Broumovská vrchovina

Broumovská vrchovina je geomorfologický celek nacházející se v severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 535 km². Jedná se o velmi členitou vrchovinu se střední nadmořskou výškou 527 m. Nejvyšším vrcholem na území Česka je Královecký Špičák (880,6 m), těsně následovaný Ruprechtickým Špičákem (880,2 m). Další nejvyšší a nejprominentnější hory a kopce se nacházejí v seznamu vrcholů v Broumovské vrchovině.

Geologie

Broumovská vrchovina je součástí Vnitrosudetské pánve. Její česká část je tvořena sedimenty a vulkanity stáří svrchního karbonu a permu a dále kontinentálními uloženinami spodního triasu a mořskými uloženinami svrchní křídy.

Členění

Horopisně je rozčleněna na několik menších celků:

* Meziměstská vrchovina - severovýchodní část Broumovské vrchoviny. Její nejvyšší partie se jmenují Javoří hory ( nebo též ). +more Nejvyšším vrcholem na české straně je Ruprechtický Špičák (880 m), na polské Waligóra (934 m). Jižně od Javořích hor leží Broumovská kotlina s řekou Stěnavou . Její hladina u státní hranice je s nadmořskou výškou 350 m nejnižším bodem české části kotliny. Na polské straně se pak po pravém břehu řeky zvedají Wzgórza Ścinawskie. * Polická vrchovina - střední a jihovýchodní část Broumovské vrchoviny. Dělí se dále na Polickou stupňovinu s její nejvýznamnější částí Broumovskými stěnami a Polickou pánev vyplněnou tabulovými plošinami se známými skalními městy Ostaš a Hvězdy. Polická pánev je též významnou zásobárnou pitné vody akumulované v druhohorních pískovcích. Na Polickou stupňovinu navazují Stolové hory (Góry Stołowe), jejichž převážná část se nachází v Polsku a lze je považovat za samostatný geomorfologický celek. * Žacléřská vrchovina - nejzápadnější část Broumovské vrchoviny. Je tvořena převážně prvohorními sedimenty. Patří k ní Brama Lubawska (Lubawská brána), kotlina, která odděluje Broumovskou vrchovinu od Krkonoš. Táhne se Polskem k jihozápadu, na české straně končí Královeckým průsmykem u Žacléře a přechází v Bernartickou vrchovinu. Východně od Bramy Lubawskiej a paralelně s ní leží Vraní hory, které se v Polsku jmenují Góry Krucze. Na ně potom na jihozápadě navazují Jestřebí hory, na jihovýchodě Radvanická vrchovina.

Geomorfologické členění Broumovské vrchoviny

:Meziměstská vrchovina ::Javoří hory (Góry Suche) ::Broumovská kotlina

:Polická vrchovina ::Polická stupňovina :::Adršpašsko-teplické skály :::Mirošovské stěny (Mieroszowskie Ściany) :::Broumovské stěny ::Polická pánev

:Žacléřská vrchovina ::Vraní hory (Góry Krucze) ::Bernartická vrchovina a Brama Lubawska ::Radvanická vrchovina ::Jestřebí hory

Příroda

K nejznámějším přírodním krásám Broumovské vrchoviny patří známá pískovcová skalní města tvořená kvádrovými pískovci středního a svrchního turonu a coniaku s velmi členitým povrchem. Nejznámější skalní města se nacházejí v NPR Adršpašskoteplické skály a NPR Broumovské stěny. +more Lesy pokrývají asi 35 % území, ve svých horních částech jsou postiženy imisemi z elektráren. Téměř celá Broumovská vrchovina s výjimkou větší části Radvanické vrchoviny je součástí CHKO Broumovsko.

Související články

Broumovsko * Adršpašsko-teplické skály * Broumovské stěny * Přírodní rezervace Ostaš * Javoří hory * Bor

Externí odkazy

Kategorie:Vrchoviny v Polsku Kategorie:Geografie Dolnoslezského vojvodství Kategorie:Vrchoviny v Česku Kategorie:Geografie Královéhradeckého kraje Kategorie:Geografie okresu Náchod Kategorie:Geografie okresu Trutnov Kategorie:Geomorfologické celky v Česku Kategorie:Orlická oblast