratrské. In: Jihočeský sborník historický 39 (1970), 58-66 * CEDLOVÁ, Marie. Náboženské názory Petra Chelčického a bratra Řehoře i jejich vzájemný poměr. In: Časopis Národního musea. Oddíl duchovědný 106 (1932), 63-115, 278-322 * FLEGL, Michal. K otázce původu bratra Řehoře. In: Křesťanská revue 41 (1974), 219-223 * FLEGL, Michal. K otázce sociálního původu bratra Řehoře a jeho literárních počátků. In: Listy filologické 100 (1977), 88-94 * JIREČEK, Josef. Rukověť k dějinám literatury české do konce 18. věku ve spůsobě slovníka životopisného a knihoslovného. Sv. 2. Praha 1876, 163-168 * KAŇÁK, Miloslav et al. Význačné postavy Jednoty bratrské a jejich dílo. Praha 1957, 21-38 * Lexikon české literatury. Sv 3/II. Praha 2000, 1387 * LOCHMAN, Jan Milíč. Bruder Gregor. In: Dietrich Meyer (Hg. ). Lebensbilder aus der Brüdergemeine, Herrnhut 2007, 5-9 * * MICHÁLEK, Emanuel. Podněty Jana Milíče a Řehoře Krajčího k rozvoji spisovné češtiny. In: Naše řeč 58 (1975), 20-24 * MÜLLER, Joseph Theodor. Dějiny Jednoty bratrské. Sv. 1. Praha 1923 (podle rejstříku) * Ottův slovník naučný. Sv. 21. Praha 1904. [Heslo „Řehoř bratr, zvaný Krajčí" je na str. 427-428; autor Kamil Krofta. ] [url=https://archive. org/stream/ottvslovnknauni35ottogoog#page/n479]Dostupné online[/url] * PESCHKE, Erhard. Bruder Gregors Lehre von der Kirche. In: Wissenschaftliche Zeitschrift der Universität Rostock. Gesellschafts- und sprachwissenschaftliche Reihe 7 (1957-1958), Heft 1, 23-32 * PESCHKE, Erhard. Bauleute der Unität. Bruder Lukas von Prag und Bruder Gregor. Hamburg 1958 (Herrnhuter Hefte, 12) * ŘÍČAN, Rudolf. Dějiny Jednoty bratrské. Praha 1957 (podle rejstříku) * VÁLKA, Josef. Dialog Bratra Řehoře s mocí mečovou. In: Studia Comeniana et historica 37 (2007), č. 77-78, 106-116.

Související články

Jednota bratrská * Petr Chelčický * Jan Rokycana

Externí odkazy

Kategorie:Čeští teologové Kategorie:Jednota bratrská Kategorie:Úmrtí 1474 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Brandýse nad Orlicí Kategorie:Čeští spisovatelé 15. +more století.