Sigismund Bouška

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Sigismund Ludvík Bouška (25. srpna 1867, Příbram - 29. srpna 1942, Náchod) byl literárně i veřejně činný kněz a řeholník řádu benediktinů Břevnovského kláštera. Jako básník, překladatel i literární kritik patřil k hlavním představitelům Katolické moderny.

...
...
...

Životopis

Mládí

Narodil se jako Ludwik Bouška v rodině naddůlního Karla Boušky (1843) a Růženy Bouškové-Wimmrové (1846). Měl 14 mladších sourozenců: Ladislava (1869-1870), Růženu (1870-1873), Marii (1871), Annu (1873), Růženu (1874), Karla (1876-1877), Karla (1877), Antonína (1879-1882), Aloisii (1880-1907), Eduarda (1882-1882), Boženu (1883-1883), Jana (1885), Václava (1886) a Jaroslava (1889-1889).

Vystudoval ve svém rodišti reálné gymnázium a poslední ročník na pedagogické škole (učitelský ústav) v Příbrami, pak nastoupil na krátkou dobu na malířskou akademii v Praze a poté na německou a českou fakultu teologie Univerzity Karlovy v Praze.

Kněz

V roce 1887 vstoupil do benediktinského kláštera v Břevnově, přijal řádové jméno Sigismund a roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak přešel do benediktinského kláštera v Broumově a působil jako kaplan a farář v severovýchodních Čechách, ve venkovských farnostech, které klášter spravoval. +more Stal se kaplanem v Machově a o šest let později (v roce 1898) v Polici nad Metují. Patřil mezi odpůrce Zjevení Panny Marie v Suchém Dole, která se v letech 1892 až 1895 odehrála na okraji jeho farnosti v lese Václava Ticháčka. V období let 1914 až 1926 byl farářem v Bezděkově, kam za ním přijížděli literáti Julius Zeyer, Otokar Březina, Růžena Svobodová, Jan Havlasa i jiní. Svá důkladně připravovaná nedělní kázání obohacoval nejen zpěvem s doprovodem harmonia, ale často také rozbory aktuální politické situace ve společnosti. Komentoval probíhající I. světovou válku a vyslovoval se proti Rakousko-Uhersku. I proto byl sledován a několikrát vyslýchán na hejtmanství v Broumově. V letech 1924-1925 byl farářem v Orlové a v letech 1926 až 1936 v Počaplech u Terezína. Své působení faráře ukončil roku 1936 na žádost svého nadřízeného ve věku 69 let a zbytek života strávil na kněžském odpočinku ve Rtyni, v domě rodiny Hanušů (Marie Hanušová byla jeho sekretářkou).

Deska se jménem Sigismunda Boušky na benediktinském řádovém pohřebišti Zemřel ve svých 75 letech v náchodské nemocnici a byl pohřben břevnovském hřbitově, na řádovém pohřebišti u kaple sv. +more Prokopa.

Katolická moderna

Společně s řadou katolicky zaměřených kněží - literátů, jako byli Karel Dostál-Lutinov, Vilém Bitnar, Xaver Dvořák, Jakub Deml a Jindřich Šimon Baar vytvořili hlavně na Moravě před první světovou válkou skupinu "Katolická moderna". Pro publikaci svých názorů založili v roce 1885 literární almanach Pod jedním praporem, v němž se Katolická moderna představila. +more V roce 1896 založili společně časopis Nový život. Již o rok dříve Bouška vystoupil kritickým článkem uveřejněným v revui Niva proti přezíravým názorům katolického časopisu Vlast na soudobé literáty. Mladí katoličtí kněží chtěli českou křesťanskou literaturu přiblížit moderním evropským literárním proudům. Na Boušku zapůsobila výzva Jaroslava Vrchlického k překládání světové literatury do češtiny. I proto Bouška několikrát vycestoval do Evropy, kde si značně vylepšil své jazykové znalosti a mohl tak překládat z několika jazyků. V časopise Nový život uveřejňovala skupina své literární recenze a kritiky, sám Bouška zde psal např. o Zeyerovi, Březinovi, Verlainovi, Františku Bílkovi, J. Verdaguerovi. V revui Týn při Novém životě roku 1919 uveřejnil sérii šesti článků o Josefu Váchalovi. Bouška psal i do časopisu Lumír a redigoval edici básnických debutů Básnické obzory katolické. Skupina se netěšila přízni vyšších církevních kruhů, protože měla i jeden neliterární cíl, totiž reformovat církevní řády a přizpůsobit je současné společnosti. Když ze skupiny odešli Baar a Dvořák, skupina se rozpadla.

Dílo

Sigismund Bouška, mezi 1920-1925

Poezie

Pietas ([url=http://www. digitalniknihovna. +morecz/mzk/uuid/uuid:6f47493a-a882-4ec3-b953-7144d5f13750]1897[/url], 2021), sbírka básní, v níž alegorickým způsobem zachytil soudobé kněžské prostředí. ISBN 978-80-907564-2-7 * Legendy (1903) * Duše v přírodě (1904), básnická sbírka, oceněná F. X. Šaldou jako vrchol tvorby. Obsahem je hledání Boha ve výrazných přírodních scenériích ve verších. * Dismas (1894, epická skladba) * Sv. Krištof (1927-1928).

Próza

Láska Aubanelova (1898, kniha povídek) * Sigismund Bouška Františku Bílkovi * Vánoce (1903), v letech 1911 a 1923 vydáno pod názvem Děti * Provensálské koledy (1927)

Odborná práce

Mirjam - Maria (1903), liturgický rozbor loretánské litanie s řadou literárních reminiscencí a básnickými překlady. * Starý japonský dřevoryt. +more Praktické pokyny sběratelům, Český sběratel 1, 1913, s. 12-15, 38-39, 49-50, 68-71.

Překlady

Byl překladatelem katalánské a provensálské literatury z období kolem roku 1900, překládal také práce z latiny, němčiny a italštiny. Mezi autory byli J. +more Verdaguer, F. Mistral, Théodore Aubanel a Joseph Roumanille.

* Kniha o Příteli a Miláčku (autor Ramón Llull, středověký mystik, přeloženo z katalánštiny) * Sen svatého Jana (autor J. Verdaguer, přeloženo 1893) * Aglavaina a Sylleseta (autor M. +more Maeterlinck, přeložil 1897) * Podobizny svatých (autor E. Hello, přeložil 1898) * Květy Miriany (J. Verdaguer, překlady 1906 a 1929) * Eurachistie (J. Verdaguer, překlady 1914 a 1929) * Mireio (F. Mistral, překlad roku 1916).

Kresby

Byl zručný kreslíř i malíř, byl autorem řady portrétů soudobých literátů.

Sběratel

Dostával i kupoval si umělecké předměty, jako byly japonské dřevoryty (byl považován za jejich předního znalce), drobné plastiky, grafické práce, lidové výšivky, akvarely, obrazy, keramiku, knihy, vzácné tisky i korespondenci slavných osobností.

Výstava

Bezděkovský kostelíčku, výstava o životě a díle Sigismunda Ludvíka Boušky při příležitosti 150 let od jeho narození. Kurátor Petr Bergmann, Broumov, Muzeum Broumovska, 5. +more srpen-8. říjen 2017.

Odkazy

Reference

Literatura

SLAVÍČEK, Lubomír. (ed. +more), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 140, Academia Praha 2016,.

Externí odkazy

[url=http://search. mlp. +morecz/. lang=cs&action=sOsoba&key=111223#/ak_od=key-eq:111223&ak_o=key-eq:111223]Web Městské knihovny v Praze[/url] * [url=http://depositum. cz/knihovny/zivot/tiskclanek. php. id=c_23386]Článek autora[/url] * [url=http://farnost. rtyne. sweb. cz/images/Sigismund%20Ludv%C3%ADk%20Bou%C5%A1ka. doc]Z webu Farnost Rtyně[/url] * [url=http://www. iencyklopedie. cz/bouska-sigismund-ludvik/]Web i-encyklopedie[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20140226134056/http://www. pocaply. own. cz/bouska. html]Web Počáply[/url].

Kategorie:Čeští spisovatelé 19. +more století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští duchovní Kategorie:Čeští benediktini Kategorie:Čeští sběratelé umění Kategorie:Narození 1867 Kategorie:Narození v Příbrami Kategorie:Úmrtí 1942 Kategorie:Úmrtí v Náchodě Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Břevnovském hřbitově Kategorie:Katoličtí autoři Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Narození 25. srpna Kategorie:Úmrtí 29. srpna Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Břevnovský klášter.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top