Budíškovice

Poloha

Obec leží na mírně zvlněném dně výběžku Jemnické kotliny, před úpatím jihozápadního svahu Slatinských kopců. Krajinnou dominantou je vrch Bába 665 m n. +more m. , nejvyšší vrch jižní části Brtnické vrchoviny a sedlem oddělená, nižší Zelená hora 619 m n.  m. K jihu navazuje ještě Zadní hora 609 m n.  m. Zalesněná Bába se vyznačuje širší vrcholovou plochou a strmě spadajícími svahy, přičemž západní svahy k údolí Vápovky jsou strmější. Severně od obce se před úpatím Slatinských kopců zvedá izolovaný vršek Petrovec 585 m n.  m. , známý jako vyhlídkový bod. (M. Hrádek).

Historický vývoj

V historických pramenech se k roku 1353 uvádí Ctibor z Budíškovic, roku 1356 je zde uváděn Bernard z Budíškovic. V 15. +more století drželi ves páni z Hradce jako zeměpanské léno. Teprve král Vladislav II. osvobodil Budíškovice a Novou Ves z manství roku 1492 Jindřichovi z Hradce, který roku 1496 zapsal obojí statek Janovi ze Zahrádek, který je zde uváděn k roku 1508. Rod Zahrádeckých ze Zahrádek a na Hobzí držel Budíškovice v 16. století. Václav ze Zahrádek nechal také postavit po roce 1570 v Budíškovicích jako nové středisko panství renesanční zámek. Roku 1585 zapsal do desek zemských Arnošt Zahrádecký ze Zahrádek a na Krhově své manželce Alžbětě Višňovské z Petrovce a na Budíškovicích své zboží zámek Červený Hrádek se dvorem, ves Hrádek, ves Jersice, půl vsi Vnorovic, pustou ves Osetkovice, pustou ves Zahrádky a pustou ves Dvořiště se vším příslušenstvím. Václav Zahrádecký ze Zahrádek a Hrádku na Budíškovicích byl nejvyšším hofrychtéřem a významným členem moravské stavovské obce, kdy se účastnil různých jednání zemských stavů, např. s Rudolfem II. Po Václavově smrti v roce 1610 dědila ves dcera Krescencie, provdaná za Kryštofa z Říčan, kterému přinesla věnem nejprve roku 1601 Červený Hrádek a roku 1611 Budíškovice.

V roce 1662 koupil Budíškovice Maxmilián Leopold svobodný pán Cantelrno, jemuž se podařilo zaokrouhlit panství přikoupením statku Horní Slatina. Tento majitel přestavěl koncem 17. +more století v budíškovický zámek do barokní podoby. Pozdější majitelka statku Marie Ludovice svobodná paní z Cantelma však statek zadlužila. Byla zde nejprve nařízena administrace panství zemským tribunálem a poté prodej v dražbě. Roku 1745 byly Budíškovice ve veřejné dražbě prodány spolu s Červeným Hrádkem a Horní Slatinou hraběti Felixi Sobkovi z Kornic. Sobek roku 1760 prodal Budíškovice polnímu maršálkovi hraběti Františku Václavu Wallisovi, majiteli Moravských Budějovic. Wallisové používali Budíškovice jako své letní sídlo, které bylo rozšířeno roku 1789 přikoupením statků Budeč a Horní Slatina. Koncem 19. století provedli Wallisové v Budíškovicích v zámku některé úpravy, z nichž nejvýznamnějším bylo zřízení osmiúhlého schodišťového přístavku na nádvoří. V rodě Wallisů zůstaly Budíškovice jako panství do roku 1849, potom už jen jako velkostatek do roku 1945, kdy byl majitelce Anně Marii Schaffgotschové zkonfiskován.

Před třicetiletou válkou bylo v Budíškovicích 34 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 28 a 6 zpustlo.  Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Budíškovicích 481 obyvatel, z toho 244 mužů a 237 žen v 67 domech a 118 domácnostech. +more Desátky se odváděly panství Budíškovice. Na týdenní sobotní trhy se z Budíškovic jezdilo do Dačic. V roce 1850 měla 511 obyvatel. Do roku 1849 byly Budíškovice sídlem stejnojmenného panství ve Znojemském kraji.

Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a od roku 1949 v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy byly Budíškovice po územní reorganizaci s moravským Dačickem začleněny pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. +more V roce 1976 byla v rámci integrace obcí sloučena pod Budíškovice obec Vesce. Od roku 2003 spadají pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

Vývoj obce do konce 20. století

Ve druhé polovině 19. a v 1. +more polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V obci byla lesní správa velkostatku Wallisů. K roku 1924 se uvádí lesní správa velkostatku Wallisů, živnosti: 2 hostinští, 1 kolář, 1 kovář a pod- kovář, 3 obchodníci, 1 obuvník, 25 hosp. rolníků.  Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1930.

JZD bylo založeno roku 1958, v roce 1975 sloučením JZD Báňovice, Budeč, Budíškovice, Horní Slatina, Manešovice, Ostojkovice, Třebětice a Vesce vzniklo JZD 1. máj Budíškovice, hospodařící na 2975 ha zemědělské půdy. +more Po roce 1989 se JZD transformovalo v ZD Budíškovice. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, sociální služby - Domov důchodců Budíškovice, BPC pila Budíškovice, jinak dojíždění za prací do dačických průmyslových podniků.

Po roce 1945 postaveno: přístavba Domova důchodců, který je zřízen v prostorách zámku, kulturní dům (1963) s dostavbou (1993-1994 - obecní úřad, pošta, knihovna, lékařská ordinace), administrativní budova JZD, hospodářské budovy JZD, prodejna Jednoty.

Škola

Zdejší škola byla zřízena roku 1788 a stávala původně v panské zahradě u č. 57, roku 1813 na místě bývalé kovárny a roku 1893 byla přestavěna. +more Počátkem 20. století měla 1 třídu. V roce 1979 zde byla škola zrušena a žactvo bylo převedeno do Budče. Roku 1990 byla škola obnovena, v současné době je zde 1. až 5. ročník základní školy.

Části obce

Obec Budíškovice se skládá ze čtyř částí na čtyřech katastrálních územích. * Budíškovice (i název k. +more ú. ) * Manešovice (i název k. ú. ) * Ostojkovice (i název k. ú. ) * Vesce (k. ú. Vesce u Dačic).

Katastrální území Ostojkovice leží na odděleném území a tvoří tak exklávu obce

Pamětihodnosti

Na místě tvrze barokní zámek z konce 17. stol. +more se starším renesančním jádrem, dostavby z konce 19. století. Jednopatrová čtyřkřídlá budova s arkádami kolem čtvercového dvora, v severním křídle kaple. Uprostřed nádvoří šestiboká kamenná kašna s letopočtem 1697. Kolem zámku zřízen v 18. století park a také obora se vzácnými druhy stromů.   * Pod zámkem socha sv. Jana Nepomuckého z 1. čtvrtiny 18. století.   * Při domě čp. 88 výklenková kaple z 1. pol. 19. století.   * Kamenná boží muka v polích k Horní Slatině.   * Pamětní kámen z roku 1797 v lese Zavadilka.   * Pomník padlým v první světové válce.  .

Galerie

Soubor:Budíškovice - zámek (3). jpg|nádvoří zámku Budíškovice - socha sv. +more Jana Nepomuckého - po opravě 01. jpg|socha sv. Jana Nepomuckého Soubor:Budíškovice autobusová zastávka. jpg|autobusová zastávka.

 Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Horní Slatina

Literatura 

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Jemnický mikroregion Kategorie:Obce v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Mikroregion Dačicko Kategorie:Sdružení pro likvidaci komunálních odpadů Borek Kategorie:Vodovod Landštejn Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině