Walter Mikron

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Walter Mikron je vzduchem chlazený čtyřválcový řadový invertní letecký motor s rozvodem OHV. Vznikl ve 30. letech v pražské firmě Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVII - Jinonice. Tento motor neměl mezi invertními motory z jinonické továrny předchůdce ani následovníky, nepočítáme-li jeho vlastní modifikace. Použitím mu byl nejblíže plochý dvouválec Walter Atom, krátce vyráběný po roce 1935 (o vrtání 85 a zdvihu 96 mm), potom po válce po krátký čas vyráběný Walter A, invertní dvouválec o vrtání 86 a zdvihu 86 mm, a o mnoho let později vyvinutý dvoutaktní dvouválec Walter M-202 o vrtání 82 mm a zdvihu 64 mm.

...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (33)

Vznik a užití

Mikron I, Mikron II (Mikron 4-II)

Walter Mikron I (1934) +morejpg|náhled'>Walter Mikron (detail válce) V roce 1934 uvedla továrna Walter na trh miniaturní čtyřválcový motor Walter Mikron I. V původní verzi motoru o jmenovitém výkonu 37 kW (50 k) při 2550 ot/min bylo vyrobeno 16 kusů. Typová zkouška byla odjeta ve dnech 16. 7. -5. 8. 1935. O 2 roky později (1936) byl inovován na verzi Mikron 4-II, s vyšším, jmenovitým výkonem 44 kW (60 k) při 2600 ot/min. Typová zkouška byla odjeta ve dnech 9. 3. -13. 5. 1937. Mikronů 4-II bylo vyrobeno 421 kusů. Walter Mikron I charakteristiky Walter Mikron I (1934) Walter Mikron 4-II (1936) Patřil mezi nejslabší motory z jinonické líhně, ale byl zároveň jedním z nejlehčích a nejspolehlivějších motorů pro malá sportovní letadla. Nedlouho po svém zrodu se objevil na choceňských letounech Beneš-Mráz Be-60 Bestiola (1935) a v roce 1936 na „bibinách“ Beneš-Mráz Be-501 Bibi a Be-550 Bibi. Později byl využit na letounech Zlín Z-XII a Zlín Z-212. Ve velkých počtech byl vyvážen a použití se dočkal např. v Anglii, Francii, Japonsku, Lotyšsku, Polsku, Belgii, Brazílii, Německu, Švédsku, Itálii, Jugoslávii, nizozemské Jávě a Maroku. Koncem roku 1936 byla v průběhu pařížského aerosalonu podepsána licenční smlouva na výrobu verze Mikron II ve francouzském Angers jako odezva na vítězství letounu Beneš-Mráz Be-501 Bibi v závodě „12 heures d´Angers“ v rychlosti a spolehlivosti, který uspořádal západofrancouzský aeroklub počátkem července 1936 a kde v kategorii do 2 litrů s upraveným motorem (snížený objem válců na 1997 cm3) zvítězil pplk. Karel Mareš, když uletěl 1001,968 v průměrné rychlosti 166,968 km/h. S tímto motorem a letounem Beneš-Mráz Be-501 Bibi byly 6. 5. 1937 vytvořeny 2 světové rekordy v rychlosti. Na 100 km škpt. ing. J. Štěpán dotáhl rychlosti 179,229 km/h a na 1000 km npr. J. Červinka rychlosti 170,809 km/h.

Během druhé světové války byla výroba zastavena a byla obnovena až po válce.

Mikron III

Walter Mikron 4-II, pohled zepředu (1936) +morejpg|náhled'>Walter Mikron 4-II, pohled zezadu (1936) Walter Mikron II charakteristiky Walter Mikron III (1946) Walter Mikron III (1946) Po 2. světové válce se v roce 1946 Mikron 4-II dočkal další modernizace, konstrukčně připravené již před válkou. Pod označením Mikron III (typové označení M-130) s výkonem 48 kW (65k) jej vyrobili v továrně Walter a uplatnil se především v modernizovaných poválečných letounech Praga E-114 M „Air Baby“. Tato první větší série motorů Mikron III byla vyrobena z materiálu, který si „schoval“ před nacisty tehdejší ředitel a spoluvlastník Waltrovky Ing. Antonín Kumpera. Ještě později, v polovině 50. let, byly v továrně Motorlet (tento název byl používán od roku 1948) za falešnou stěnou nalezeny další desítky předválečných Mikronů 4-II. Pravděpodobně je tam dal ukrýt právě Ing. A. Kumpera. Poslední Mikrony z těchto sérií slouží v některých ultralehkých letounech ještě v 21. století. Mikronů III bylo v období 1945-47 vyrobeno v Jinonicích 103 kusů. Celkem bylo v Jinonicích vyrobeno 540 kusů všech 3 verzí.

V roce 1950 byla výroba tohoto pístového motoru v jinonickém Motorletu ukončena, protože neměl další využití. Byl jedním z mála předválečných motorů, které se po II. +more světové válce a po nezbytné modernizaci začaly stavět znovu a velmi se osvědčily. V expozici Leteckého muzea VHÚ lze spatřit původní letoun Praga E-114 M „Air Baby“, osazený motorem Walter Mikron III. Mikron II se vyráběl se licenčně ve Francii. Po druhé světové válce usilovalo Polsko o nákup licence k verzi Mikron III, ale uskutečněná jednání podpisem a prodejem licence neskončila.

Mikron - další modifikace vyráběné mimo Walter/Motorlet

Téměř po 30 letech tento motor znovu aplikačně ožil. V Aerotechniku Kunovice jej v roce 1978 použili pro pohon celokovového kluzáku Let L-13 Blaník v motorizované verzi označené jako L-13 SW „Vivat“, ve kterých létají tyto zdařilé pohonné jednotky do současnosti. +more Zpočátku byly využívány původní motory Walter Mikron III, na kterých prováděla firma Aerotechnik ve svém závodě v Moravské Třebové generální revize. Později (po 35 letech od ukončení výroby v Motorletu), od prosince 1985 zde byla zahájena výroba nových motorů Mikron IIIS a IIIA, na které Aerotechnik získal typové osvědčení letové způsobilosti dle národního předpisu L 8/0.

V roce 1999 byl od společnosti Aerotechnik (později EVEKTOR) odkoupen program výroby a údržby motorů Mikron, který se stal náplní činnosti firmy PARMA-TECHNIK s. r. +moreo. se sídlem v Luhačovicích. Výroba, opravy a vývoj motorů zůstaly v původních prostorech v Moravské Třebové. Přímou návazností personálního obsazení, technického a technologického zajištění a odkoupením rozpracované výroby vytvořila firma PARMA-TECHNIK podmínky pro další existenci motorů Mikron III. V dubnu 2009 byla výroba přemístěna do nových prostor v areálu civilního letiště Staré Město u Moravské Třebové (Aeroklub Moravská Třebová, LKMK) a v červenci 2015 se odstěhoval PARMA-TECHNIK do prozatímních prostor v Luhačovicích. V roce 2017 byly dokončeny stavební práce na nové provozovně fy PARMA-TECHNIK s. r. o. na letišti v Luhačovicích (LKLUHA), uvedeném do provozu v témže roce Aeroklubem Holešov.

V období od roku 1985 bylo vyrobeno více než 160 motorů Mikron III.

Motoru Mikronu III přibývají v průběhu času další a další aplikace. Peter Funk, který je znám výrobou ultralightů řady FK, koupil ochrannou známku Bücker, a pod značkou Bücker & Funk nyní vyrábí ultralehké repliky např. +more Bücker 131A Jungmann jako Bücker & Funk FK 131 Jungmann. A 24. října 2012 vzlétl na letišti v Hranicích další zajímavý staronový letoun, replika Bücker 131, poháněný slavným českým motorem Walter Mikron IIIC o výkonu 59 kW/80k a byla postavena českou firmou Podešva Air. Německá firma Bückner&Funk si zajistila, že draky jejích replik jsou německým leteckým úřadem LBA plně certifikovány pro základní akrobacii v souladu s předpisem CS23.

Verze Mikron III je ještě v dnešní době jako letecký motor schválena a společností Moravia Inc je distribuována v USA.

Popis motoru

Motory Walter Mikron I a II (přejmenován 1. lednu 1938 na typ 4-II) byly určeny pro jednomístná a dvojmístná školní a sportovní letadla. +more Motor se vyznačoval klidným a rovnoměrným chodem, malými rozměry a minimální čelní plochou, jež dovolovala výhodné tvarovaní motorových krytů a tím dosažení minimálního čelního odporu letounu. Další předností byla dobrá přístupnost všech částí motoru a příslušenství, a tím jednoduchá obsluha, udržování a servis. Motorová skříň byla dvoudílná horizontálně dělená, odlitá z elektronu. Spodní díl motorové skříně nesl válce, ložiska klikového a vačkového hřídele a upevňovací patky motoru. Ve skříni byl uložen čtyřikrát zalomený klikový hřídel z chromniklové oceli, který byl uložen v jednom kuličkovém a pěti kluzných ložiscích s bronzovými pánvemi vylitých kompozicí. Tlakové ložisko zachycovalo v obou směrech osové síly od vrtule, proto mohl být motor použit s tlačnou i tažnou vrtulí. Dutiny hřídele sloužily k přívodu mazacího oleje z hlavních ložisek hřídele do čepů ojnic.

Motor mohl být vybaven dvojitým zapalováním Scintilla Vertex NV 4-D s automatickou změnou předstihu. Pokud byl motor vybaven jednoduchým zapalováním, mohlo být namontováno místo druhého magneta dynamo pro osvětlování. +more Spádový karburátor Stromberg EX 22 byl opatřen spouštěcí klapkou, pumpičkou přechodů a obohacovací tryskou. Dále byl motor opatřen pohonem a přírubou pro benzínové čerpadlo. Na tuto přírubu bylo možné připojit lehký mechanický spouštěč Walter Mechano 4 popř. Eclipse 4H 4 s ruční klikou. U verze 4-II bylo možné instalovat elektrický startér Eclipse Y150 (6V). Motor měl suché mazání klikové skříně a byl schopen výkonů pro akrobacii.

Motor verze Mikron I měl vrtání 85 a zdvih 96 mm. U verze Mikron 4-II byly válce převrtány na průměr 88 mm, čímž se zvýšil objem válců z původních 2179 cm3 na 2336 cm3. +more Další úpravou u verze označované 4-II bylo zvýšení kompresního poměru z 5,2:1 na 6:1 a logicky došlo ke zvýšení výkonu. Byl vyráběn i Mikron II se sníženým objemem válců na 1997 cm3. Tento motor se na základě licenční smlouvy podepsané v prosinci 1936 na pařížském aerosalonu vyráběl ve Francii.

Válce byly kovány z oceli, s nitridovanými pracovními plochami a oddělenými hlavami válců vyrobenými z hliníkové slitiny. I písty byly odlity z hliníkové slitiny. +more Ojnice byly vykovány ze slitiny hliníku. Klikový hřídel byl výkovek z chrom-vanadiové oceli s nitridovanými čepy. Hřídel byl uložen v jednom tlakovém, axiálním kuličkovém ložisku a v pěti kluzných ložiskách z olovnatého bronzu, uložených v příčných stěnách dvoudílné, lité klikové skříně z hořčíkové slitiny (elektronu). Funkce ventilů byla řízena vačkovým hřídelem v klikové skříni přes zdvihátka, tyčky a vahadla. Každý válec měl sací a výfukový ventil s nitridovanými povrchu. Přípravu palivové směsi obstarával karburátor, ke kterému bylo palivo přiváděno 1-2 membránovým čerpadly AC-B-PE 389 nebo Amal 150/011. V sacím potrubí bylo palivo předehříváno odcházejícími spalinami. Mazání motoru bylo oběžné tlakové se suchou skříní. Oběh oleje byl obstaráván jedním výtlačným a jedním sacím zubovým čerpadlem, která byla poháněna ozubeným kolem z konce klikové hřídele.

U poválečného Mikron III (a dalších modifikací) byly válce opět převrtány z 88 mm na 90 mm, čímž vzrostl objem válců na 2443 cm3. Drobné změny nastaly u příslušenství, magneta Scintilla Vertex byla typově označena jako NVK-4 a AVK-4, na přání byla montována palivová pumpa Walter 2M50, ruční spouštěč byl typu Walter R15. +more Mazání bylo upraveno pro akrobatický let.

U společnosti Parma Technik byl motor v dalších letech dále modernizován. Verze Mikron IIIAE dostala elektrický spouštěč a alternátor, Mikron IIIB měl navíc zvýšený výkon na 55 kW (75k). +more Varianty byly certifikovány dle předpisu JAR 22. V roce 2007 byl uveden na trh modernizovaný motor v kategorii UL s označením Mikron IIIC UL s výkonem 60 kW (81k). U poslední verze Mikron IIIC plnění zajišťuje spádový karburátor a přívod paliva dvojité membránové čerpadlo 2M-50. Zapalovací soustavu tvoří dvě nezávislá zapalovací magneta LUN 2225 se dvěma řadami zapalovacích svíček. Mazání motoru je tlakové oběžné se suchou motorovou skříní a samostatnou olejovou nádrží mimo motor. Elektrická výzbroj motoru sestává z alternátoru PAL 14V/15A (200 W) s odděleným regulátorem a startéru PAL 12V/1 kW. Kliková skříň a některé další díly jsou odlity z hořčíkové slitiny AZ91, vyznačující se nízkou měrnou hmotností a výbornou pevností. Hlavy válců jsou odlévány metodou vytavitelného modelu z hliníkové slitiny „DAKAR“ (RR350), vyvinuté firmou Ricardo pro vzduchem chlazené přeplňované motory Tatra. Písty jsou obráběny z výkovků, které vyrábí Strojmetal Kamenice. Klikové hřídele jsou od výrobce Strojírny Poldi.

Varianty

Walter/ Motorlet: Mikron I, Mikron II, Mikron 4-II, Mikron III

Aerotechnik Moravská Třebová: Mikron IIIS, Mikron IIIA

PARMA-TECHNIK: Mikron IIIB, Mikron M IIISE, AE, BE, Mikron IIIA UL, Mikron IIIB UL, Mikron IIIC UL

Použití

Walter/ Motorlet

Aerotechnik Mor. Třebová a PARMA-TECHNIK

Specifikace

Technické údaje

Typ: vzduchem chlazený pístový invertní čtyřválcový řadový letecký motor * Délka: Mikron I-II 804 mm, Mikron III 828 mm * Šířka: Mikron I-II 342 mm, Mikron III 357 mm * Výška: Mikron I-II 635 mm, Mikron III 530 mm

Součásti

Ventilový rozvod: jeden sací a jeden výfukový ventil jeden válec, rozvod OHV * Palivová soustava: Karburátor Stromberg EX 22 (Mikron I), Walter Hobson AI 37 DX (Mikron II-III), JIKOV SOP 40L (Mikron IIIS) * Zapalování: 1-2 magneta Scintilla Vertex resp. NV 4-D * Mazací soustava: Suchá kliková skříň * Chladicí soustava: Chlazení vzduchem

Výkony

Poměr výkon/hmotnost: 0,7-0,8 kW/kg (Mikron I-III)

Označení motoruWalter Mikron IWalter Mikron 4-IIWalter Mikron 4-IIIMikron IIIAMikron IIIBMikron IIIC
Výroba od1934-19351936-19401946-1950198519962007
Vrtání85 mm88 mm90 mm90 mm90 mm95 mm
Zdvih96 mm96 mm96 mm96 mm96 mm96 mm
Zdvihový objem motoru2 179 cm³2 336 cm³2 443 cm³2 443 cm³2 443 cm³2 722 cm³
Kompresní poměr:5,2:16,0:16,0:16,0:17,2:18,1:1
Jmenovitý, nominální výkon36,8 kW / 50 k při 2550 min−144,1 kW / 60 k při 2600 min−147,8 kW / 65 k při 2600 min−1
-Vzletový, maximální výkon39,7 kW / 54 k při 2800 min−147,8 kW / 65 k při 2800 min−151,5 kW / 70 k při 2800 min−1
55,1 kW / 75 k při 2760 min−160,3 kW / 82 k při 2800 min−1
Maximální trvalý výkon
47,8 kW / 65 k při 2600 min−150,7 kW / 69 k při 2600 min−155,1 kW / 75 k při 2700 min−1
Hmotnost suchého motoru60 kg61 kg59,3 kg64-70 kg (dle verze)64-70 kg (dle verze)
Spotřeba paliva:354 g·h−1·kW−1 / 260 g·h−1·k−1340 g·h−1·kW−1 / 250 g·h−1·k−1333 g·h−1·kW−1 / 245 g·h−1·k−1--
Předepsané palivo:oktanové číslo min. 68oktanové číslo min. +more 73oktanové číslo min. 75oktanové číslo min. 95oktanové číslo min. 95oktanové číslo min. 95
.

Galerie

File:Walter Mikron III a Avia Av-36 Bojar. jpg|thumb|Avia Av-36 Bojar (1946) File:Beneš-Mráz Be-60 Bestiola, prototyp s motorem Walter Mikron I (1935). +morejpg|thumb|Beneš-Mráz Be-60 Bestiola (prototyp, 1935) File:Walter Mikron a Beneš-Mráz Be-60 Bestiola (1935). jpg|thumb|Beneš-Mráz Be-60 Bestiola (OK-BEC, 1935) File:Walter Mikron II a Beneš-Mráz Be-60 Bestiola (1935) 3. jpg|thumb|Beneš-Mráz Be-60 Bestiola (1935), Letecké muzeum M. Vlacha File:Walter Mikron II a Beneš-Mráz Be-60 Bestiola (1935) 2. jpg|thumb|Beneš-Mráz Be-60 Bestiola (1935), Letecké muzeum M. Vlacha File:Walter Mikron a Beneš-Mráz Be-501 Bibi (1936). jpg|thumb|Beneš-Mráz Be-501 Bibi (1936) File:Walter Mikron a Beneš-Mráz Be-550 Bibi (1936) 2. jpg|thumb|Beneš-Mráz Be-550 Bibi (1936) File:B&F Fk131 Bücker Jungmann D-MTEO at AERO Friedrichshafen 2018 (1X7A4677). jpg|thumb|Bücker&Funk FK131 Jungmann (D-MTEO) File:Walter Mikron II a Bücker Bü 180 Student (1937). jpg|thumb|Bücker Bü 180 Student (D-ETFS, 1937) File:Walter Mikron II a Bücker Bü 180 Student (1937) a. jpg|thumb|Bücker Bü 180 Student (1937) File:Walter Mikron II a E. A. Ypiranga LTDA E. A. Y. 201-C. jpg|thumb|Empresa Aeronáutica Ypiranga LTDA 201-C (PP-TAW) File:Walter Mikron II a Chrislea L. C. 1 Airguard (1938). jpg|thumb|Chrislea L. C. 1 Airguard (1938) File:Vírník KD-68 Ideal s motorem Walter Mikron II. jpg|thumb|KD-67 Ideal, vírník (1977), Letecké muzeum Kbely File:Walter Mikron a Koolhoven F. K. 53 Junior (1936). jpg|thumb|Koolhoven F. K. 53 Junior (1936) File:Koolhoven F. K. 53 Junior (PH-FKJ, Les Ailes 1937). jpg|thumb|Koolhoven F. K. 53 Junior (PH-FKJ, Les Ailes 1937) File:D-MOBH (8019164415). jpg|thumb|PC-Flight Pretty Flight (D-MOBH, 2005) File:Praga E-114M Air Baby HB-UAF OTT 2013 03. jpg|thumb|Praga E-114M Air Baby (HB-UAF, 2013) File:Praga E-114M Air Baby a Mikron III (Kbely) 1. jpg|thumb|Praga E-114M Air Baby (1947), Letecké muzeum Kbely File:Walter Mikron a Rogažarski SIM VI (1937). jpg|thumb|Rogažarski SIM-VI (YU-PDX, 1937) File:Walter Mikron a RWD 16 (1936). jpg|thumb|RWD-16 (1936) File:RWD 23 - Low wing trainer - SP-BPO - 1939. jpg|thumb|RWD-23 (SP-BPO, 1939) File:Walter Mikron II a Siebel Si 202 Hummel D-EKDQ (1938). jpg|thumb|Siebel Si 202 Hummel (D-EKDQ, 1938) File:Tipsy OO-EOT Schaffen 15. 08. 09R edited-4. jpg|thumb|Tipsy B (OO-EOT) File:Tipsy Belfair Coventry 1999R. jpg|thumb|Tipsy Belfair (G-APIE) File:Tipsy Junior G-AMVP 1953. jpg|thumb|Tipsy Junior (G-AMVP, 1953) File:Trojka. JPG|thumb|Utva C-3 Trojka (YU-CGT, 1946) File:Walter Mikron a Zlín Z-XII (1935) 2. jpg|thumb|Zlín Z-XII (1935) File:Walter Mikron II a Zlín-212 (1938). jpg|thumb|Zlín-212 (1938) File:Zlin-212 sport és túra repülőgép. Fortepan 31193. jpg|thumb|Zlin-212 (HA-NAO, 1940) File:Aerotechnik L-13SW Vivat AN1702826. jpg|thumb|Aerotechnik L-13 SW Vivat, motorizovaný kluzák File:L-13B Bačostroj (Slovácký aeroklub Kunovice OK-8902). jpg|thumb|L-13 B Bačostroj, motorizovaný kluzák (Slovácký aeroklub Kunovice, OK-8902) File:M-17 Universal a Mikron III. jpg|thumb|M-17 Universal (OK-4900).

Odkazy

Reference

Související články

A.S. Walter, továrna na automobily a letecké motory * Walter Atom * Antonín Kumpera

Externí odkazy

[url=http://www. walterjinonice. +morecz]Walter Jinonice[/url] * [url=https://forum. valka. cz/topic/view/180930/Walter-Mikron-I]Walter Mikron I[/url] na valka. cz * [url=https://forum. valka. cz/topic/view/36370]Walter Mikron II[/url] na valka. cz * [url=https://forum. valka. cz/topic/view/42449]Walter Mikron III[/url] na valka. cz * [url=https://www. parmatechnik. cz/]Parma Technik[/url] na parmatechnik. cz.

Mikron

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top