Březina (dříve okres Blansko)

Březina je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se v Drahanské vrchovině, na okraji CHKO Moravský kras. Rozkládá se na katastrálních územích Březina u Křtin a Proseč u Březiny. Žije zde obyvatel.

Do roku 2016 byla obec ve veřejných evidencích vedena pod názvem Březina (dříve okres Blansko). Pro odlišení od stejnojmenné obce ve stejném okrese bylo v názvu v závorce vyznačeno, do kterého okresu patřila obec dříve. +more V roce 2016 bylo toto odlišení odstraněno a od té doby se v okrese Brno-venkov nacházejí naprosto stejnojmenné obce Březina.

Historie

Dnešní Březinu tvoří dvě bývalé samostatné obce - Březina a Proseč. Jména obou obcí svědčí, že tyto osady vznikaly na lesní půdě a první osadníci mýtili les a zakládali usedlosti. +more Březina je v místě, kde rostly břízy. Podobně vedlejší vesnice: habr - Habrůvka, buk - Bukovina a Bukovinka.

Březina se poprvé připomíná v zemských deskách k roku 1365. Tehdy byla poddanskou vsí Čeňka Krušiny z Lichtenburka, pána hradu Ronova. +more V listině je uvedena jako Brzyezina. Hrad Ronov stával na strmé skále nad řekou Svitavou východně od Útěchova. Byl vystavěn kolem roku 1360. Po zániku hradu Ronova v 15. století přešla Březina do blízkého panství novohradského (Páni Černohorští z Boskovic, Nový hrad zbudoval moravský markrabě Jošt v letech 1371-1414). V obci byl usazen ve druhé polovině 15. století zeman Jiřík z Březiny, jehož dvůr býval v místech, kde dnes stojí domy č. 9, 10 a 11. Od roku 1604 byla Březina spjata s osudy Pozořic a jejich lichtenštejnské vrchnosti.

K Březině patřila samota Lhotky. Byla založena jako Nové dvory roku 1746. +more Od roku 1885 patří Lhotky do katastru obce Hostěnice. Na Lhotkách stával panský dvůr, později tam majitelé panství Lichtenštejnové postavili myslivnu a hájenku a roku 1842 budovu, která sloužila lesním dělníkům jako ubytovna. Naposled je koupil hajný Josef Čapek. V posledních letech vzniklo na Lhotkách rekreační středisko, kde je asi 50 chat. Myslivnu s přilehlou zahradou a polem koupily v roce 1977 Královopolské strojírny na zřízení rekreačního střediska pro své zaměstnance, nedávno objekt změnil majitele.

Správu obcí před rokem 1850 vedl rychtář, pudmistr a dva konšelé. Rychtáře schvalovala vrchnost na návrh místních usedlíků, jejich návrhem však vrchnost nebyla vázána. +more Přísaha rychtářská zněla: „Já, XY, přísahám Pánu Bohu, všem Božím svatým, velebnému a nábožnému knězi, převoru a všem konventu kláštera zábrdovického, pánom našim i dědičným, že chci v mém úřadě rychtářském, věrně, právně a spravedlivě souditi, bohatému i chudému, domácímu i přespolnímu, sirotkům i vdovám křivdy nečiniti ani dopouštěti, panského i obecného dobra hleděti, jak nejdále můj rozum stačit může. Tak mi Pán Bůh pomáhej. Matka Boží a všichni svatí. “.

Posledním rychtářem v Březině byl Pavel Černohlávek, č. 16. +more Rychtář v úředních věcech nosil vždy ozdobnou hůl. Pudmistr měl na starosti obecní hospodářství, vybírání daní a dávek a jejich odvod vrchnostenskému úřadu. Konšelé byli ku pomoci rychtáři a pudmistrovi.

Od roku 1850 byli voleni starostové. První starosta v Březině byl zvolen roku 1850, stal se jím Pavel Šebela. +more Obecní správa se v prvém svém úsilí věnovala zřizování cest do polí, lesů a okolních vesnic. Bylo to zvláště spojení do Křtin, kam původně hlavní cesta vedla mezi Březinou a Prosečí k severu, než byla později postavena silnice od Brna k Jedovnicím. Druhá cesta, které obě obce věnovaly péči, byla k Bukovině a k Novým Dvorům. Ve finančním hospodaření Březiny v letech šedesátých minulého století příjmy obce plynuly z obecního lesa, nájmu polí, z příspěvku usedlíků a z příspěvku velkostatku z jeho lesa v katastrálním území obce. Obecní příjem v té době činíval celkem 250 až 300 zlatých.

Vyhláškou Ministerstva vnitra ze dne 7. prosince 1950, č. +more 708/1950 Sb. , ve smyslu ustanovení zákona č. 266/1950 Sb. , byla obec Proseč sloučena s obcí Březina v jeden správní celek pod společným názvem „Březina“, z obvodu správního a soudního okresu Brno-venkov byla přikázána do správního a soudního okresu Blansko.

Obyvatelstvo

V roce 1790 měla Březina 35 domů a 200 obyvatel, roku 1834 34 domů a 247 obyvatel.

(Ve všech případech jde o součet obyvatel Březiny a Proseče)

Pamětihodnosti

Kostel Panny Marie Matky církve

Doprava

Silniční doprava

Západním okrajem Březiny prochází silnice II/373 z Brna do Křtin a Jedovnic. Z ní se v Březině odpojuje silnice III/37367, která prochází středem vsi a Prosečí směrem k východu, poté serpentinami do údolí Křtinského potoka, kde se napojuje na silnici III/37365. +more V letech 2017 a 2018 byla realizována komplexní rekonstrukce silnice III/37367 v intravilánu obce. Na rok 2019 byla ohlášena modernizace silnice II/373 směrem na Křtiny.

Autobusová doprava

V Březině jsou autobusové zastávky U Sokolovny, Obecní úřad a Táborská, které obsluhuje autobusová linka 201 z Jedovnic přes Křtiny a Ochoz do Brna na židenické nádraží.

Nerealizovaná železnice

V roce 1911 se uvažovalo o prodloužení železniční tratě z Líšně do Březiny, Křtin a Jedovnic; k realizaci však nedošlo.

Fotogalerie

Soubor:Brezina - narodni skola. JPG|Škola Soubor:Brezina - obecni urad. +moreJPG|Bývalý obecní úřad Soubor:Březina, Proseč, kostel Panny Marie Matky církve (2017-04-10; 05). jpg|Kostel Panny Marie Matky církve Soubor:Březina, pomník na návsi (2017-04-10; 01). jpg|Pomník padlým Soubor:Boží muka u silnice mezi obcemi Křtiny a Březina, okres Brno-venkov. jpg|Boží muka u silnice mezi Křtiny a Březinou.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Křtiny

Externí odkazy

[url=http://www.obec-brezina.cz]Oficiální stránky[/url] * [url=http://www.toulky-minulosti.cz/]Historie obcí Březina a Proseč[/url] *

Kategorie:Vesnice v okrese Brno-venkov Kategorie:Obce v okrese Brno-venkov Kategorie:Sídla v Drahanské vrchovině Kategorie:Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras Kategorie:Sídla v CHKO Moravský kras