Emauzský klášter

Emauzský klášter, zvaný též klášter Na Slovanech či jen Emauzy, (oficiálně Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích) je klášter v Praze 2 na Novém Městě, na území vymezeném ulicemi Vyšehradská, Trojická, Pod Slovany a Na Slovanech.

Byl založen 21. +more listopadu 1347 českým králem a římským císařem Karlem IV. Lucemburským pro řád slovanských benediktinů.

V budově kláštera, kromě opatství řádu sv. Benedikta, sídlí také kanceláře české sekce Ackermannova sdružení, České křesťanské akademie, Asociace finanční občanské gramotnosti a několik advokátních praxí.

Historie

Počátky kláštera

+morejpg|vlevo|náhled|Původně_románský_Farní_kostel|farní_Kostel_svatého_Kosmy_a_Damiána_(Emauzy)|kostel_sv. _Kosmy_a_Damiána_v_Podskalí_(Praha)'>Podskalí, nejstarší část areálu Na Slovanech Klášter od Vltavy na přelomu 19. a 20. století Na základě privilegia z 9. května 1346 uděleného papežem Klementem VI. , mohl český král Karel IV. listinou z 21. listopadu 1347 založit klášter řádu benediktinů slovanské liturgie v Podskalí při starším kostelíku svatých Kosmy a Damiána. Papežský souhlas získal ještě jako moravský markrabě a dostalo se mu jej po jistém váhání s podmínkou, že bude jediným takovým v říši.

Klášter se díky přímé podpoře císaře, vyjádřené mimo jiné zaměstnáním jeho dvorních malířů a vyjednáním odpustků pro poutníky, těšil velké popularitě a jeho chrám brzy nedostačoval. Proto Karel v roce 1371 založil nový klášterní kostel zasvěcený Panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi. +more Zasvěcení chrámu a kláštera vykonal o Velikonocích 29. března 1372 pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi za účasti dvou říšských kurfiřtů a několika biskupů, samotného Karla IV. a jeho syna Václava IV. Tím, že Karel prosadil, aby klášter vysvětil pražský arcibiskup, a nikoli papežský nuncius, zdůraznil specifičnost nové instituce.

Karel IV. si byl vědom politických a duchovních závazků plynoucích z faktu, že po přeslici pocházel ze starobylé slovanské dynastie Přemyslovců a také si uvědomoval jedinečnost českých zemí, coby místo společného dědictví západního latinského ritu s cyrilometodějskou tradicí východní liturgie. +more Zároveň jeho snahy směřovaly i k odstranění schizmatu mezi západní církví a východními křesťanskými církvemi, proto se rozhodl oživit slovanskou liturgii hlásící se k cyrilometodějské tradici a vytvořit středisko slovanské církevní vzdělanosti, odkud by se věrouka ve slovanském jazyce šířila mezi Čechy i ostatní Slovany. Pozval proto do Prahy především benediktinské řeholníky z kláštera ve Tkonu na ostrově Pašman jižně od Zadaru z oblasti dnešního Chorvatska, tzv. hlaholáše (též glagolity), znalé církevní slovanštiny. První opat se jmenoval Jan, od roku 1350 užíval všechny opatské insignie včetně infule a byl rodem Chorvat. Národnost všech není známa, někteří pocházeli z Dalmácie, jiní byli vysláni od cara Štěpána Dušana ze Srbska.

Po smrti Karla IV. byly založeny filiální slovanské kláštery v Polsku (glagolaszy): roku 1380 v Olešnici u Vratislavi a roku 1390 v Klepařích v Krakově, které existovaly přes 100 let.

Doba husitská

beuronském stylu +morejpg|náhled|vpravo'>Anděl z křížové chodby Klášter fungoval i v době husitské, kdy unikl vyplenění. Husité jej v roce 1419 převzali a jako v jediném českém klášteře se zde praktikovalo přijímání podobojí, a to až do roku 1589. V té době v klášteře působili anglický husitský bohoslovec Petr Payne a bratr Řehoř, pozdější zakladatel Jednoty bratrské.

Husitské období Emauz však celkově bylo dobou úpadku. Klášter fungoval spíše jako kolej, kde bydleli utrakvističtí myslitelé. +more Mnišská komunita zde postupně zanikla. Poslední z utrakvistických opatů, a zároveň rektor pražské univerzity, Matouš Benešovský, řečený Philonomus, se oženil s dcerou hostinského ze Spálené ulice a přímo v klášteře si otevřel svou vlastní hospodu. V klášterní zahradě pak pro své hosty zřídil střelnici.

Benešovského nástupcem v opatském úřadě se stal v roce 1592 Pavel Paminodas Horský. Ten si uvědomoval, že situace Emauz je v této podobě neudržitelná. +more Po čase se sjednotil s katolickou církví, v Broumově absolvoval noviciát a další potřebnou formaci, a po návratu do Emauz zde začal obnovovat katolickou benediktinskou komunitu. To byl konec utrakvistického období tohoto kláštera.

Česká katolická komunita

Opat Horský a jeho nástupci se snažili obnovit katolickou komunitu v Emauzích. Šlo ovšem o dlouhodobý proces a klášter se mnoho let jevil jako skomírající. +more To vedlo v roce 1636 císaře Ferdinanda III. k tomu, že donutil české mnichy odejít ke kostelu sv. Mikuláše na Starém Městě a do uvolněných Emauz uvedl benediktiny z Montserratu, jimž se v Praze začalo říkat černí Španělé. Paradoxně tomuto došlo v době, kdy se česká benediktinská komunita začala konečně vzmáhat (o čemž svědčí i ta skutečnost, že na Starém Městě přežili až do církevních reforem císaře Josefa II. , kdy byl jejich klášter nuceně zrušen).

Španělští mniši

Na počátku 17. +more století za vlády Rudolfa II. byl klášter obnoven jako katolický. V roce 1611 utrpěl při vpádu pasovských vojsk, kdy jej vyplenila místní lůza. V roce 1636 sem přišli benediktini z katalánského kláštera Montserrat. Ti v roce 1640 nahradili původní širokou polovalbovou střechu s velkým štítem trojdílnou střechou, přestavěli západní konec lodi a přistavěli dvě věže. Průčelí s věžemi bylo dokončeno v letech 1712 až 1723 pořízen nový hlavní oltář.

V této době v Emauzích působilo mnoho mnichů značně vzdělaných. Z nich možno jmenovat proslulého kazatele, rodáka z České Lípy, Veremunda Procheho, který byl několik let emauzským převorem a v závěru života byl představeným emauzského proboštství na Bezdězu.

Koncem 18. století však začal klášter opět upadat. +more Žila v něm sice už poměrně početná skupina mnichů českého původu, ale vnější události byly dosti nepříznivé. Klášter sice přečkal Josefinské reformy, musel však převzít patronát nad gymnáziem v Klatovech. To znamenalo také to, že z řad mnichů se obsazoval tamní pedagogický sbor. V důsledku toho nakonec v Emauzích žil pouze opat a několik starých mnichů na odpočinku. Opat Prokop Škoda (v letech 1789-1801 byl převorem-administrátorem, v letech 1801-1803 opatem) dokázal na straně druhé Josefinských reforem využít v tom smyslu, že ze zrušených klášterů levně skupoval knihy, obrazy a jiné umělecké předměty, takže v klášteře vznikla velmi rozsáhlá umělecká sbírka.

Němečtí mniši

Roku 1880 nabídl pražský arcibiskup Bedřich Josef kardinál Schwarzenberg klášter jako útočitě německým benediktinským mnichům kongregace sv. Martina z kláštera v Beuronu, kteří byli nuceni opustit Německo v období tzv. +more „církevního boje“ kancléře Bismarcka vedeného proti Římu. Beuronští mniši pražský klášter regotizovali, odstranili barokní zařízení i malby a báně na věžích nahradili ostrými jehlany. Kostel i klášter byl vymalován v historizujícím „beuronském“ slohu.

Po vyhlášení Československa byla komunita vyhoštěna a v roce 1919 byl klášter krátce v majetku hudební konzervatoře. O rok později se beuronští benediktini vrátili. +more Z původní českoněmecké smíšené komunity se ovšem vrátili pouze mniši čeští. Němečtí se rozešli do jiných klášterů Beuronské benediktinské kongregace mimo území Československa.

Za první republiky

V roce 1920 se převorem-administrátorem kláštera stal Arnošt Vykoukal. Ten se snažil klášter oslabený nuceným odchodem části mnichů opět stabilizovat. +more To se podařilo, a v roce 1925 mohlo být přikročeno k volbě nového opata. Konventuálové zvolili již osvědčeného Vykoukala. Pod jeho vedením se klášter stal ohniskem českého liturgického hnutí, spojeného hlavně s osobami emauzských mnichů Prokopa Baudyše a Mariana Schallera. Od roku 1926 začal klášter vydávat revui PAX, zaměřenou hlavně na otázky liturgie a monastického života. Do ní přispívali i mnozí benediktini z jiných klášterů (například břevnovský Sigismund Bouška, či rajhradský Václav Jan Pokorný). Opat Vykoukal byl také autorem myšlenky založení samostatné kongregace pro benediktinské kláštery v Československu. Emauzy si prozatímně udržely příslušnost k Beuronské kongregaci, což ale nebylo dlouhodobě udržitelné. V Emauzském klášteře také začaly být slouženy bohoslužby v byzantském ritu, čímž se klášter snažil navázat na původní ideu Karla IV. Slibný rozvoj opatství pak přerušila nacistická okupace a vypuknutí druhé světové války.

Za druhé světové války

kostel Panny Marie s typickými věžemi Z komplexu kláštera vysílala na jaře 1941 několikrát vysílačka „Magda". +more Tuto vysílačku obsluhovali odbojáři - radiotelegrafisté Bohumil Bachura, František Chyba, Jindřich Fröde a Otakar Batlička. Tato ilegální skupina byla napojena jak na konzulát SSSR v Praze (přes jeho pracovníka Leonida Mochova) tak i na Obranu národa (ON). Na začátku července 1941 byl kostel pro veřejnost Němci uzavřen. V neděli 13. července 1941 rozehnala věřící (shromážděné na mši, konané „jako vzdor“ před kostelem) jednotka Schutzpolizei. O tři dny později (16. července 1941) prohledalo gestapo kancelář opata Arnošta Vykoukala. Klášter i kostel byly definitivně uzavřeny 18. července 1941, mniši byli z kláštera vyhnáni (klášter dále sloužil Němcům jako vojenský lazaret) a opat Arnošt Vykoukal musel opustit Prahu. Později byl zatčen gestapem a zemřel 9. nebo 10. září 1942 v koncentračním táboře v Dachau. Nacistické věznění nepřežili také dva další emauzští mniši - Marcel Higi (zemřel 16. 11. 1941 v Terezíně, pohřben v Počáplech u Terezína, poté co si tehdejší břevnovský převor Anastáz Opasek vyžádal jeho tělo k pohřbení) a Vavřinec Miloslav Filip (zemřel 13. 9. 1942 v koncentračním táboře Dachau). Novic Vojtěch Ivan Novák byl někdy v rozmezí let 1942-1945 zastřelen v koncentračním táboře v Oranienburgu.

Při americkém náletu na Prahu +more_únor'>14. února 1945 byl klášter i kostel, jako mnoho dalších civilních objektů, silně poničeny bombardováním 8. letecké armády USAAF. Na klášter a kostel dopadly 3 ničivé zápalné pumy, každá o váze 227 kg. Zásah zničil obě gotické věže (severní byla zničena zcela, celá jižní vyhořela) klášterního kostela. Kostelní klenba se ze dvou třetin zřítila. Gotické budovy vyhořely až na klenby v přízemí. Opravy komplexu proběhly již za socialismu, v první polovině 50. let dvacátého století.

Za socialismu

V roce 1950 byl klášter v rámci Akce K násilně zrušen a následně připadl Československé akademii věd. Větší část mnichů byla internována, internaci shodou náhod unikl P. +more Cyril Stavěl, který následně uprchl do zahraničí. Části mnichů se podařilo odejít do Itálie (kde již od roku 1948 pobýval opat Maurus Verzich a Odilo Crkva, který se rozhodl nevracet po komunistickém převratu ze studií v Římě).

V Československu zůstali: * P Hieronymus Carl Franz Wenzel OSB (28. ledna 1904 Praha-Královské Vinohrady - 15. +more prosince 1986) - převor emauzského opatství * P. Bernard Josef Kalasanc Velíšek OSB (14. července 1872 Dubné - 4. listopadu 1950) - převor emauzského kláštera za druhé světové války * Marian František Emanuel Schaller OSB (13. února 1892 Praha-Žižkov - 20. března 1955 na následky věznění, kdy na něm mučením bylo vynucováno přiznání k jakési „protistátní činnosti") - podpřevor emauzského kláštera * fr. Romanus Georg Stopfer (Štopfer) OSB (5. srpna 1869 Řešanov - 2. listopadu 1952 v Charitním domově na Moravci) * P. Wolfgang Alfréd Sturm OSB (. - 10. května 1959) * P. Johannes Nep. František Kamaryt OSB (20. listopadu 1876 Chmelná - 18. července 1946) * P. Ludovicus Joseph Zlotÿ OSB (14. října 1885 Píšť - 1. prosince 1951 Píšť) * P. Linus Johannes Prochaska (Procházka) OSB (6. srpna 1887 Píšť - 18. června 1954 Lukov) * fr. Bernard Jan Adamíra OSB (6. května 1881 Věkoše - 25. května 1964) * P. Majolus Josef Klanc OSB (28. února 1894 Čilec u Nymburka - 11. března 1959 Rožďálovice) * P. Anselm Leo Maria František Sedláček OSB (10. února 1893 Tišnov - 31. srpna 1971) * fr. Gaudentius František Brožek OSB (11. července 1894 Chotěboř - 1. června 1961) * fr. Vitus Joseph Friedrich Novám OSB (31. července 1906 Žabonosy - 10. května 1969) * P. Methodus Karl Franz Winzenz Klement OSB (27. listopadu 1889 Stod u Plzně - 7. listopadu 1979 Praha) - jako sázavský farář se zasloužil o obnovu Sázavského kláštera * P. Placidus Josef Robert Wenzel OSB (7. června 1907 Praha - Královské Vinohrady - 23. září 1968) * P. Benedict Bohumil Jan Kovařík OSB (13. dubna 1902 Praha-Žižkov - 3. ledna 1975 Praha) * P. Basilius Friedrich Lang OSB (27. října 1909 Praha - 2. dubna 1983 kroměřížská nemocnice).

Emauzská komunita v exilu

Opat Verzich se pokusil vytvořit exilovou komunitu, která by zajistila kontinuitu Emauz. Ustavení komunity se podařilo až po řadě obtíží v roce 1965, kdy se mniši usadili v bývalém kapucínském klášteře v Norcii, který si adaptovali pro své potřeby. +more Do roku 1969 vedl komunitu opat Maurus Verzich, v letech 1969-1990 jako převor-administrátor P. Cyril Stavěl. K českým benediktinům v Nursii se postupně přidávali další zájemci o mnišský život. Mimo jiné pozdější první převor-administrátor obnovených Emauz Vojtěch Engelhart, dále Bernard Václav Klener, Augustin Gazda a Dominik Eremiáš. Odilo Crkva působil nějaký čas jako kaplan sester benediktinek v Monte Fiolo v Itálii a později odešel na základě nabídky benediktinů (potomků českých emigrantů) z Lisle vykonávat českou krajanskou duchovní správu do Chicaga v USA. V roce 1969 pak přenesl do Lisle svůj mnišský slib stability. Po politických změnách na přelomu let 1989/1990 bylo rozhodnuto o návratu exilové komunity do Čech. Klášter v Norcii nicméně existoval až do roku 1992, kdy byl zrušen a zbytek jeho osazenstva byl vyzván k návratu. Většina mnichů se skutečně vrátila, někteří se však rozhodli v Itálii zůstat a přenesli svůj slib stability jinam.

Současnost

Jeden z portálů kostela Po roce 1989 získalo zpět budovy kláštera i kostel Benediktinské opatství v Emauzích. +more Klášter převzal převor Cyril Stavěl, který však krátce poté zemřel. Úřad převora poté převzal Vojtěch Engelhart. V roce 1995 byla ukončena jedna etapa rekonstrukce kláštera. Tehdy byla v prvním patře staré konventní budovy zřízena klauzura, a v klášteře opět začala žít malá mnišská komunita. Ta čítala zpočátku sedm členů.

V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce kostela, posvěcen nový oltář a první mše se konala symbolicky na velikonoční pondělí 21. +more dubna 2003. Světitelem kostela byl arciopat Asztrik Várszegi z maďarské Pannonhalmy, světící biskup ostřihomský. V roce 2004 Vojtěch Engelhart rezignoval a novým převorem byl zvolen Marian Klener, dosavadní farář v Praze-Strašnicích. Od roku 2010 byl administrátorem opatství Edmund Wagenhofer, emeritní arciopat od sv. Petra v Salcburku.

V roce 2016 se převorem-administrátorem stal P. Augustin Gazda, OSB z Rajhradského kláštera. +more V roce následujícím pak byl rekonstruován rajský dvůr (dne 21. listopadu 2017 byl rajský dvůr v rámci oslav 670. výročí založení opatství po rekonstrukci požehnán). Od podzimu 2017 se novým rektorem klášterního kostela stal P. Dominik Maria Eremiáš, OSB, předtím dlouho působící v brněnské diecézi. V roce 2018 začala revitalizace klášterní zahrady. Po smrti P. Gazdy v roce 2019 se novým administrátorem opatství stal arciopat břevnovský Prokop Siostrzonek, OSB.

V současnosti má emauzská komunita čtyři mnichy (tři emauzští a P. Radim Jan Valík, OSB coby dlouhodobý host z Břevnova).

Architektura a výzdoba

Klášter, zbudovaný na skalnatém pahorku u bývalého farního kostela sv. Kosmy a Damiána, byl součástí Karlova urbanistického plánu výstavby Nového Města pražského (1348). +more Byl koncipován jako součást systému církevních staveb, které v půdorysu města tvoří kříž. Areál kláštera zahrnuje konventní chrám, jižně přiléhající kvadraturu s rajským dvorem, na západ od ní komplex novějších budov z 1. poloviny 19. a ze 30. let 20. století. Patří do něj i kaple sv. Kosmy a Damiána s raně barokní klenbou.

Na stavbě gotického trojlodního kostela a kláštera se podílela Karlova dvorská huť. Ambit kláštera byl v 60. +more letech 14. století vyzdoben cyklem 85 nástěnných gotických maleb s paralelami ze Starého a Nového zákona. Autory maleb byli tzv. Mistr emauzského cyklu (jehož jméno není známo), dále Mikuláš Wurmser ze Štrasburku a Mistr Oswald. V 17. a 18. století byly stavby barokizovány a chrámu přibyly dvě raně barokní věže. Klášterní budově přibylo navíc jedno poschodí a v letech 1766-1769 dostala pozdně barokní fasádu. V letech 1880-1890 areál přestavěli beuronští benediktini do novogotické podoby v duchu beuronského slohu. V letech 1929-1930 zahájili úpravu části komplexu podle projektu architekta Bohumila Hypšmana.

Poté, co areál kláštera utrpěl vážné škody při spojeneckém náletu v únoru 1945, bylo přistoupeno v letech 1953-1954 k rekonstrukci kleneb podle návrhů profesora Bedřicha Hacara. +more Podle projektu architekta Františka Marii Černého byla provedena rekonstrukce kostela, při níž pobořené věže nahradila betonová skořepinová křídla s pozlacenými hroty v letech 1964-1968. 1961 byla osazena čtyři vitrážová okna s motivy astronomických symbolů planet, Svatého Ducha a personifikacemi astronologie a astronomie podle návrhu malíře Jiřího Binko, která vznikla na zakázku Astronomického ústavu Československé akademie věd. Nový oltář, vysvěcený v roce 2003 (světitel arciopat Asztrik Várszegi), byl vyroben podle návrhu akademického sochaře Karla Stádníka.

Zajímavosti

Klášter a památník Praha svým vítězným synům * V klášteře vznikla hlaholská část tzv. +more Remešského evangeliáře, který se pravděpodobně ztratil z Prahy v době husitských válek. Později se rukopis stal součástí chrámového pokladu ve francouzské Remeši. * V letech 1347-1350 se klášter nazýval sv. Jeronýma, Panny Marie a slovanských patronů, místním určením v Podskalí (in Podskalo) před Vyšehradem. Později převládl název Na Slovanech pro slovanské patrony i řeholníky, kteří zde působili. * Jméno kláštera Emauzy se odvozuje z církevního svátku při vysvěcení kostela. V roce 1372 byla předčítána část Lukášova evangelia o zjevení Ježíše Krista učedníkům cestou do Emauz a název podle tohoto biblického místa se poté ujal. * Pět novoměstských kostelů, založených Karlem IV. , tvoří pravidelný kříž. Severo-jižní rameno tvoří spojnice kostelů kostel sv. Kateřiny Alexandrijské a kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi, západo-východní rameno Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého a Emauzský klášter, ramena se protínají v kostele sv. Apolináře. Svislé břevno pomyslného kříže lze protáhnout přes kapli Božího těla až ke klášteru karmelitánů u Panny Marie Sněžné.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Kateřina Kubínová, Emauzský cyklus. Ikonografie středověkých nástěnných maleb v ambitu kláštera Na Slovanech, Artefaktum, Praha 2012, . +more * * Karel Stejskal, NÁSTĚNNÉ MALBY KLÁŠTERA NA SLOVANECH V PRAZE-EMAUZÍCH Z HLEDISKA ETNOGRAFICKÉHO A KULTURNĚ HISTORICKÉHO, čas. Český lid, sv. 55, č. 2/3 (1968), ss. 125-152 * Karel Stejskal, KLÁŠTER NA SLOVANECH, Odeon, Praha 1974. Stručné pojednání o dějinách, umělecké architektuře, umělecké výzdobě (plastiky, cyklus maleb ambitu), o literárním dílu (Česká Bible Hlaholská, Remešský Evangeliář aj. ), historický kulturní odkaz národní i mezinárodní (jihoslovanské vazby, filiálky v Polsku), příznivý vztah k husitské revoluci a českému utrakvismu. * www. olesnica. org/Kosciol_NPL_i_sw. Jerzego. html (filiálka hlaholitů v Polsku v Olešnici při Wroclavi) * Janusz Smolucha, Cultural and Religious Significance of the Cyrillo-Methodian Tradition, http://cejsh. icm. edu. pl/cejh/element. /2212-3523-2-PB. pdf, (filiálky hlaholitů v Polsku v Olešnici při Wroclavi a v Klepařích v Krakově).

Související články

Kostel Panny Marie na Slovanech * Seznam opatů Emauzského kláštera v Praze * Remešský evangeliář

Externí odkazy

[url=http://www. opatstvi-emauzy. +morecz]Opatství Emauzy[/url] oficiální web kláštera * [url=http://emauzy. cz]Opatství Emauzy[/url] starý web kláštera, spravovaný jeho obláty * [url=http://www. reflex. cz/Clanek13965. html]Emauzy v Praze[/url] - Článek časopisu Reflex * [url=http://www. radio. cz/cz/clanek/49788]Klášter Emauzy[/url] - Reportáž Radia Praha * [url=https://web. archive. org/web/20070310225345/http://pragensia. tiscali. cz/art. asp. id=401]Klášter Na Slovanech[/url] na Tiscali Pragensia * [url=https://web. archive. org/web/20070309123953/http://pragensia. tiscali. cz/art. asp. id=48]Chrám P. Marie a slovanských patronů[/url] na Tiscali Pragensia.

Kategorie:Benediktinské kláštery v Česku Kategorie:Kláštery v Praze Kategorie:Národní kulturní památky na Novém Městě (Praha 2) Kategorie:Založeno Karlem IV. +more Kategorie:Kulturní památky na Novém Městě (Praha 2) Emauzy Kategorie:Náboženství na Novém Městě (Praha 2) Kategorie:Stavby na Novém Městě (Praha 2) Kategorie:Beuronská umělecká škola.