CSS-10

CSS-10 byl polský školní, cvičný letoun vyvinutý ve varšavském středisku CSS (Centralne Studium Samolotów, Centrum pro studium letadel) po druhé světové válce na přelomu 40. a 50 let. Výroba letounů byla uskutečněna podniku polského leteckého průmyslu PZL Mielec.

Vznik a vývoj

V roce 1946 z podnětu prof. Franciszka Misztala z Varšavské technické univerzity (Politechnika Warszawska) bylo vytvořeno středisko Centrum pro studium letadel (CSS), ve kterém shromáždil skupinu zkušených leteckých inženýrů a mladých studentů v oblasti letectví.

V roce 1946 obdrželo středisko CSS pokyn od ministerstva komunikací na vývoj tří letadel: školní-výcvikové, akrobatické a turistické. První byl návrh školního letadla (vyvinut v roce 1947), které dostalo název CSS-10. +more Letoun navrhli prof. Franciszek Misztal a inženýr Stanisław Lassota. Dokumentace byla vytvořena za pomoci studentů Strojírenské školy Hipolita Wawelberga a Stanisława Rotwandy během akademického roku 1946/1947.

Protože stavba v dílnách CSS v Okęcie nebyla možná, oba prototypy byly postaveny v PZL Mielec. První prototyp, označený jako CSS-10A, byl vybaven motorem Walter Mikron III. +more Zálet uskutečnil 3. září 1948 Ludwik Lech. Letadlo bylo poté vyzkoušeno v Ústředním leteckém ústavu, kde bylo zjištěno, že kvůli slabšímu motoru to není příliš šťastná konstrukce. Použití slabšího motoru znamenalo, že vzlet byl extrémně dlouhý a stoupání bylo slabé. Měl neuspokojivý výkon při tažení a rotaci. Nebyl proto vhodný pro výcvik.

Následná verze CSS-10B byla vyvinuta téměř současně, která se lišila od CSS-10A krytou kabinou. Tato verze však nepřekročila fázi projektu. V PZL Mielec byl vytvořen pouze model kabiny.

Na základě výsledků testů CSS-10A byl v CSS navrhnut a v PZL Mielec vyroben vylepšený letoun. Prototyp, označený jako CSS-10C (výr. +more č. 48. 014). Byly na něm provedeny konstrukční opravy a byl vybaven výkonnějším motorem Walter Minor 4-III. Tento prototyp byl zalétán 24. dubna 1949 Ludwikem Lechem a poté byl testován v Ústředním leteckém ústavu od 23. do 22. prosince 1951. Měl dobrý výkon, vhodný i pro provádění akrobacie. Po provedení nezbytných zkoušek v roce 1952 byl schválen pro lety jako výcvikový letoun. Letoun se vyznačoval minimalizovanými požadavky na délku přistávací a vzletové dráhy. U CCS-10 to bylo pro vzlet 130 m a pro přistání 90 m (STOL).

Bylo plánováno v rámci tříletého plánu rekonstrukce (1947-1949) vyrobit 40 letadel tohoto typu, ale kvůli nedostatku motorů byl projekt nakonec opuštěn. Polské letectví usilovalo o nakoupení licencí k výrobě motorů Mikron III a Minor 4-III, ale Motorlet n. +morep. , Praha - Jinonice (bývalá A. S. Walter) "nepodepsal" smlouvu na výrobu motorů v licenci, resp. nedošlo k dohodě s jeho nadřízeným orgánem Československé závody kovodělné a strojírenské (ČZKS), národní podnik přes PZO Kovo Ltd. Polská strana totiž sama přerušila rozhovory a jednání o licenci. Následně bylo rozhodnuto koupit motory přímo z Československa, ale jen v nezbytně nutném množství.

V roce 1949 bylo učiněno rozhodnutí o likvidaci CSS, ale tento proces trval až do počátku roku 1951. V roce 1950 bylo středisko CSS oficiálně zrušeno a na jeho základech byla vytvořena letecká továrna WSK-4, která v roce 1956 změnila název na WSK PZL Warszawa-Okęcie a výrobní podnik letounů CCS-10 v Mielci nesl potom název WSK PZL Mielec.

Popis letounu

Letoun CSS-10 byl cvičný a sportovní stroj, schopný též provádět prvky akrobacie. Byl to dvoumístný dolnoplošník smíšené konstrukce.

Křídlo s lichoběžníkovým obrysem a se zaoblenými konci mělo u trupu částečně odříznutou zadní hranu, aby se zlepšila viditelnost i z druhé kokpitu. Křídlo bylo s jedním nosníkem, s překližkou na náběžné hraně a zadní částí potaženou plátnem. +more Trup příhradové konstrukce byl svařen z ocelových trubek a byl kryt v přední části plechem, na zadní části plátnem. V oblasti kabiny byl pokryt plechem z duralu. Kabina byla pro dvoučlennou posádku nekrytá, v tandemovém uspořádání.

Druhý kokpit byl umístěn výše než první, což bylo charakteristické pro obě konstrukce CSS-10. Přední sedadlo bylo o něco níže, aby se dosáhlo dobré viditelnosti i ze zadního místa. +more Aby byla zvýšena bezpečnost posádky v případě převráceni letounu na zemi, byla za kabinou vyvedena trojúhelníková pyramida svařená z ocelových trubek, která by v případě nehody udržela trup v bezpečné vzdálenosti od země. Ocasní plochy ze dřeva, dřevěná kostra kormidla byla pokryta plátnem. Klasický pevný, masivní podvozek. Každá z variant CSS-10 měla jiný motor značky Walter. CSS-10A, skica.

Použití

Letoun CSS-10C byl zaveden v leteckém rejstříku s imatrikulací SP-BAK. Letoun byl krátce používán Aeroklubem Polské republiky (A. +moreR. P. ).

V letech 1952-1955 byla letadla zaparkována tzv. za hangárem. +more Letoun CSS-10A byl později rozebrán a CSS-10C byl v roce 1956 zrekonstruován varšavskou pobočkou A. R. P. z Okęcie. Byl v tomto roce i vystaven na letecké výstavě, která se konala ve Varšavě-Okęcie. Pro případné létání bylo třeba znovu obnovit (opravit) podvozek. Ale když byla pobočka tohoto aeroklubu rozpuštěna, rekonstrukce už nebyla dokončena. Letadlo bylo zrušeno a vymazáno z leteckého rejstříku v roce 1960.

Varianty

CSS-10A: první prototyp s motorem Walter Mikron III * CSS-10B: druhý prototyp s krytou kabinou, nebyl vyroben * CSS-10C: třetí prototyp s motorem Walter Minor 4-III

Uživatelé

Aeroklub republiky Polské (A.R.P.)

Specifikace

Data pro CCS-10C dle

Technické údaje

Posádka: 2 (instruktor a žák) * Rozpětí: 10,58 m * Délka: 7,55 m * Výška: 1,91 m * Nosná plocha: 15,73 m2 * Plošné zatížení: 48,1 kg/m2 * Hmotnost prázdného letounu: 505 kg * Vzletová hmotnost: 756 kg * Pohonná jednotka pro CSS-10A: 1× čtyřválcový vzduchem chlazený invertní motor Walter Mikron III * Výkon pohonné jednotky Mikron III: ** maximální, vzletový: 51,5 kW/70 k při 2800 ot/min ** nominální, jmenovitý: 47,8 kW/65 k při 2600 ot/min * Pohonná jednotka pro CCS-10C: 1× čtyřválcový vzduchem chlazený invertní motor Walter Minor 4-III * Výkon pohonné jednotky Minor 4-III: ** maximální, vzletový: 77 kW/105 k při 2500 ot/min ** nominální, jmenovitý: 59 kW/80 k při 2350 ot/min * Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevnými listy

Výkony

Maximální rychlost: 185 km/h * Cestovní rychlost: 152 km/h * Přistávací rychlost: 72 km/h * Dostup: 4 900 m * Dolet: 440 km * Stoupavost: 3,5 m/s

Odkazy

Reference

Související články

A.S. Walter, továrna na automobily a letecké motory * Walter Mikron III * Walter Minor 4-III

Literatura

BABIEJCZUK, Janusz. GRZEGORZEWSKI, Jerzy (1974): Polski przemysł lotniczy 1945-1973, (polsky), Warszawa: Wydawnictwo MON * GLASS, Andrzej (1980): Samoloty PZL 1928-1978, (polsky), Warszawa: Wydawnictwo Komunikacji i Łączności * Praca zbiorowa (1965): ”Konstrukcje lotnicze Polski Ludowej, (polsky), Warszawa: Wydawnictwo Komunikacji i Łączności

Externí odkazy

[url=http://www.walterjinonice.cz]Walter Jinonice[/url]

CSS-10 Kategorie:Polská cvičná letadla