Břevnov

Historie

Břevnov je prvně zmiňován již v 10. +more století. Nejvýznamnější historickou budovou a centrem vzdělanosti je Břevnovský klášter. Dne 27. dubna 1907 pak byl Františkem Josefem I. povýšen na město, podle legendy omylem. Samostatným městem zůstal do konce roku 1921, poté se stal součástí Velké Prahy. Spolu s Libocí a Střešovicemi tvořil tehdejší Prahu XVIII.

Břevnovský klášter

Během druhé poloviny 20. století utrpěl Břevnov několik urbanistických a architektonických šoků. +more Jedním z nich byla výstavba ulice Pionýrů (dnes Patočkovy) v padesátých letech, která jednak rozdělila Břevnov na dvě prakticky oddělené části a jednak došlo díky výstavbě této dopravní tepny ke zbourání vnější obvodové zdi kláštera a několika dalších staveb v areálu kláštera. Takto zmizela původní vstupní brána do areálu, pivovar, ovčín a rovněž byl výrazně zmenšen Pivovarský rybník. Patočkova ulice je dnes jednou z hlavních příjezdových cest do Prahy a v tomto směru zcela nahradila původní historickou trasu, která zhruba kopíruje Bělohorskou ulici.

V sedmdesátých letech 20. století došlo k výstavbě obytného panelového sídliště v těsné blízkosti kláštera, na místě původní obce Břevnov. +more Z původní zástavby zbylo jen několik domů v blízkosti areálu kláštera a kaplička na místě někdejší návsi. Protože na výstavbě sídliště se podíleli vězňové a mnohé z nově postavených bytů byly určeny pro rodiny pracovníků ministerstva vnitra, bylo často hanlivě přezdíváno jako sídliště Obušek, častěji Na pendreku.

Obyvatelstvo

Doprava

Na území Břevnova se nachází stanice metra A Petřiny. Dalšími stanicemi metra, které mají význam pro obsluhu Břevnova, jsou Hradčanská, Malostranská a Dejvická na lince A.

V Břevnově jezdí tramvajové linky 1, 2, 22, 23, 25, 96 a 97. Hlavní trasy tramvají vedou ulicemi Na Petřinách (konečná zastávka Sídliště Petřiny, linky 1, 2 a 96) a Bělohorská (konečné zastávky Královka, Vypich, Bílá Hora, linky 22, 23, 25 a 97). +more Hlavními ulicemi jsou Patočkova, Bělohorská a Na Petřinách.

Pamětihodnosti

Výklenková kaple v ulici Gymnastická, v pozadí hotel Pyramida

V severozápadním výběžku Břevnova se nachází budova Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR postavená v letech 1960-1964 podle projektu Karla Pragera. Legendou tohoto ústavu se stal jeho bývalý ředitel Otto Wichterle, jemuž je věnován pomník před budovou.

Za povšimnutí stojí větší množství bývalých hospodářských usedlostí, z nichž už dnes žádná neslouží svému původnímu účelu nebo se z nich dochovalo pouze torzo. Mezi nejznámější patří Ladronka. +more Dnes je tento nově rekonstruovaný objekt částečně přístupný veřejnosti. Dalšími jsou například Kajetánka, Šleiferka, Spiritka, Petynka, Hybšmanka, Kneislovka, Tejnka nebo Liborka.

Díky historickým souvislostem vešel ve známost hostinec U Kaštanu, kde byla roku 1878 založena Českoslovanská sociálně demokratická strana. Dnes je díky rozšířené Bělohorské třídě budova hostince asi o třetinu zmenšena a kromě pohostinství je v ní kulturní centrum Kaštan provozované Unijazzem.

Osobitou stavbou je Hotel Pyramida na Dlabačově, původně Dům rekreace ROH, postavený v letech 1980-1985 podle projektu Nedy a Miloslava Cajthamlových.

Z ptačí perspektivy a na mapách jsou jistě nepřehlédnutelné Strahovské stadiony, za zmínku stojí Stadion Evžena Rošického a zejména Velký strahovský stadion. V blízkosti Břevnovského kláštera se nachází plochodrážní stadion Markéta, na kterém se pořádají i mezinárodní motocyklové závody. +more Mezi největší komplexy na katastrálním území Břevnova patří Ústřední vojenská nemocnice, známá také jako Střešovická nemocnice. Její stavba byla započata v roce 1936 a probíhala s přestávkami prakticky během celého 20. století. Atmosféru Břevnova minulých století si z velké části uchoval Břevnovský hřbitov v sousedství kláštera. Pohřbeni jsou zde mimo jiné Karel Kryl, Jan Patočka a Jan Anastáz Opasek.

Územím Břevnova prochází směrem od východu na západ poutní cesta z pražské Lorety do kláštera v Hájku. Cesta byla lemována dvaceti kapličkami z let 1720-1726. +more Dodnes se dochovalo dvanáct z těchto kaplí, pět z nich stojí na území Břevnova. V posledních dvou dekádách jsou dochované kaple postupně opravovány.

V roce 2004 byla u autobusové zastávky Břevnovská postavena kovová lávka pro pěší přes Patočkovu ulici podle návrhu architekta Marka Housky.

Zaniklé stavby

Vila Na Petřinách 7 - takzvaná režná vila rodiny Frölichových z roku 1939. Pozdně funkcionalistická vila od ruského emigranta architekta Pavla Simonova byla zbořena roku 2018.

Osobnosti

Lubomír Brabec, (* 1953) kytarový virtuóz * Jaroslav Seifert, (1901-1986), básník a spisovatel, U Ladronky * Jan Anastáz Opasek, (1913-1999), arciopat břevnovského kláštera * Jan Patočka, (1907-1977), filosof * Otto Rothmayer, (1892-1966), architekt, žák Josipa Plečnika * Pavel Bobek, (1937-2013), zpěvák * Alexandr Sommer Batěk, (1874-1944, profesor chemie a lidový učitel), a jeho otec Emanuel Batěk (autor knihy Břevnov pod Hvězdou) * Milan Hlavsa, (1951-2001), český hudebník, zakladatel skupiny The Plastic People of the Universe *Jan Sokol, (* 1936-2021), filosof a politik *Prokop Siostrzonek, (* 1957), arciopat břevnovského kláštera

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam uměleckých realizací z let 1948-1989 v Břevnově

Externí odkazy

Kategorie:Praha 6 Kategorie:Města začleněná do Prahy Kategorie:Katastrální území v Praze