Cesko.wiki Bělá (přítok Jizery)
Author
Albert FloresBělá je řeka v Libereckém kraji na severu České republiky, která je pravostranným přítokem řeky Jizery. Celková délka toku činí 28,3 km, přičemž plocha povodí dosahuje 140,1 km². Bělá pramení na severozápadním svahu Jizery poblíž obce Albrechtice v Jizerských horách. Tok řeky je rychlý a divoký, a říčka se klikatí přes skalnatý terén. Během svého toku protéká městy Liberec, Jablonec nad Nisou a Lučany nad Nisou. Kromě těchto větších sídel se na březích Bělé nachází také několik menších vesnic a osad. Řeka je významným rekreačním a turistickým cílem, především v oblasti Jizerských hor, kde se nachází několik přírodních památek, jako například Pantheon, který je součástí národní přírodní rezervace Jizera.
Bělá (též Bělský potok), je říčka v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, pravostranný přítok řeky Jizery. Délka toku činí 15,03 km. Plocha povodí měří 158,73 km².
Průběh toku
Vrchbělské údolí
Bělá pramení v údolí u částečně zaniklé osady Vrchbělá, severozápadně od města Bělá pod Bezdězem, a teče převážně východním směrem hlubokým neckovitým údolím. Ve vrchbělském údolí, před 2. +more světovou válkou v době převážně německého osídlení, Bělá napájela celkem 7 rybníků (na celém toku dokonce 14 rybníků). Po vzniku bývalého vojenského prostoru Ralsko krátce po válce a zejména po obsazení Sovětskou armádou na konci 60. let 20. století, kdy se prostor rozšířil až do údolí, však došlo k celkové devastaci území a dodnes zůstaly zachovány pouze tři zanedbané rybníky (největší z nich se nazývá Vrchbělský rybník a je druhý v pořadí) s poškozenými hrázemi, ale přece jen funkčním odtokem. Zbylé rybníky v oblasti Vrchbělé se díky propadu hrází a dalšímu zanedbání změnily převážně v bezodtokové sezónní tůně, a jsou závislé na proměnlivé výšce hladiny dešťové a podzemní vody. Hlavní pramen Bělé je neurčitý, souvislý tok počíná svou cestu někde před prvním průtočným rybníkem, nicméně v oblasti je více vedlejších pramenů.
Od Bělé pod Bezdězem k ústí
Na dalším toku za Vrchbělou říčka nejprve napájí městské koupaliště v Bělé pod Bezdězem a poté poblíž napájí dvojdílný protáhlý rybník Slon. Dále u osady Šubrtov jsou to rybník Netušil a Tůň Hájovna (zároveň přírodní památka Valcha) na drobném levobřežním přítoku zvaném Radechovské povodí a několik průmyslových nádrží v areálu Bělských papíren. +more U Malého Rečkova přechází říčka z katastrálního území Bělé pod Bezdězem na území města Bakov nad Jizerou. Ve Velkém Rečkově se Bělá spojuje s významným levobřežním přítokem, Rokytkou, jehož další rameno se k Bělé připojuje dále u sídel Malá Bělá a Nová Ves. U těchto sídel postupně mizí hluboké údolí Bělé. U jihovýchodního okraje Malé Bělé se pak říčka vlévá do Jizery na jejím 49. říčním kilometru, poblíž mostu vedoucího do Bakova nad Jizerou. V úseku od Bělé pod Bezdězem po Malou Bělou vede souběžně s říčkou železniční trať č. 080 (Bakov nad Jizerou - Jedlová), se kterou se říčka i křižuje a podtéká železniční násep celkem osmi propustky (mosty).
Přítoky
levé - Radechovské povodí, Rokytka
Kvalita vody
Úsek říčky za Bělskými papírnami dlouhodobě trpěl znečištěním odpadními vodami právě z papíren již od dob jejich založení v roce 1696. Bělské papírny bývaly největším znečišťovatelem na povodí horní Jizery. +more V roce 2005 podnik instaloval biologickou čističku odpadních vod. Poté se kvalita vody rapidně zlepšila (kvalita téměř na úrovni pitné vody) a postupně se ozdravilo i koryto a vodní vegetace. Čistička byla v provozu pouhé 3 roky, poté již nebyla třeba, protože v roce 2008 upadající podnik ukončil veškerou mokrou výrobu a stal se čistě zpracovatelským.
Ochrana přírody
Mezi Malý a Velkým Rečkovem protéká přirozeně meandrující říčka národní přírodní památkou Klokočka, kde se ochraňuje mokřadní niva s velmi vzácnou rostlinou popelivkou sibiřskou. Obdobný biotop se stejnou rostlinou se nachází i v oblasti soutoku s Rokytkou mezi Velkým Rečkovem a Malou Bělou - toto území je chráněno jako národní přírodní památka Rečkov.
Kvalita vody a typ koryta Bělé zde umožnil již několikeré vysazení stovek raků.
Rybaření
Po vyčištění vody byl na úseku od pramene po soutok s Rokytkou vyhlášen pstruhový revír 413 001 - Bělá 1 (Bělský potok) obhospodařovaný Místní organizací Českého rybářského svazu Bělá pod Bezdězem.
Podzemní voda
Podél toku Bělé je několik pramenních jímek a vodojemů podzemní vody, z nichž se napájejí vodovody Mladoboleslavska, např. Hlučovské prameny v Bělé pod Bezdězem. +more Ve Velkém Rečkově je významná úpravna vody Rečkov.
Z historie
Říčka poháněla v minulosti vodní kola a turbíny třinácti technických zařízení (mlýnů, pil, valchy, vodáren a papírny). Část z těchto staveb a vodních děl existuje dodnes. +more Z mlýnů je nejlépe dochován tzv. Podzámecký mlýn v Bělé pod Bezdězem.
Zajímavostí je, že po Mnichovské dohodě v září 1938 tvořila říčka mezi Malým Rečkovem a Novou Vsí hranice mezi Československem a Sudetami, zabranými Německem, po okupaci Čech a Moravy 15. +more března 1939 pak hranici Protektorátu Čechy a Morava.
Fotogalerie
Soubor:Údolí Bělé u Vrchbělé. jpg|Údolí Bělé u Vrchbělé Soubor:Vrchbělský rybník. +morejpg|Vrchbělský rybník Soubor:Hlučovské prameny na Bělé. jpg|Hlučovské prameny Soubor:Bělá v Bělé p. B. jpg|Bělá v Bělé p. B. Soubor:Rybník Netušil. jpg|Rybník Netušil Soubor:Bělá v NPP Klokočka. JPG|Bělá v NPP Klokočka Soubor:Soutok Bělé s Rokytkou u Velkého Rečkova. jpg|Soutok Bělé s Rokytkou Soubor:Soutok Jizery s Bělou. JPG|Soutok Jizery s Bělou.