Bratrská borovice

Bratrská borovice ve Lhotce u Rychnova nad Kněžnou, byla zasazena na památku Synodu Jednoty bratrské. Do současnosti se dochovalo pouze torzo, protože borovice zanikla počátkem 70. let 20. století. V první polovině 20. století se u borovice scházeli Čeští bratři z Rychnova nad Kněžnou, z Potštejna, Litic a okolí, místo bylo rovněž hojně navštěvováno potomky exulantů z Německa.

Základní údaje

název: Bratrská borovice, památná borovice pod Jedlinou, Jedlinská borovice * výška: 21 m (1940) * obvod: 365 cm (1940), přes 400 cm (1939) * šířka koruny: 20 m (1939) * věk: 250-300 let (1940), 300-400 let (1939) * sanace: zaplombované otvory Strom roste v lese Habřina asi 200 kroků od okresní silnice.

Stav stromu a údržba

Původně (do 80. let +more_století'>19. století) v těchto místech rostly převážně listnáče - duby a habry - proto nese lesík jméno Habřina. V první polovině 20. století rostla borovice solitérně na svažitém palouku obklopeném lesem.

Dříve (snad koncem první čtvrtiny 20. století) byl na kmeni umístěný obrázek. +more V meziválečném období patřilo území i s borovicí lesnímu radovi Františku Jelínkovi, řediteli velkostatku v Rychnově nad Kněžnou. Ten se postaral i o zaplombování otvorů do dutiny. Borovice byla již tehdy chráněná Památkovým úřadem v Praze. Strom obepínala jakási čtyřhranná uzamčená zahrádka (ta je patrná i na starších pohlednicích). Ve vzdálenosti 4, 6 a 7 metrů od kmene byly vysázené douglasky.

V roce 1940 byly čtyři spodní větve zcela suché, v dutině hnízdily sovy a již deset let byl pozorován méně příznivý zdravotní stav stromu. Definitivní zánik způsobila bouře +more_červen'>8. června 1971, která stromu rozlomila korunu.

Po zániku byl kmen zakonzervován tehdejšími pracovníky státní ochrany přírody v Rychnově, okolí upraveno a k torzu postavena zídka. Nedaleko byla vysazena i mladá borovička.

Bratrská borovice historický snímek - Jan Vilím

Historie a pověsti

V místě borovice se za krále Jiřího z Poděbrad houfně usazovali Čeští bratři. Roku 1467 se zde konal synod Jednoty bratrské a bratrský duchovní Matěj z Kunvaldu na něm byl zvolen prvním biskupem Jednoty. +more Rovněž zde byli vybráni tři duchovní správcové. U Českých bratří se tu zastavil i Jan Ámos Komenský, když opouštěl vlast. V době pobělohorské vykázal Bratry do Německa Nizozemec Kašpar Hugo z Grambů, majitel kosteleckého panství, území bylo připojeno k panství rychnovskému, vesnice pobořena a jako jediná stavba zůstala pozdější hájovna, původně obydlí panského zahradníka zvané nezvykle Palma od palem v zahradě, případně prostě Palma.

Podle pověsti byla borovice vysazena v místě statku bratra Duchka, u něhož se konal synod. Semeno prý pocházelo z Palestiny. +more Některé pověsti říkají, že borovici vysadili na památku prohlášení Jednoty bratrské za církev, ale že samotné prohlášení se konalo v chalupě za lesem.

Alois Jirásek uvádí další pověsti: Podle jedné se pod borovicí sejdou a pohněvají všichni panovníci světa a započne světová válka, ze které zbude jen hrstka lidí, která by se pod plachtu vozu vešla. Ti odslouží mši na pařezu u rybníčka, pak se vrátí k borovici, kde se usadí a započnou šťastný život. +more Jiná verze pověsti situuje sešlost králů pod borovicí na poslední den světa, králové zde poobědvají, Česká země bude roznesena kopyty hřebců a ženy zabijí tureckého císaře přeslicemi.

Obraz v kultuře a umění

Velmi zdařilý lept borovice pochází od umělce Jana Šplíchala z Dolní Sloupnice. +more_březen'>30. března 1891 ji zachytil na kresbě Theophilus Reichel, otec kazatele Karla Reichla z Potštejna, který o stromu psal roku 1939 v Jednotě bratrské. Rozsáhlou stať pro knihu Pověsti Rychnovska připravil řídící učitel Karel Popelka. Mnohé pověsti v díle Husitský král rozepsal Alois Jirásek. Báseň o památné borovici složil doktor Josef Kalis z Rychnova nad Kněžnou, který ji téměř denně chodil obdivovat:.

Černobílá fotografie borovice se rovněž dostala na řadu pohlednic, její kresba zdobí titulní stranu knihy Staré a památné stromy na Rychnovsku od Františka Hrobaře. S Janem Ámosem Komenským kázajícím lidu ji vymaloval Vlastimil Beneš. +more Na vlastní kresbě ji zachytil i akademický malíř Jaroslav Turek.

Další zajímavosti

S místem a borovicí byla spjata zmíněná hájovna zvaná Palma a louka Felčárka s tůňkou zvanou Jezírko. Ta byla unikátní porostem řezanu aloesovitého (Stratiotes aloides) nesprávně označovaného jako leknín, který sem byl přenesen z jižní Moravy (už roku 1940 však byl vyhynulý). +more Jezírko chránil výnos ministerstva školství a národní osvěty v Praze ze dne 31. prosince 1933 číslo 143. 547-V o ochraně přírodních památek. Podle pověsti skončil v jezírku kalich, který doň vhodili Bratři, aby předešli jeho potupě, když je při bohoslužbě překvapili vojáci.

Borovici byl věnován prostor v pořadu České televize Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 4: Stromy žijí s lidmi. +more Ve stejnojmenné knize vydané k pořadu však chybí.

Památné a významné stromy v okolí

Borovice Erbenka

Odkazy

Související články

Jednota bratrská * Alois Jirásek * Borovice lesní

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Zaniklé borovice v Česku Kategorie:Památné borovice v Královéhradeckém kraji Kategorie:Památné borovice lesní v Česku Kategorie:Památné stromy v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Památné stromy v Orlické tabuli Kategorie:Památné stromy husitské Kategorie:Jednota bratrská Kategorie:Paměť stromů Kategorie:Synkov-Slemeno Kategorie:Zaniklo 1971