Buďánka

Buďánka jsou bývalá dělnická osada, nyní ležící na pražském Smíchově v části přiléhající ke Košířům (a často považované za jejich součást), zejména v okolí ulice U Zámečnice, v oblasti mezi usedlostí Kavalírka a přírodní památkou Skalka. Na místě vinice ji mezi lety 1800-40 postavili pravděpodobně dělníci z blízkého pískovcového lomu. Bydleli v ní možná pak i mnozí dělníci Tatry Smíchov, břevnovské cihelny a další.

Osada měla okolo 20 domků, v nichž bydlelo až 300 obyvatel (podle některých údajů měla 24 domků). Od roku 1991 jsou vesnickou památkovou zónou, avšak vzhledem k havarijnímu stavu je jejich celková záchrana nepravděpodobná.

Další historie Buďánek

Spisovatel Jakub Arbes, který tudy na svých procházkách často procházel, zmiňuje osadu v několika svých knihách. V romanetech Rváč a Můj přítel - vrah ji popisuje jako romantické místo, kde žili chudí řemeslníci i košířská galérka.

Před 1. světovou válkou začal úpadek Buďánek po zavření části lomu. +more Za 2. světové války měly jednotky SS kryt ve sklepě místního hostince.

V letech 1976-1980 bydlel na Buďánkách i Svatopluk Karásek, v jeho domě zkoušela nástupnická skupina tělesa Plastic People of the Universe Půlnoc a scházeli se zde disidenti.

V 80. letech 20. +more století byly téměř všechny domy od majitelů vykoupeny a osada začala chátrat. Počítalo se s jejich zbouráním, na jejich místě měl být podle územního rozhodnutí z roku 1988 postaven mnohapatrový panelový dům se 144 byty pro ministerstvo vnitra a bazén nebo zdravotní středisko Zámečnice. Poslední člověk se údajně odstěhoval v listopadu 1991.

Vlastníkem posledního obývaného domku v památkové zóně zůstal Ludvík Hradilek a nadále zde pobývá jeho rodina. Od začátku se angažuje v záchraně Buďánek. +more Během devadesátých let napsal na střechu svého domu výrazné nápisy: „Pomoc, chtějí nás zbourat“ a „Koukale, padáme i na tvou hlavu“. V červenci 2001 tam napsal nápis „Obvodní úřad - náš hospodář“. Fotografie těchto nápisů prošly mnoha médii.

V roce 1990 uspěla v magistrátním výběrovém řízení na investora obnovy První česká hutní investiční společnost. Kvůli majetkovým nejasnostem a různým průtahům z plánů sešlo.

Vesnická památková zóna

Vymezení vesnické památkové zóny Buďánka ve vyhlášce č. +more 15/1991 Sb. HMP V roce 1991 magistrát hlavního města Prahy prohlásil území o rozloze 1,52 hektaru vesnickou památkovou zónou. V srpnu 1999 památkáři navrhovali i prohlášení objektů za nemovitou kulturní památku, ministerstvo kultury návrh v červnu 2000 zamítlo kvůli špatnému stavu objektů.

Městská část Praha 5 převzala v červnu 1996 (a část roku 1997) Buďánka od města Prahy do vlastnictví. V roce 1996 oslovila městská část firmu Metalconsult, přejmenovaného výherce řízení z roku 1990. +more Nedošlo však ke shodě s požadavky Pražského ústavu památkové péče. Další výběrové řízení z roku 1998 skončilo neúspěšně, Metalconsult odstoupil pro nedostatek peněz. Další výběrové řízení v roce 2004 rovněž nepřineslo výsledek.

Zájem o využití a postupné rekonstruování projevila Waldorfská škola J. A. +more Komenského, navrhováno bylo také pronajímat či prodat jednotlivé domky umělcům či řemeslníkům, kteří by si je na vlastní náklady postupně opravovali. Městská část však nabídky a návrhy odmítla a čekala na bohatého investora, jehož se nikdy nedočkala.

12. +more září 2000 kolem půl jedenácté došlo k požáru jednoho z domků, v půlmetrové vrstvě papírů a odpadků na podlaze zříceniny. Mělo jít už o osmý požár za poslední měsíce. Místní squatteři médiím sdělovali podezření, že požáry zakládá úmyslně někdo, kdo má zájem na likvidaci Buďánek - podle obyvatelů sousedního domu stálo 11. září odpoledne před dotčeným domem auto požární ochrany, což následující den vedení hasičského sboru vyloučilo.

Začátkem roku 2001 měla městská část Praha 5 záměr čtyři domky zrekonstruovat (hostinec č. p. +more 145 a další domy č. p. 120, 132 a 136), místo dvou dalších postavit repliky a zbytek zbourat. Náklady na tuto renovaci Buďánek odhadovala v té době na 300 miliónů Kč, zbourání zbytku na 3 milióny Kč. Odbor památkové péče magistrátu později požadoval zachovat ještě obytný dům č. p. 135 a drobnou stavbu v severozápadním cípu. V dubnu 2002 byl pro stav ohrožující bezpečnost stavebním úřadem vydán demoliční výměr na domy č. p. 126, 133, 135, 144, 195 a 1329. Tyto domy byly zbourány, ostatní částečně zabezpečeny.

Městská část usilovala o zrušení statusu památkové zóny. Avšak protože jej udělil magistrát a od 1. +more ledna 2001 přešla zákonem pravomoc vyhlašování památkových zón na ministerstvo kultury, obě instituce tvrdily, že nejsou oprávněny jej zrušit.

V roce 2002 se ve snahách o obnovu angažovalo sdružení „Buďánka pro budoucnost“ (výkonný ředitel ThDr. Jiří Silný, předsedkyně Alena Mejstříková), které je chtělo přeměnit v centrum neziskových organizací, konferenční a kulturní středisko. +more Členy sdružení byly Ekumenická akademie, Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA / Přátelé Země ČR, Pravoslavná akademie Vilémov, Diakonie Českobratrské církve evangelické - Středisko ekonomicko-sociálních aktivit Most. Návrh byl městskou částí zamítnut pro nedostatečné finanční záruky. Ruiny kolonie (stav: 2007) Jeden z domů (stav: 2007) Budova bývalého koloniálu (stav: 2007) Interiér zrekonstruované budovy bývalého koloniálu (stav: 2020, první patro) Část Buďánek, výhled do Musílkovy ulice (stav 2020).

Začátkem roku 2007 městská část jednala o komerčním projektu s firmou Geosan Alfa, která byla jediným účastníkem dalšího výběrového řízení. Pronajala jí pozemky za 5kč/m/rok na základě jejího záměru zde postavit bytové domy. +more Národní památkový ústav se v lednu 2007 postavil proti bourání Buďánek a požadoval přinejmenším zachování původní sítě cest. V médiích bylo zpochybňováno, zda je možno s tím plány firmy Geosan sladit. Do konce září 2007 měla firma předložit nový projekt, který by byl v souladu s požadavky památkářů. Ač se firma zavázala osadu revitalizovat, dosud nepředložila kromě několika obrázků žádné konkrétní návrhy na rekonstrukci.

Podle informací Bořivoje Daňka z Odboru památkové péče pražského Magistrátu budou zachovány 3 původní budovy. V jedné z nich bude restaurace s památkami na původní kolonii. +more Ve zbylé části lokality bude postaveno asi 70 nových bytů, ale bude při tom zachován původní ráz oblasti. Tato podoba však ještě není konečná. V pořadu Z metropole to uvedla 3. března 2007 Česká televize.

V místě působí spolek Přátelé Buďánek. Usiluje o to, aby Buďánka zůstala přirozenou a organickou součástí životního prostředí Prahy 5, zázemím pro kulturní a společenské aktivity košířské komunity, navrátila se sem možnost sousedského bydlení, byl zachován pro lokalitu typický vysoký podíl zeleně a všechny kvality, pro které jsou památkově chráněny.

Souvislosti

V souvislosti s chátráním Buďánek a snahou o jejich záchranu bývají zmiňovány zejména Staré Střešovice a trojské Rybáře. Každá z těchto lokalit je však považována za unikátní.

V roce 1993 vzniklo Osmileté gymnázium Buďánka zaměřené na mimořádně nadané děti. Zpočátku sídlilo poblíž Buďánek, dle kterých tak získalo svůj název. +more Později vystřídalo více míst a od roku 2010 pod názvem Mensa gymnázium sídlí v Praze 6 - Řepích.

Skloňování názvu

Místní název Buďánka je pomnožné jméno a řadí se ke střednímu rodu. Skloňuje se tedy stejně jako např. +more Napajedla, Koryta, Blata; tedy 2. pád: Buďánek, 3. pád: Buďánkům, 4. pád: Buďánka, 6. pád: Buďáncích, 7. pád: Buďánky. Jak však poukazuje Josef Šimandl v časopise Naše řeč, místní názvy jako Buďánka, Ryšánka a Hřebenka jsou v dnešním úzu singularizovaná a tuto změnu zaznamenal již v roce 1929 A. Procházka, který upozornil na skutečnost, že noví obyvatelé Prahy nepociťují rozdíl mezi singulárovou a pomnožnou variantou místních názvů. Z tohoto hlediska je tedy možná i singulárová varianta: 1. pád: Buďánka, 2. pád: Buďánky, 3. pád: Buďánce, 4. pád: Buďánku, 6. pád: Buďánce, 7. pád: Buďánkou.

Reference

Externí odkazy

Příběhy domů: Buďánka. Dokument ČT (2008). +more Dostupné [url=https://www. ceskatelevize. cz/porady/10169912707-pribehy-domu/208562269000005-budanka]online[/url] (17 minut). * Z metropole: Buďánka. Reportáž pořadu ČT z 6. 3. 2021, dostupné [url=https://www. ceskatelevize. cz/porady/10116288835-z-metropole/221411058230010/video/824656]online[/url] (5 minut). * [url=https://archivnimapy. cuzk. cz/uazk/pohledy/am_query_05. html. mapxy=-744644+-1044679]Archivní mapy (Smíchov)[/url] na webu ČÚZK * [url=https://web. archive. org/web/20141013063717/http://www. pratelebudanek. cz/]www. pratelebudanek. cz[/url] , místní spolek * [url=http://www. praha-mesto. cz/aplikace/vyhlasky/detail. asp. id=393]Vyhláška č. 15/1991 Sb. HMP[/url], o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany * [url=http://budanka. ecn. cz/]Buďánka pro budoucnost[/url], projekt revitalizace z roku 2002 * [url=http://budanka. ecn. cz/vtisku. htm]Buďánka v tisku[/url] (1996-2002) * [url=https://web. archive. org/web/20070220195944/http://www. prazskapetka. cz/node/5217]Buďánka: Rána z milosti, nebo nová šance. [/url] (Pražská pětka, časopis městské části Praha 5, 2/2007) * Petr Zelený: [url=http://zpravy. idnes. cz/mfdnes. asp. v=046&r=mfpraha&c=691786]Odešli už i bezdomovci[/url] (MF Dnes, 23. 2. 2007) * Ludvík Hradilek, [url=http://aktualne. centrum. cz/domaci/regiony/praha/fotogalerie/2011/07/12/budanka-pamatka-kolonie/]Buďánka. Smutný příběh dělnické kolonie[/url], fotogalerie na aktualne. cz, 12. července 2011.

Kategorie:Místa na Smíchově Kategorie:Místa v Košířích Kategorie:Zaniklé vesnice na území Prahy Kategorie:Vesnické památkové zóny v Praze Kategorie:Nouzové kolonie v Praze Kategorie:Dělnické kolonie v Česku Kategorie:Čtvrti v Praze