Milan Hlavsa

Technology

12 hours ago

Author

Pamětní deska u vchodu do domu v Ječné ulici v Praze, kde Hlavsa bydlel, a kde se scházely nejvýznamnější osobnosti české undergroundové kultury. Po vhození desetikoruny začne z pamětní desky znít Hlavsův hit „Muchomůrky bílé“. Deska byla v roce 2011 ukradena. Milan „Mejla“ Hlavsa (6. března 1951 Praha - 5. ledna 2001 Praha) byl český hudebník - baskytarista a zpěvák, spoluzakladatel skupiny The Plastic People of the Universe. Hrál i s dalšími skupinami, např. DG 307, Půlnoc, Garáž, Fiction.

Biografie

Milan Hlavsa vyrůstal na pražském Břevnově. V mládí založil se svými kamarády několik nevýznamných kapel, které neměly dlouhého trvání. +more Na baskytaru začal hrát při založení své první kapely, a to proto, že byl z kytaristů nejhorší. V 60. letech byl Hlavsa krátce hospitalizován v psychiatrické léčebně, poté, co se demonstrativně podřezal; tato příhoda mu později umožnila vyhnout se základní vojenské službě.

Koncem 60. let se seznámil s psychedelickým rockem, především s hudbou skupiny Velvet Underground. +more Poté, co se v roce 1968 rozpadla jedna z jeho kapel, rozhodl se spolu se svým bývalým spolužákem, kytaristou Jiřím Števichem, založit novou skupinu, která by hrála psychedelický rock s ohni na jevišti. Skupinu nakonec založili v září 1968. Členy byli též zpěvák a klarinetista Michal Jernek a bubeník Josef Brabec. Skupina dostala název The Plastic People of the Universe, a Hlavsa v ní působil jako skladatel hudby, zpěvák a baskytarista. Skupina hrála ze začátku písně zahraničních kapel (Velvet Underground, The Fugs, Rolling Stones, The Doors aj. ), později začala hrát i vlastní tvorbu. K naprosté většině písní napsal hudbu Hlavsa, texty pocházely nejčastěji z pera básníka a filozofa Egona Bondyho, který pocházel z beatnické generace a je jedním z nejznámějších československých tvůrců tohoto hnutí. Později se jako textaři prosadili také Vratislav Brabenec a Ivan Martin Jirous. Kapela se v 70. letech odmítla podrobit požadavkům představitelů moci na úpravu repertoáru a zkrácení vlasů, čímž se čím dál více dostávala s vládnoucím režimem do konfliktu.

V roce 1973 založil spolu s básníkem a prozaikem Pavlem Zajíčkem experimentální hudební skupinu DG 307. Po několika letech ji ale opustil, aby se mohl koncentrovat pouze na Plastic People. +more Skupina pokračovala v existenci i bez Hlavsy.

V roce 1973 byl Hlavsa podmíněně odsouzen za napadení opilce, který obtěžoval jeho tehdejší přítelkyni. V roce 1975 se Hlavsa oženil s Janou Němcovou, dcerou filosofa Jiřího Němce, narodil se jim syn Štěpán a dcera Magdalena.

V sedmdesátých letech byl celý undergroundový svět tehdejším režimem perzekvován, což vyvrcholilo v roce 1976 tzv. Procesem s českým undergroundem, při němž bylo několik hudebníků odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody. +more Hlavsa byl šest měsíců ve vazbě, odsouzen však nebyl. Poté byl opakovaně terčem policejního šikanování. Podepsal Chartu 77, ale jeho podpis nebyl přijat, neboť byl v době podpisu trestně stíhán. Od roku 1975 byl sledován Státní bezpečností (StB), v roce 1987 byl registrován jako agent Státní bezpečnosti, krycí jméno „Kytarista“.

V roce 1988 se vinou vnitřních sporů Plastic People rozešli. Poté hrál v kapelách Garáž a +more'>Echt. . Založil také hudební skupinu Půlnoc (kam přešlo jádro původních Plastiků) a po jejím rozpadu Fiction. Po listopadu 1989, kdy se z exilu vrátil Pavel Zajíček, se Hlavsa vrátil k DG 307 a od roku 1997 i k PPU. Při příležitosti setkání dvou prezidentů v americkém Bílém domě - Václava Havla a Billa Clintona - si zahrál společně s Lou Reedem. S Janem Vozárym se věnoval i úpravám klasických hitů PPU (1997, Magická noc). V roce 1999 vydal své sólové album Šílenství.

Věnoval se i filmové tvorbě, zahrál si ve filmu Kanárek (1999), k němuž složil a nahrál hudbu, a ve filmu Válka barev. Na začátku roku 2000 se pustil spolu s PPU do přípravy nového alba. +more V dubnu mu však lékaři našli zhoubný nádor na plicích. Činnost kapely byla tedy přerušena a podstoupil operaci. Na podzim se však jeho stav zhoršil a 5. ledna 2001 Milan Mejla Hlavsa zemřel.

Poslední rozloučení s Hlavsou se konalo 11. +more ledna v kostele Svatého Jakuba staršího na Zbraslavi a zúčastnily se ho stovky lidí z řad široké veřejnosti, uměleckého i politického světa. Na pohřbu promluvil Ivan Martin Jirous. 28. února měl v Divadle Archa premiéru film The Plastic People Of The Universe.

6. +more a 7. března zahráli Plastic People poprvé bez Hlavsy - na koncertu Když je dnes člověku 50, uspořádaném k uctění Hlavsovy památky u příležitosti Hlavsových narozenin. Poté bylo vydáno 2CD Milan Hlavsa - Než je dnes člověku 50 - Poslední dekáda, obsahující z poloviny výběr Hlavsových nahrávek z let 1988-1998; druhý disk je záznamem koncertu z 6. března (kromě PPU ještě Garage, Velvet Underground Revival, DG 307). Plastic People, Garáž i DG 307 koncertují i po Hlavsově smrti.

Diskografie

The Plastic People of the Universe

Muž bez uší (1969-72) * Do lesíčka na čekanou (1973) * Vožralej jak slíva (1973-1975) * Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned (1974-1975) * Ach to státu hanobení (1976-1977) * Pašijové hry velikonoční (1978) * Jak bude po smrti (1979) * Co znamená vésti koně (1981) * Kolejnice duní (1977-1982) * Hovězí porážka (1983-1984) * Půlnoční myš (1985-1986) * Bez ohňů je underground (1992) * Koncert (1997) * For Kosovo (1999) * Líně s tebou spím (2001) * Do lesíčka na čekanou, koncert z roku 1973 (2 CD, 2006)

DG 307

1973-75 (1991) * Uměle ochuceno (1992) * Historie hysterie 1973-1975 (2 CD, 2004) * V katedrálách ticha, koncert z roku 1994 (CD, 2011)

Garáž

No. 1 (1981) * Demo (1987) * Praha (1991) * No parking! (1994)

Půlnoc

Půlnoc (1990) * City of hysteria (1991)

Fiction

s Jitkou Charvátovou, Dušanem a Janem Vozáryovými a Jiřím Březinou * Fiction (1994) * Básníci ticha - maxisingl (1994) * Neverending Party - A Tribute to Velvet Underground (1995) * Noc a den (1996) * Básníci ticha (2005) remastered