Bohumil Hypšman

Bohumil Hübschmann, od úřední změny jména roku 1945 Bohumil Hypšman (10. ledna 1878 Praha - 3. listopadu 1961 Praha), byl český architekt a urbanista.

Svou tvorbou navazoval na svého vídeňského učitele, jednoho z předních tvůrců moderní architektury Otto Wagnera, a zabýval se harmonickým spojením moderní architektury s historickou zástavbou města. V letech 1921-1928 působil ve Státní regulační komisi, která řešila urbanistický rozvoj Velké Prahy, hlavního města nového státu.

Mezi jeho významné stavební realizace patří dům Pohřebního bratrstva u Starého židovského hřbitova v Praze, urbanisticky nejvýznamnější je přestavba Emauzského kláštera a řešení prostoru pod ním na Palackého náměstí a sousedním prostranství na Rašínově nábřeží. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Klubu Za starou Prahu.

Život

Narodil se v rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové. V početné rodině byl čtvrtým z osmi dětí. +more Jeho bratr Antonín Hübschmann (1884-1914) byl též architekt, padl za I. světové války na srbské frontě.

V roce 1899 odešel do Vídně studovat na Akademii výtvarných umění. Studia začal v ateliéru Viktora Luntze, následujícího roku přešel do ateliéru Otto Wagnera na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí. +more Během studií pracoval v ateliéru Bedřicha Ohmanna.

Dne 3. srpna 1903 se v Praze oženil s Marií Němcovou (* 1877), se kterou měl syny Bohumila (* 1905), Aleše (1907-1945, padl v Pražském povstání, má na zdi vily pamětní desku), Zdeňka (* 1909) a Miloše (* 1911).

Po návratu ze studií ve Vídni v roce 1904 nejprve pracoval v ateliéru stavitele Quida Bělského. V roce 1906 založil vlastní projekční ateliér.

Byl členem SVU Mánes v letech 1905-1908 a od roku 1920. Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje Sibeliova. +more Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.

Zemřel roku 1961 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

1901-1902 Škola pro neslyšící, Praha-Smíchov, Holečkova * 1903-1905 Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni, Praha-Nové Město, čp. 825 a 826, Václavské náměstí 25 a 27, spoluautoři: Bedřich Bendelmayer, Jan Letzel, Alois Dryák * 1904-1905 Vila Františka Metelky, Boženy Němcové 116/7, Plzeň-Severní Předměstí * 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. +more Wenzlova vila) * 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany * 1908 Výstavní pavilon potravin a další práce pro Jubilejní výstavu 1908 * 1908-1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18 * 1909-1911 Akciový parní mlýn v Holešovicích, Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14 * 1910-1911 Dům pohřebního bratrstva Chevra kadiša, Praha-Josefov, Široká 5-7 * 1910-1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19 * 1913, 1921 Strojírna Ing. Otakar Podhajský, Praha-Hostivař, čp. 233, 260, U Pekáren * 1918-1921, 1930 Pražské sklárny, Praha-Hostivař, čp. 225, 260, U Pekáren * 1918-1922 Hostivařské mlýny a pekárny, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4 * 1921-1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp. 20, Vratislavova 24 * 1923-1925 Elektrárna v Ervěnicích * 1923-1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy * 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova * 1925-1927 Nemocenská pojišťovna (později poliklinika a poté Česká správa sociálního zabezpečení), Praha, čp. 1235, Lannova, spoluautor: František Roith * 1926-1927 Továrna na dusíkatá hnojiva, Ostrava * 1926-1929 Vlastní rodinný dům, Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4 * 1928-1929 Přístavba bývalé Plodinové burzy, čp. 866, Praha, Senovážné náměstí * 1940 areál Masarykovy školy v Litoměřicích.

Význam díla

Václav Vilém Štech ocenil v nekrologu v Literárních novinách Hypšmanovy zásluhy o obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. +more jeho příspěvek k zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k vytvoření nových hodnot prostranství v blízkosti Palackého pomníku.

Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z roku 1946, kdy se vyslovil k vítěznému návrhu na dostavbu Staroměstské radnice. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.

Galerie

Soubor:Praha Siroka 5-7 4. JPG|Dům pohřebního bratrstva Chevra kadiša, Praha-Josefov, Široká 5-7 (1910-1911) Soubor:Praha Stare Mesto cp999. +morejpg|Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, čp. 949, Praha, Národní třída 19 (1910-1912) Soubor:Praha Holesovice parni mlyn 1. jpg|Akciový parní mlýn - administrativní budova, Praha, U Uranie 14 (1911) Soubor:Villa Huebschmann Prague 1. JPG|Vlastní vila, Praha-Střešovice, U Laboratoře 4 (1927) Soubor:Okresní_nemocenská_pojišťovna. jpg| Budova okresní nemocenské pojišťovny (čp. 1235), Praha 1, U Nemocenské pojišťovny 1 (1926 - 1927).

Odkazy

Reference

Literatura

Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha : České vysoké učení technické : Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, (2. vydání).

Externí odkazy

[url=https://www.archiweb.cz/bohumil-hypsman]Bohumil Hypšman[/url] na stránkách archiweb.cz

Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Členové SVU Mánes Kategorie:Narození 1878 Kategorie:Úmrtí 1961 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 3. +more listopadu Kategorie:Předsedové Klubu Za starou Prahu Kategorie:Členové Státní regulační komise Kategorie:Čeští urbanisté Kategorie:Pohřbení na Olšanech.