Cantatorium
Author
Albert FloresCantatorium ( cantare = „zpívat“) byly sólově přednášené zpěvy mešní liturgie, tedy výňatek z graduále, zapsané asi od konce 7., resp. počátku 8. do 13. století ve zpěvníku. V pozdním středověku obsahoval také tropy a sekvence a také mimobiblické církevní zpěvy. Mezi nejslavnější příklady cantatorií patří Svatohavelský kodex 359 (Codex Sangallensis 359) z 10. století, uložený v knihovně svatohavelského kláštera.
Z počátku 11. století pocházejí cantatoria sepsaná v klášteře sv. +more Emmerama v Řezně, jež jsou dnes uchována v Bavorské státní knihovně v Mnichově pod označením clm 14083 a clm 14322.
Jako Cantatorium (S. Huberti) se označuje také kronika od svatého Huberta (Chronicon monasterii Andaginensis).
Literatura
Dietmar von Huebner: Cantatorium. In: Lexikon des Mittelalters (LexMA). Sv 2., Artemis & Winkler, München/Zürich 1983, Sp. 1447.
Externí odkazy
[url=http://opac. regesta-imperii. +morede/lang_de/suche. php. qs=&ts=*cantatorium*&ps=&tags=&sprache=&objektart=alle&pagesize=20&sortierung=d&ejahr=]Veröffentlichungen zum Cantatorium[/url] im Opac der Regesta Imperii * [url=http://universal_lexikon. deacademic. com/219198/Cantatorium]Cantatorium[/url] im Universal-Lexikon Online (mit weiteren Links) * [url=http://bildsuche. digitale-sammlungen. de/index. html. c=viewer&bandnummer=bsb00006527&pimage=00001&v=100&nav=&l=de]Digitalizace rukopisu clm 14083[/url] Bavorskou státní knihovnou (nelze zobrazit barevně, pouze čb. ); [url=http://www. manuscripta-mediaevalia. de/hs/katalogseiten/HSK0493_b190_JPG. htm]Katalogové popisy[/url] od Elisabeth Wunderle, 1995.