Cesko.wiki Běluha severní
Author
Albert FloresBěluha severní (Delphinapterus leucas) je velký druh velryby žijící převážně v arktických a subarktických vodách. Je to jediný zástupce čeledi běluhovití (Monodontidae) a jediný druh rodu Delphinapterus. Běluha severní patří mezi zvláštní obratlovce, neboť nemá zadní ploutve a jeho tělo je přizpůsobeno životu pod ledem. Průměrná délka běluhy severní je 3,5 až 5,5 metru a váží přibližně 0,5 až 1,5 tuny. Běluha severní je dobře přizpůsobena životu v chladných vodách a její kůže je zbarvená většinou bíle, což jí pomáhá maskovat se před predátory a usnadňuje jí plavání pod ledem. Její ocasní ploutev je široká a silná, což jí umožňuje rychlý a obratný pohyb pod vodou. Běluha severní je známá svou schopností vyskakovat z vody a plazit se po ledu. Běluhy severní jsou společenská zvířata a žijí ve velkých skupinách, které mohou čítat až několik set jedinců. Kromě toho jsou také velmi inteligentní a mají vyspělý komunikační systém, který jim umožňuje komunikovat pomocí různých zvuků. Jsou to masožravci a živí se především rybami a jinými vodními živočichy. Běluhy severní jsou ohroženým druhem a jejich populace se snižuje z důvodu lovů, znečištění životního prostředí a změn klimatu. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) je hodnotí jako zranitelný druh. Ochrana běluh severních je důležitá nejen kvůli jejich biologické hodnotě, ale také kvůli jejich kulturnímu významu pro původní obyvatelé Arktidy.
Běluha severní (Delphinapterus leucas Pallas, 1776) je ozubený kytovec z čeledi narvalovitých typický svou bílou barvou. Přezdívá se jí „mořský kanár“, protože se dorozumívá mnoha zvuky. Má též bohatou mimiku.
Popis
Pro běluhy severní je charakteristické jejich bílé zbarvení, podle kterého byly pojmenovány. Jejich průměrná délka se pohybuje kolem 4,5 metru, někteří jedinci však mohou dorůst až 6 metrů a vážit i 1900 kg. +more Průměrně se ale hmotnost pohybuje od 700 do 1600 kg. Samci bývají větší než samice. Mláďata jsou světle šedá a bílou barvu získají po dosažení pohlavní zralosti ve čtyřech letech.
Zuby jsou kuželovité, všechny stejné, dlouhé až 6 cm a v průměru měřící asi 2 cm .
Areál rozšíření
Vyskytují se ve studených mořích Arktidy a na jih pronikají až do řeky Sv. Vavřince či do sibiřských řek. +more V minulosti se vyskytovaly i v Baltském moři.
Potrava
Běluhy jsou oportunističtí masožravci. Jejich hlavní potravou jsou ryby mnoha různých druhů (tresky, lososi, okouníci, platýsi aj. +more). Dále sbírají mořské živočichy žijící u dna, například korýše a chobotnice.
Způsob života
Žijí v malých skupinách, nejčastěji to bývají stádečka složená ze samice a několika mláďat různého věku. Samci žijí zvlášť a k samici se připojují jen v době rozmnožování. +more Pokud nejsou předčasně usmrceny (predace, lidské aktivity), dožívají se zcela běžně přes 60 let.
Běluhy se v kalných vodách a za dlouhých severských nocí orientují podobně jako netopýři echolokací ultrazvukovými vlnami. Běluhy slyší ultrazvuk do 200 kHz, zatímco člověk pouze do 20 kHz. +more Jako akustické zrcadlo slouží běluhám zvláštní útvar na hlavě, tzv. meloun.