Sázavský klášter

Sázavský klášter je rozsáhlý areál bývalého benediktinského kláštera. Leží v městečku Sázava nad stejnojmennou řekou. V 11. století jej založil svatý Prokop a stal se centrem slovanské liturgie. Od konce 11. století zde sídlili mniši latinského ritu, klášter byl nově postaven goticky a později upraven barokně. Na konci 18. století byl zrušen a přestavěn na zámek.

Část areálu spravuje Národní památkový ústav, klášterní kostel svatého Prokopa a faru má od roku 1788 v majetku a správě místní římskokatolická farnost. Klášter je chráněn jako kulturní památka a v roce 1962 byl zařazen mezi národní kulturní památky.

Historie kláštera

Pozůstatky kostela vysvěceného 1070

Nejstarší zmínky o klášteru sahají do roku 1032. U jeho zrodu stáli kníže Oldřich, pražský biskup Šebíř a (tehdy ještě poustevník) Prokop, kolem něhož se zde tvořila skupina následovníků již asi od roku 1009. +more Kníže Oldřich v roce 1032 tuto komunitu povýšil na benediktinský klášter. Sázavský klášter je považován za středisko slovanské vzdělanosti. Jeho zakladatel, Prokop, se snažil rozvíjet a uchovat cyrilometodějskou tradici. Hovoří o něm latinská Legenda o svatém Prokopu, v níž se objevuje téma zápasu české a německé kultury. Významnou roli hrály styky Sázavského kláštera s Kyjevskou Rusí. Podle legendy, která hovoří o založení kláštera na Sázavě, Prokop nabídl knížeti Oldřichovi vodu, která se proměnila ve víno. Za tento čin pomohl kníže Prokopovi založit klášter.

V 11. století byl klášter středem staroslověnské liturgie, ale již v roce 1096 byli mniši ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni a jejich knihy a veškeré spisy zničeny. +more Klášter byl poté natrvalo předán benediktinům z Břevnova a pěstovala se zde nadále pouze latinská liturgie. Stavební rozmach je spojen se jménem opata Sylvestra († 1161), který byl krátce též pražským biskupem. Sázavský opat Sylvestr vynikl jako hospodář a položil základy klášterního komplexu v románském slohu.

kapitulní síně z doby okolo roku 1370

Krátce po své korunovaci v roce 1203 se Přemysl Otakar I. +more snažil přesvědčit papeže Inocence III. o povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a prohlášení Prokopa za svatého. Zatímco povýšení biskupství nebylo vyslyšeno, kanonizace svatého Prokopa proběhla v roce 1204. Počátkem 14. století za opata Matyáše byl rozestavěn nový kostel i klášter v gotickém slohu, stavba však byla přerušena husitskými válkami, kdy byli mniši dočasně vyhnáni (1420-1437) a část klášterního majetku přešla do rukou šlechty. Ke konsolidaci majetku a postavení kláštera došlo až v době rekatolizace Čech v 17. století. Za opatů J. P. Mannera a D. I. Nigrina proběhly stavební úpravy, které vyvrcholily v době Václava Košína. Během 17. a 18. století byl presbytář kostela přestavěn na nový barokní kostel a barokně přestavěny i klášterní budovy. Klášter byl zrušen roku 1785, kostel se stal farním a budovy kláštera proměněny na zámek, upravený do roku 1870 novorenesančně. Dnes se zde nachází expozice historie kláštera.

Klášter byl roku 1951 zestátněn. Správcem areálu se stala Národní kulturní komise. +more Roku 2013 byla část kláštera v restitucích navrácena Římskokatolické farnosti Sázava - Černé Budy a Benediktinskému opatství Panny Marie a svatého Jeronýma v pražských Emauzích. Benediktini se ale o svou část kláštera nezvládali starat, proto se stát na jaře roku 2018 rozhodl jejich podíl odkoupit, aby cennou památku zachránil. Římskokatolická farnost Sázava-Černé Budy provedla v letech 2019-2021 rozsáhlou rekonstrukci své části areálu a otevřela tu nový prohlídkový okruh.

Popis

Barokní kostel na místě chóru a nedokončená gotická loď

Areál kláštera je rozdělen do dvou přiléhajících ohrazených částí, severní, kde stály první stavby kláštera, a jižní, kde byly od konce 11. století hlavní, postupně přestavované budovy kostela sv. +more Prokopa (původně Panny Marie a sv. Jana Křtitele), kláštera, fary a hospodářských budov. Ke klášteru patří také vodní mlýn a pivovar.

V severní části se nachází odkryté základy a nízká část nadzemního zdiva nejstarších budov - kostela svatého Kříže vysvěceného roku 1070. Šlo o tetrakonchu, tj. +more centrální, čtvercovou stavbu se čtyřmi apsidami.

Archeologie

V roce 1949 zahájil páter Karel Method Klement archeologický výzkum, ve kterém od roku 1950 systematicky pokračoval Archeologický ústav ČSAV pod vedením Ivana Borkovského. V letech 1960-1979 výzkum vedla Květoslava Reichertová, v letech 1980-1995 v něm pokračoval a dokončil jej Petr Sommer.

Dnešní uspořádání kostela a přiléhajícího čtvercového kláštera v jižní části vychází ze staveb budovaných již slovanskými mnichy v 11. století, dokončené po roce 1096 břevnovskými mnichy. +more Dnešní stavby pocházejí v jádru z gotické přestavby ze 14. století, viditelně zachované jen v podobě západní věže a jižní lodi nedokončeného chrámu. Chór kostela byl barokně přestavěn a vyzdoben do podoby dnešního kostela, stejně jako klášterní budovy, které byly ještě upraveny pro šlechtickou rezidenci ve stylu novorenesance. Užíval ji například Jan Norbert z Neuberka nebo Vilém Tiegel z Lindenkronu. Z první poloviny 19. století pochází figurální náhrobek rodiny Tiegelů z Lindenkronu od Václava Prachnera ve výklenku severně od kostela.

Interiér

Mezi nejvzácnější středověké prostory uvnitř kláštera patří kapitulní síň s gotickými freskami mariánského cyklu z první třetiny 14. století, mimo jiné unikátní Sázavská madona, výjev Kristova dětství, na němž matka vede za ruku a kárá malého Ježíše.

Pověst

Na třech stranách dodnes fungující zvonice je jedna cihla s vytesanou hvězdou. Kdo najde všechny tři, tomu se prý splní přání.

Okolí kláštera

Jeden kilometr severovýchodně od kláštera se nachází údolí zvané Čertova (Prokopova) brázda. Jeho dolní úsek lemuje jednoduchá a prostá křížová cesta, kterou vybudovali po roce 2000 členové řádu svatého Bazila Velkého. +more Zastavení tvoří dřevěné kříže s připevněným obrázkem.

Osobnosti

Božetěch (opat), výtvarník * Sylvestr (opat) * Reginhard (opat), výtvarník * Kronikář tzv. Mnich sázavský * Jan Kryštof Welak (1657-1728) O. +moreS. B. , historik a autor městské kroniky Kladská Bystřice; profes a později převor Broumovského kláštera, dále superior v Polici nad Metují a v závěru života převor Sázavského kláštera * Karel Method Klement O. S. B. - kněz benediktin, obnovitel kláštera.

Galerie

Soubor: Das im Jahre 1786 aufgehobene Benedictinerstift Sazawa Kaurzimer Kr. nachgemahlt v. +more Joan. Venuto 1822. jpg|Historické znázornění Sázavského kláštera. Akvarel Jana Antonína Venuta z roku 1822 Soubor: Klášter_Sázava_(1). jpg|Pohled na klášter přes řeku Sázavu Soubor: Sázavský klášter - věž. jpg|Nedokončený gotický kostel svatého Prokopa a barokní prelatura Soubor: Sázavský klášter 06. jpg|Prelatura kláštera Soubor: Klášter_Sázava_(4). jpg|Hrobka Tiegelů z Lindenkronu naproti kostelu svatého Prokopa Soubor: Klášter_Sázava_(5). jpg|Busta faráře Methoda Karla Klementa naproti kostelu svatého Prokopa Soubor: Sázavský klášter - kostel. jpg|Kostel svatého Prokopa Soubor: Sázavský klášter - interiér kostela 2. jpg|Pravoslavná bohoslužba v interiéru kostela svatého Prokopa. Slouží o. Jaroslav Šuvarský za asistence jereje Jana Beránka. Soubor: Klášter_Sázava_(3). jpg|Pohled na klášter z ulice K Podzámčí.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam opatů Sázavského kláštera * Seznam národních kulturních památek České republiky * 30 Případů majora Zemana, díl 4. Rubínové kříže

Externí odkazy

(web NPÚ) * [url=https://www. sazavskyklaster. +morecz/]Oficiální stránky kláštera (Web farnosti)[/url] * [url=http://pleione. asu. cas. cz/~slechta/sazava/historie. html]Rekonstrukce historické podoby[/url].

Sázava Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Benešov Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu Kategorie:Gotické kláštery v Česku Kategorie:Barokní kláštery v Česku Kategorie:Sázava (okres Benešov) Kategorie:Kláštery v okrese Benešov Kategorie:Bývalé kláštery ve Středočeském kraji Sázava Kategorie:Zříceniny klášterů