Pozořice

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Pozořici odvozené od osobního jména Pozor(a) (které se zakládá na obecném pozor). Význam místního jména byl „Pozorovi lidé“.

Historie

První písemná zmínka o obci z roku 1297 pocházející z takzvaného Bočkova falza je historicky nevěrohodná. První věrohodná písemná zmínka o Pozořicích z roku 1318 je na papežské listině, kde se objevuje jméno majitele panství Půty z Pozořic, pána na hradu Vildenberk. +more Roku 1371 Půta z Vildenberka své panství prodal moravskému markraběti Janu Jindřichu. Až do roku 1637, kdy panství zdědil Maxmilián z Lichtenštejna, se na panství střídali majitelé. V majetku Lichtenštejnů zůstaly parcely až do pozemkové reformy po první světové válce, lesy až do roku 1945, kdy byly Lichtenštejnům znárodněny.

V souvislosti s bitvou u Slavkova v roce 1805 byli na pozořické faře několik dní ubytováni francouzští vojáci. Po vyhraném boji rabovali v obci údajně 4 dny dobytek, potraviny a cennější předměty.

I po zrušení nevolnictví byla naprostá většina obyvatel Pozořic závislá na zaměstnání na panství, ke kterému patřil také parní mlýn, cihelna, pivovar a lihovar.

Podle nepotvrzených údajů měl v letech 1803-1817 podnikatel Gottlieb Schäfer provozovat v Pozořicích manufakturu na výrobu jemného sukna, kde zaměstnával až 70 dělníků. Po ochabnutí přechodné konjunktury přišla Schäferova firma do konkurzu.

Asi od poloviny 19. století jsou známí také místní řemeslníci a první samostatní živnostníci (obchod se smíšeným zbožím, kovárna, zvěrolékař). +more V roce 1860 měly Pozořice 750 obyvatel, koncem 19. století bylo zaznamenáno asi 30 živnostníků různých povolání a část obyvatel našla zaměstnání v brněnských průmyslových podnicích. Počet obyvatel se zvýšil na cca 1000 (bez Jezer).

V 1. světové válce muselo narukovat do rakouské armády 243 pozořických mužů, 31 z nich padlo a 12 zběhlo na ruskou nebo italskou stranu fronty.

V roce 1921 byla obec napojena na elektrický proud, roku 1924 bylo v obci registrováno asi 30 řemeslnických a obchodních živností, asi 200 občanů našlo práci v brněnských podnicích, v roce 1925 bylo zřízeno pravidelné autobusové spojení s Brnem. V té době začala také představení v místním kině.

Roku 1939 odešlo 5 mladých mužů z Pozořic a Jezer do zahraničí, kde se až do roku 1945 zúčastnili jako příslušníci spojeneckých armád bojů proti Německu. V prvních letech německé okupace našlo v Pozořicích útočiště 9 židovských uprchlíků z moravskoslezského pohraničí. +more V roce 1942 však byli odvezeni do koncentračních táborů, 8 z nich tam zahynulo. Do nacistických koncentráků bylo zavlečeno také 12 pozořických starousedlíků, 4 z nich se nevrátili.

Během válečných událostí koncem dubna 1945 zahynulo na území Pozořic 37 sovětských vojáků, o život přišli 3 místní obyvatelé a asi 4 domy byly silně poškozeny při leteckých útocích.

V roce 1947 byly Pozořice administrativně sloučeny s obcí Jezera (původně samostatná obec, založená roku 1710, dnes tvoří severní část Pozořic).

Po změně politického systému v Československu v únoru 1948 bylo sice zákonně povoleno soukromé podnikání v rozsahu do 50 zaměstnanců, ale v Pozořicích (podobně jako všude jinde) zanikly během asi dvou let i ty nejmenší živnosti. Zemědělci mohli dále existovat jen ve (státně řízeném) družstvě založeném v roce 1951 s 81 členy, kteří obhospodařovali asi 300 ha půdy. +more Asi 8 pozořických občanů v té době odešlo, většinou ilegálně, do západních zemí.

V roce 1960 byla postavena nová školní budova, roku 1980 byly v obci asfaltovány všechny silnice, v roce 1988 následovalo napojení na přívod zemního plynu.

V roce 1998 přijalo zastupitelstvo návrh na znak a prapor, který byl obci po schválení Parlamentem ČR dne 4. června 1998 předán předsedou poslanecké sněmovny Milošem Zemanem. +more 16. listopadu 2000 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice a byla předána do užívání HZS Brno-venkov. 31. března 2001 byl na ulici Nové vztyčen misijní kříž a 27. října 2002 byla odhalena pamětní deska brig. gen. Františku Smejkalovi. 11. března 2004 byl otevřen Dům s pečovatelskou službou (DPS). Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.

Obyvatelstvo

Politické názory občanů na základě výsledků voleb do poslanecké sněmovny v roce 2017 (volební účast 69,65 %):

Ekonomika a infrastruktura obce

V roce 2021 obec disponovala ročními příjmy z daní asi 13 000 korun na obyvatele. Ke katastru obce patří 1075 ha lesních ploch, 310 ha orné půdy a ca 1 ha vinic. +more Pozořice jsou vzdáleny asi 4 km od dálnice a od železnice, nejbližší letiště je asi 10 km. Celkem 88 % rodin bydlí ve vlastních domech s průměrnou plochou zahrady 700 m2.

Zaměstnání obyvatel

V roce 2015 žilo v obci asi 1000 ekonomicky aktivních občanů. Z těch bylo zaměstnáno v komerčních službách 44 %, v průmyslu 36 %, ve zdravotnictví, školství a veřejné správě 18 % a v zemědělství 2 %. +more Asi 45 % z nich pracuje v místě a 55 % dojíždí do zaměstnání, většinou do Brna.

Služby

V roce 2015 bylo v obci asi 30 míst nabízejících služby občanům (řemeslo, obchod, pohostinství, pošta aj. ). +more V obci se nachází mateřská škola s kapacitou 87 dětí, základní škola s kapacitou 500 žáků (druhý stupeň je určen i pro žáky ze 4 okolních vesnic) a zdravotní středisko s 8 lékařskými ordinacemi.

Doprava

Obcí prochází silnice II/383 vedoucí z Bílovic nad Svitavou přes Ochoz u Brna na křižovatku se silnicí II/430 poblíž nájezdu na dálnici D1 u Holubic. Jihozápadně kolem obce vede dlouhá železniční vlečka z Blažovic do cementárny v Mokré.

Pozořice jsou od 1. +more ledna 2004 začleněny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, nachází se v tarifní zóně 720. Pozořice jsou obsluhovány autobusovými linkami 702 a 701 vedoucími do Brna. Linka 702 je hlavní a spojuje Pozořice s obcemi Sivice, Tvarožná, Kovalovice a Viničné Šumice. Linka 701 je doplňková a spojuje Pozořice s obcemi Hostěnice, Mokrá-Horákov a Velatice.

Spolky a sdružení

V Pozořicích působí Český svaz ochránců přírody, sbor dobrovolných hasičů, Orel, skaut, Sokol, Spolek zahrádkářů, Klub žen, Mateřské centrum Človíček, Větřák, Svaz zahrádkářů, Svaz postižených civilizačními chorobami, Kynologický klub a Český svaz včelařů.

Obec podporuje sportovní a zájmovou činnost s ročním příspěvkem cca 220 000 korun.

Pamětihodnosti

Stará pozořická pošta

Stará pošta pozořická

Dnes se nachází na katastru sousedních Kovalovic. Byla postavena v roce 1785. +more Jedná se o historický cennou a významnou památku z období slavkovské bitvy. V této přípřežní stanici rakouské pošty měl 28. listopadu 1805 hlavní stan maršál Murat. Téhož dne zde měl poradu se svými maršály císař Napoleon a 2. prosince 1805 zde bylo hlavní stanoviště ruského generála Bagrationa. Po vítězné bitvě císař Napoleon nocoval na Staré poště a 3. prosince 1805 zde přijal rakouského vyslance knížete Liechtensteina, aby dohodli schůzku o uzavření příměří mezi císařem Františkem I. a Napoleonem. Dnes se v těchto místech nalézá restaurační zařízení.

Barokní zámek Pozořice

Pohled na zadní část zámku od západu

Dvoukřídlá jednopatrová budova zámku vznikla koncem 17. století přestavbou z tvrze postavené v 15. +more století. Nyní se v zámku nachází diskotéka. V roce 1922 se stal majetkem státu, fungovala zde škola a pošta. Od roku 1997 je v soukromých rukou a kromě bytů v něm je restaurace s diskotékou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Pozořický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1704-1724 za pánů Jana Adama a Antonína Floriána z Lichtenštejna, a to na místě dřevěného kostela, který předtím vyhořel. +more V letech 1959-1968 proběhla generální oprava. Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Pozořice.

Rodáci

František Smejkal (1880-1942), brigádní generál i. m. +more, legionář, popravený za účast ve 2. odboji * Metoděj Kocourek (1885-1975), sochař * Josef Podsedník (1903-1990), politik, starosta (předseda Národního výboru) města Brna 1946-1948, v politickém procesu odsouzen na 18 let vězení * František Neužil (1907-1995), spisovatel * Josef Kratochvil (1914-2001), pedagog, etolog, aktivní odpůrce komunismu * Miroslav Slavík (1917-1988), za 2. světové války příslušník Royal Air Force, plukovník československé armády * František „Goliš“ Drápal (*1958), muzikant, člen skupiny Rangers - Plavci.

Partnerské obce

Ivanka pri Dunaji, Slovensko, 1973 * Untersiemau, Německo

Odkazy

Reference

Literatura

Ruth Elias: Naděje mi pomohla přežít, Sfinga 1998, * Pozořice v proměnách času, F.R.Z. agency 2018,

Externí odkazy

Kategorie:Městyse v okrese Brno-venkov Kategorie:Městyse na Moravě Kategorie:Obce v okrese Brno-venkov Kategorie:Sídla v Drahanské vrchovině Kategorie:Mohyla míru - Austerlitz Kategorie:Sdružení obcí Roketnice