Bruno Köhler

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Bruno Köhler byl německý a český osvětový pracovník, folklorista a lingvista. Narodil se 13. prosince 1875 v Konice a zemřel 9. února 1935 v Brně. Přispíval k rozvoji českého folklóru a etnografie a podílel se na přípravě prvního československého atlasu lidové kultury. Také se zabýval výzkumem lidového písemnictví a zároveň sám tvořil lidové písně. Köhler působil jako učitel, redaktor a kulturní organizátor. Vydával časopis "Naše řeč" a založil Pracovní unii pro pěstování cj. Mnoho let pracoval v různých muzeích v Čechách a Moravě, kde sbíral lidovou slovesnost, předměty lidového umění a kroje. Díky jeho práci se řada lidových tradic a zvyků zachovala a je dodnes studována. Bruno Köhler je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých folkloristů 20. století.

Bruno Köhler (16. července 1900 Nové Město pod Smrkem - 21. března 1989 Praha) byl československý politik česko-německého původu a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa. Jeho jméno je úzce spjato s obdobím totalitní vlády KSČ v padesátých letech dvacátého století.

Biografie

Od mládí se angažoval v komunistické straně. Vedl její mládežnickou organizaci Komsomol. +more Absolvoval Mezinárodní leninskou školu v Moskvě. Od roku 1929 patřil mezi přední funkcionáře nového vedení KSČ, které do funkce vynesl vzestup Klementa Gottwalda. Měl napojení na komunistické špičky v Sovětském svazu a zasahoval do četných sporů o výklad stranické linie, které často končily vylučováním a likvidací stranických frakcí.

V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Poslanecké křeslo ztratil k +more_říjen'>30. říjnu 1938 v souvislosti se změnami hranic pomnichovského Československa. Profesí byl redaktorem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Radčicích.

Během války byl v exilu, nejprve v Paříži, pak v Sovětském svazu. Od roku 1943 zasedal v moskevském Zahraničním byru KSČ.

V roce 1945 se po návratu z Moskvy stal vedoucím pracovníkem sekretariátu Ústředního výboru KSČ. Pracovníkem aparátu Ústředního výboru Komunistické strany Československa se stal v roce 1947. +more Od ledna do září 1951 a znovu od ledna 1953 do června 1954 byl členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ. Celostátní konference KSČ 18. prosince 1952 ho zvolila za člena ÚV KSČ a do této funkce ho opětovně zvolil X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ a XII. sjezd KSČ. Od června 1954 až do dubna 1963 zastával post člena sekretariátu ÚV KSČ a od ledna 1953 do dubna 1963 i tajemníka ÚV KSČ. V období červen 1961 - prosinec 1962 byl kandidátem politbyra ÚV KSČ. V roce 1955 mu byl udělen Řád Klementa Gottwalda. Vrcholem jeho kariéry byl konec čtyřicátých a první polovina padesátých let, kdy se stal nejprve jedním z organizátorů teroru a čistek v rámci celé společnosti, později také likvidátorem spolupracovníků z vlastních řad (Rudolfa Slánského, Vladimíra Clementise nebo Otta Šlinga). V roce 1950 zasedal v komisi, která měla vypracovat odpověď Vlado Clementisovi a předložit ji ke schválení Gottwaldovi. Clementis tehdy čelil kritice a následně byl souzen a popraven po zmanipulovaném procesu.

V poválečném období se Köhler vrátil i do nejvyššího zákonodárného sboru. V letech 1960-1964 zasedal v Národním shromáždění Československé socialistické republiky.

Během společenského uvolňování a revize politických procesů v 60. letech 20. +more století byl postupně odstaven od moci. Když v roce 1963 vypracovala Kolderova komise zprávu o nezákonných soudních a politických postupech v 50. letech, patřil mezi skupinu konzervativních komunistických funkcionářů, která byla následně odstraněna z vrcholných funkcí. Nejprve v roce 1963 zbaven funkce tajemníka Ústředního výboru KSČ, později v roce 1966 zbaven i členství v Ústředním výboru KSČ.

Jeho manželkou byla v letech 1932 až 1955 Ludmila Köhlerová, po jistou dobu působící jako sekretářka prezidenta Gottwalda. Podruhé se oženil s Annou Baranovou, funkcionářkou KSČ.