Bělení textilií
Author
Albert FloresBělení textilií je chemická úprava, jejímž hlavním účelem je odstranění (přirozeného) zbarvení, odstranění rostlinných nečistot a tuků a zvýšení savosti zušlechťovaného materiálu.
Bělení textilií z celulózových vláken (bavlna, len, konopí příp. juta) se provádí různými louhy, živočišná vlákna se bělí kombinací redukčních a oxidačních prostředků. +more Bělení v Německu v roce 1695 (mědirytina).
Z historie bělení
Bělení textilií slunečními paprsky bylo známé již ve 3. tisíciletí před n. +more l. V 11. a 12. století byli platili nizozemští odborníci v celém tehdejším světě za nejlepší výrobce bělených lněných tkanin. Jejich metoda bělení, po dlouhou dobu přísně tajená, spočívala v kombinaci účinků slunečního světla s louhováním a namáčením textilie v podmáslí. Celá procedura trvala asi 8 týdnů. V roce 1746 začal Angličan Roebuck používat zředěnou kyselinu, později kyselinu sírovou, namísto podmáslí a tím se krátila doba na bělení na cca 1 den. Koncem 18. století zavedl Skot Tennant jako bělící prostředek chlorové vápno. Od konce 20. let 20. století se k bělení používá převážně peroxid vodíku, který v 21. století z ekologických důvodů téměř zcela nahradil dosavadní chlornan sodný.
Způsob zpracování
Bavlna a směsi s chemickými vlákny
Schéma vzniku peroxidu vodíku (z antracenu) se bělí oxidací peroxidem vodíku H_2O_2 a (z ekologických důvodů stále méně) chlornanem sodným NaClO v alkalickém prostředí. +more Při chemických reakcích spolupůsobí různé pomocné prostředky (aktivátory, stabilizátory). Průřez vyvářecím kotlem (nákres ze začátku 20. století) Vlákenné vločky a příze se bělí v aparátech.
Tkaniny se zpracovávají většinou jako předúprava k barvení za široka nebo v provazci, pleteniny v kádích (nebo pěchovacích aparátech) nebo podobně jako tkaniny obvykle za následujících podmínek:
Způsob zpracování | Materiál k bělení | ||
---|---|---|---|
snadno bělitelný | předúprava k barvení / tisku | těžce bělitelný | |
Vyvářka | - | ||
1. stupeň bělení | xxx | xxx | xxx |
2. +more stupeň bělení | - | ||
Poznámka: | nižší bělost | pro tkaniny i pleteniny | případně s předbělením a předmáčením |
Strojní zařízení:
Kontinuální linky často obsahují vyvářku, několikanásobné bělení, praní a sušení
Diskontinuální zařízení (např. : napouštěcí oddíl - ždímací válce - propařovací šachty - reakční komory) s výhodou podstatně nižší spotřeby energie +morejpg|náhled'>Staré bělidlo v Babiččině údolí u Ratibořic.
Bělení lýkových vláken
je velmi podobné jako u bavlny. Zde se rozlišují 1 až 4 bělicí pochody, plně bělený materiál ztrácí nejméně 20 % váhy.
U juty se dá jen velmi obtížně dosáhnout úplné bělosti, vlákna pozbývají bělením až 40 % pevnosti.
Vlna
se nebělí tak často jako rostlinné materiály. Bělicí úpravou se nedá dosáhnout stejný efekt jako u rostlinných vláken, výsledkem je často jen podstatně světlejší barevný odstín. +more Provádí se zpravidla kombinací redukce (s NaHSO_3 a Na_2S_2O_5) a oxidace (H_2O_2 v mírně alkalickém prostředí).
Bělení přírodního hedvábí
je vlastně odkližování v mydelní nebo mírně alkalické lázni. Tím se odstraní z vlákna sericin a uvolní přirozené barvivo, které je na něj vázáno.
Syntetická vlákna
se bělí jen zcela výjimečně. K zušlechťování se připravují pouze praním a případně optickým zjasňováním.
Literatura
Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 77-78