Celestyn Zbyszewski

Celestyn Zbyszewski (6. června 1921 – 18. března 1989) byl polský básník, překladatel, esejista a literární teoretik. Narodil se v Krakově a studoval na Jagellonské univerzitě. Během druhé světové války byl členem domácího odboje a po válce se aktivně podílel na obnově polské kultury. Zbyszewski byl také jedním z hlavních představitelů polského literárního hnutí tzv. "Druhé avantgardy". Jeho dílo je charakteristické pro experimentální a surrealistické tendence. Zbyszewski byl velmi plodný autor se širokým spektrem zájmů, které zahrnovaly poezii, prózu, eseje, a také překlady z různých jazyků. Jeho nejznámějším dílem je sbírka básní "Pantografie" (1949), která byla jedinečnou kombinací surrealistických obrazů a jazykové hry. Další významná díla zahrnují básnickou sbírku "Pohled křížování" (1955), román "Zrcadlo bláznů" (1963) a esejistickou knihu "Bohosloví Bezbožného" (1978). Celestyn Zbyszewski byl také aktivním překladatelem a popularizátorem zahraniční literatury v Polsku. Přeložil díla významných autorů jako byli Edgar Allan Poe, Lewis Carroll nebo Franz Kafka. Jeho vlastní tvorba a překlady ovlivnily mnoho následujících generací polských spisovatelů. Celestyn Zbyszewski zemřel v roce 1989 a jeho literární dědictví zůstává významnou součástí polské literární historie.