Velká Praha

Velká Praha je označení pro zásadní administrativní rozšíření Prahy po vzniku první republiky provedené v roce 1922.

Praha jako město administrativně vznikla až v roce 1784 sloučením čtyř historických měst (Starého města pražského, Malé Strany, Hradčan a Nového města pražského) do tzv. královského hlavního města Prahy. +more Během 19. století došlo k prudkému rozvoji osídlení na pražských předměstích a okolí, ale různé snahy o rozšíření Prahy vedly k připojení pouze několika čtvrtí v letech 1850-1901. Záměr sloučit celou aglomeraci do jednoho administrativního celku byla realizována k 1. lednu 1922 zákonem o vytvoření Velké Prahy a dalšími navazujícími zákony, č. 114 až 117, z 6. února 1920, a nazvána hlavní město Praha.

Snahy o vytvoření Velké Prahy

Rozšíření Prahy o předměstí (tehdy Karlín a Smíchov) bylo jako cíl stanoveno již v pražském obecním řádu z roku 1849. Obě obce však o připojení odmítly jednat. +more Vyšehrad požádal o připojení sám, avšak nejprve neúspěšně. V tomto období tak byl připojen pouze Josefov (1850).

Další kolo jednání o připojení vyvolaly Královské Vinohrady, Smíchov, Karlín, Žižkov a Holešovice-Bubny v osmdesátých letech, když potřebovaly zavést vodu a plyn. Problémem se však ukázalo odlišné daňové zatížení i obava ze ztráty rozhodovacího vlivu, takže Královské Vinohrady si postavily vlastní vodárnu a připojeny byly jen Vyšehrad (1883) a Holešovice-Bubny (1884).

Určitou představu, jak by mohla vypadat budoucí Velká Praha, přinesl zákon z roku 1886, kterým se pro Prahu a některé její předměstské obce stanovil zvláštní stavební řád, odlišný od stavebního řádu platného ve zbytku Čech. Do své působnosti zahrnul tedy nejen královské hlavní město Prahu, ale i města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov, a obce Košíře, Střešovice, Břevnov, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troja, Vršovice, Nusle, Michle a Podolí.

V dalších letech projevily zájem například Dejvice a Košíře, ale to by bez připojení bližších měst bylo nereálné. Roku 1897 Praha opět vyzvala k jednání Karlín, Žižkov, Královské Vinohrady a Smíchov. +more Ty utvořily koalici a požadovaly zachování autonomie v rámci Prahy, zachování výše činžovní a potravní daně a odmítly, aby k Praze byly připojovány obce, které s ní nesousedí. Praha na tyto požadavky nepřistoupila, takže byla připojena jen Libeň (1901). Mezitím, 31. 12. 1898, byly Nusle povýšeny na město.

Zákonem č. 48 z. +more z. ze dne 16. srpna 1899 bylo zřízeno zvláštní společenství obcí Prahy, Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova ke zřízení, vydržování a správě společné vodárny.

Začátkem 20. století opět vstoupily do jednání města Smíchov, Žižkov a Nusle. +more V letech 1907 a 1908 schválil pražský sbor obecních starších (rada města) připojení šesti obcí. Rozhodnutí však podléhalo schválení Zemským sněmem, a ten byl paralyzován spory mezi Čechy a Němci. V letech 1910-1914 připojení zablokovala okresní zastupitelstva. Válka jednání přerušila. Po vzniku Československa byla pod vlivem nové národnostní atmosféry z neúspěchu předválečných jednání viněna především Habsburská Vídeň.

V letech 1918-1919 již byla o vytvoření Velké Prahy obecná shoda. Návrh zákona byl předložen Národnímu shromáždění v listopadu 1918, po konci první světové války, rozpadu Rakouska-Uherska a založení centralistického Československa, jehož hlavním městem se Praha stala. +more Během projednávání návrhu zákona o Velké Praze se seznam obcí, jichž se měl týkat, přičiněním regulační kanceláře městského stavebního úřadu i zájmem dalších obcí značně rozšířil. Štěrboholy, Měcholupy a Stodůlky byly však tehdy odmítnuty.

Vznik Velké Prahy

Přibližný rozsah královského hlavního města Prahy k roku 1850 (černě) a Velké Prahy po roce 1922 (tmavě šedě) podle katastrálních území dnešního hlavního města Prahy (světle šedě) Hlavní město Praha (tzv. +more Velká Praha) vzniklo 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. n. a z. [url=http://www. integrace. biz/C1256D890033656E/citace/114_1920%20Sb. ]Zákon č. 114/1920 Sb. n. a z. [/url] , kterým se sousední obce a osady slučují s Prahou, ze dne 6. února 1920.

Zákon č. 115/1920 Sb. n. a z., o volbách do ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy

Zákon č. 116/1920 Sb. n. a z., o organisaci a působnosti ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy a místních výborů

Zákon č. 117/1920 Sb. +more n. a z. , kterým se mění a doplňují některá ustanovení (…) o zavedení a vybírání obecních platů a dávek v obci hlavního města Prahy a prováděcích nařízení vlády[url=http://www. integrace. biz/faksimile/faksimileold. nsf/Citace/457_1921%20Sb. OpenDocument&Str=1651]Sbírka zákonů a nařízení státu československého, částka 122/1921[/url]:.

Nařízení vlády č. 457/1921 Sb. n. a z., kterým se vydávají předpisy o zabezpečení jednotnosti politické správy v sjednocené obci pražské

Nařízení vlády č. 458/1921 Sb. n. a z., kterým upravují se hranice mezi sjednocenou obcí pražskou a obcemi (osadami) Háji-Milíčovem, Velkou Chuchlí a Modřany

Nařízení vlády č. 459/1921 Sb. +more n. a z. , kterým přidělují se obce samosprávných okresů král. vinohradského a žižkovského k sousedním okresům, určují se sídla okresních zastupitelstev pro obce okresů karlínského a smíchovského a mění se hranice soudních okresů připojením 37 obcí a osad. Připojeno bylo * 8 obcí karlínského okresu: Bohnice, Hloubětín, Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja, Vysočany (vládní nařízení 459/1921 Sb. n. a z. ) * 14 obcí smíchovského okresu: Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Liboc, Motol (pod názvem „Motoly“), Radlice, Sedlec, Smíchov, Střešovice, Veleslavín, Vokovice * 10 obcí král. vinohradského okresu: Braník, Hodkovičky, Hostivař (bez osad Milíčov a Háje), Krč, Michle, Nusle, Podolí, Vršovice, Královské Vinohrady, Záběhlice (vinohradský okres současně zanikl, obce Chodov, Šeberov a nová obec Háje byly převedeny do říčanského okresu, Kunratice do zbraslavského okresu) * 4 obce žižkovského okresu: Hrdlořezy, Malešice, Staré Strašnice, Žižkov (žižkovský okres současně zanikl, obec Štěrboholy byla převedena do říčanského okresu) * 2 části obcí zbraslavského okresu: osada Malá Chuchle (z obce Velká Chuchle), část Modřan zvaná Zátiší (zároveň připojena k Hodkovičkám).

Po svém založení měla 676 000 obyvatel na rozloze 17 164 ha (171,64 km²).

Zákony č. 115-117/1920 Sb. +more n. a z. upravily záležitosti samosprávy Velké Prahy. Město spravovalo ústřední zastupitelstvo a městská rada, dosavadní obecní a osadní zastupitelstva byla přejmenována na místní výbory, obecní rady na místní rady a obecní starostové na místní starosty. Vládní zařízení 457-459/1921 Sb. n. a z. upravila státní správu Prahy (zřízení Magistrátu), upřesnila hranice obcí vznikem Velké Prahy rozdělených (Modřany, Velká Chuchle a Hostivař), ustavila samostatnou obec Háje a dořešila zařazení zbývajících (k Praze nepřipojených) obcí dotčených okresů.

Vládní nařízení 7/1923 Sb. s účinností ode dne vyhlášení (+more_leden'>17. ledna 1923) rozdělilo Prahu do 13 obvodů označených římskými čísly I-XIX. Praha I-VII tvořily dohromady jeden obvod, přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení. Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody spravovaly obvodní rady. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání.

K dosavadním čtvrtím a obvodům Královského hlavního města Prahy: * Praha I - Staré Město * Praha II - Nové Město * Praha III - Malá Strana * Praha IV - Hradčany * Praha V - Josefov * Praha VI - Vyšehrad * Praha VII - Holešovice, Bubny * Praha VIII - Libeň přibylo roku 1922 dalších 37 měst a obcí, následujícího roku rozdělených do obvodů takto: * další obce do Prahy VIII - Bohnice, Kobylisy, Střížkov, Troja * Praha IX - Prosek, Hloubětín, Vysočany * Praha X - Karlín * Praha XI - Hrdlořezy, Malešice, Žižkov * Praha XII - Královské Vinohrady * Praha XIII - Vršovice * Praha XIV - Michle, Nusle, Krč * Praha XV - Braník, Hodkovičky, Podolí * Praha XVI - Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice, Smíchov * Praha XVII - Košíře, Motol, Jinonice * Praha XVIII - Břevnov, Střešovice, Dolní Liboc * Praha XIX - Bubeneč, Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice.

Další vývoj

Vládní nařízení č. 45/1945 Sb. +more ze 7. srpna 1945 zavedlo místo obvodních rad místní národní výbory, místo městské rady Ústřední národní výbor.

Od roku 1947 byl vládním nařízením č. 187[url=http://aplikace. +moremvcr. cz/archiv2008/sbirka/1947/sb88-47. pdf]Nařízení č. 187/1947 Sb. [/url], o územním rozdělení hlavního města Prahy.

Nařízení č. 188/1947 Sb. +more, o zřízení obvodní rady pro Prahu XX-Strašnice z 21. října 1946 z dosavadního obvodu Praha XIII oddělen nový obvod Praha XX, do nějž připadly Staré Strašnice, Hostivař a Zahradní Město (část Záběhlic). Místní národní výbory se krátce navrátily k označení obvodní rada.

Od roku 1949 bylo území Prahy rozděleno podle vládního nařízení č. 79/1949 Sb. +more na 16 obvodů, jejichž hranice se již vzdálily od hranic dosavadních čtvrtí (katastrálních území) a v jejichž čele stanuly obvodní národní výbory.

V roce 1960 bylo v rámci změny krajů a okresů na území celé republiky zavedeno v Praze 10 obvodů, které byly územními, správními i samosprávnými jednotkami. Hlavní město Praha získalo status kraje, obvody status okresů. +more Zároveň byly připojeny obce Čimice (do Prahy 8) a Ruzyně (do Prahy 6).

Obce připojené k Praze v letech 1968, 1970 a 1974 byly sice začleněny do přilehlých obvodů, avšak zároveň si ponechaly vlastní místní národní výbory. V letech 1998-2002 byl systém samosprávy postupně transformován tak, že vzniklo 57 samosprávných městských částí a 22 správních obvodů. +more Původních 10 obvodů platí již jen jako soudní obvody a pro některé vedlejší účely, například označování budov nebo organizace pošt, technicko-správních organizací a podobně.

Odkazy

Reference

Literatura

Kolektiv autorů, Dějiny Prahy II., nakl. Paseka 1998,

Související články

Dějiny Prahy * Růst města Prahy * Velké Brno * Velká Olomouc * Velká Ostrava * Velký Londýn * Velká Vídeň * Velký Berlín

Externí odkazy

[url=http://towns.hiu.cas.cz/p_zoom.php?map=MSHU-MAP-B-816]Plán Velké Prahy z roku 1938[/url] * [url=http://towns.hiu.cas.cz/p_zoom.php?map=AMP-OPP-1938]Další plán Velké Prahy z roku 1938[/url]

Kategorie:Dějiny Prahy 20. století Kategorie:Vzniklo 1922